Jak zasáhl koronavirus lyžaře? Návrat do tréninku bývá náročný

1. prosince 2020

Michael Georgiev je šéftrenérem lyžařské sekce armádního sportovního klubu, pod kterou spadá klasické lyžování (běh na lyžích, skok na lyžích, severská kombinace), alpské lyžování (sjezd a slalom), snowboard a akrobatické lyžování.
archiv

Testování, roušky i při rozcvičování, zákaz kontaktu s okolím. Pro sportovce, kteří reprezentují Česko v zimních sportech, začala mimořádná závodní sezona. „Závody se ruší, mění se jejich termíny, i na přípravu jsme do některých zemí nemohli odcestovat, museli jsme tedy improvizovat. Je to divočina,“ říká Michael Georgiev, šéftrenér Dukly Liberec, pod jejíž křídla spadají například lyžařské a snowboardové hvězdy Ester Ledecká, Šárka Pančochová a Eva Samková. Jak Georgiev dodává, několik sportovců, o které se starají, se covidem nakazilo. Průběh nemoci měli většinou mírný, i přesto se ale někteří z nich vracejí do tréninku jen velmi pozvolna.

Jak ovlivnila koronavirová pandemie zimní sporty, zejména přípravu a tréninky sportovců? Co všechno se pro vás zkomplikovalo?

Jako armádní sportovní centrum máme na starosti právě přípravu zimních sportů, to znamená od dubna, května až do té nynější přechodové fáze, kdy závodníky „předáváme“ jednotlivým úsekům na Svazu lyžařů České republiky, které už zodpovědně organizují vlastní závodní činnost. Nicméně jeden bez druhého bychom nemohli být, jsme taková spojená nádoba, pomáháme si v létě i v zimě. První vlna pandemie nás zasáhla v březnu, kdy jsme končili hlavní závodní sezonu.

Zvládli jste to?

U skokanů se o konci závodů rozhodlo během hodiny, běžci ještě přeletěli do Kanady, tam je ale zastihlo také zrušení všech závodů a Svaz lyžařů je pak velmi obtížně přepravoval z Ameriky do Mnichova. Ještě horší byla ale cesta z Mnichova do Prahy, kdy už byla republika uzavřená, takže museli použít nějakou soukromou leteckou společnost, aby se dostali domů. Ve Švýcarsku zase byly na závodech akrobatická lyžařka Nikol Kučerová a snowboardistka Eva Samková. Takže jsme dělali všechno možné pro to, abychom je dostali co nejrychleji do republiky. A zdárně se to podařilo.

Ester Ledecká a Michael Georgiev.
archiv

5 Fotogalerie k článku

Co další měsíce, mohli jste trénovat?

Duben a zčásti květen, to je takové přechodné období, které využíváme k regeneraci a rehabilitaci, takže sportovci mají de facto volnější měsíce a nijak zásadně je to nepostihlo. Trénovat jsme pak začali v období květen, červen, kdy se opatření trochu rozvolnila, takže to šlo. Nejprve jsme trénovali v domácích podmínkách a postupně jsme se začali rozjíždět i do ostatních států, na ledovce, sjezdaři do Rakouska, využíval se švýcarský Saas-Fee, skokanské můstky na Ještědu. Možná jedině se to dotklo tradiční každoroční srpnovo-zářijové měsíční přípravy Ester Ledecké a mladých sjezdařů v Chile, to zrušili. Ale absolvovali třítýdenní Saas-Fee a podle slov trenéra Tomáše Banka to Chile plnohodnotně nahradilo. Takže v tomto směru nás to během letního přípravného období úplně razantně, až na malé výjimky, nepostihlo.

Nyní je to ale asi horší…

Postihlo nás to až teď v těch posledních měsících, v říjnu a listopadu. Teď je to asi v té nejhorší fázi. Zaplaťpánbůh jsme alespoň nějakou dobu mohli jezdit do Rakouska a také do Polska, kde jsme využívali hlavně skokanských můstků. Ale neustále se mění termíny, je potřeba různě řešit i finance na výjezdy. Jsou s tím docela starosti.

Jaká tedy bude letošní sezona? Budou vůbec nějaké závody?

Sezona bude velice těžká. Ač jsem si třeba i já osobně představoval, že jsme sporty venkovní, přírodní, takže jsme vlastně ve výhodě a absolvujeme to relativně bez problémů, tak se to začíná trošku komplikovat. Mezinárodní lyžařská federace FIS totiž úplně nemůže určovat pravidla pořadatelům světových pohárů a mistrovství světa, musí to nechat na rozhodnutí jednotlivých států, jaká mají epidemická opatření.