Čeští architekti se umí odvázat, problém je legislativa

9. února 2023

Petr Štefek

Martin Plášek

Umělá inteligence nám pomáhá přemýšlet a rozvíjet se, nebál bych se, že nás jednou převálcuje, říká architekt Petr Štefek, který působil patnáct let v Londýně v ateliérech řady zvučných jmen. Dnes žije a pracuje v Brně i Praze, kde se soustředí na inovativní, trvale udržitelnou architekturu.

Do Británie jste odešel před více než sedmnácti lety. Jak moc se za tu dobu změnila architektura?

Tehdy jsem dostal nabídku z ateliéru Foster and Partners, kam jsem dorazil jako mladý absolvent. A zatímco já jsem profesně dospíval, architektura se měnila jen velmi pomalu. Je to tím, že například u velkých projektů mohou schvalovací procesy trvat řadu let. Což pak někdy znamená, že samotná realizace nereflektuje současné trendy. O to více by se měla architektura snažit být nadčasová. Co se ale změnilo zcela určitě, je vnímání životního prostředí a krajiny obecně.

V jakém smyslu?

Česko jednoznačně zbohatlo, pokud jde o počet unikátních a rozmanitých staveb. Stejně tak většina historických center měst dnes patří k výstavním. A dochází už i ke změnám v dopravě, kdy lidé daleko víc chodí pěšky nebo jezdí na kole a města to, i když někdy hodně pomalu, reflektují. Například v Brně je krásně vidět, že centrální náměstí jsou velmi živá, díky tomu, že slouží především pěším. Naopak třeba v Hradci Králové je hlavní náměstí stále jedním velkým parkovištěm.

Přečtěte si také

Takže můžeme říct, že se čeští architekti už umí odvázat a lidé akceptují zajímavé projekty?

Já myslím, že architekti se uměli odvázat vždy. Často je ale zaskočí konzervativní legislativa a rizika spojená s nezdarem. Skvělým příkladem vizionářského přístupu je například právě obnovená pražská náplavka. Ta je dnes skutečně na úrovni světové architektury. V Brně je zase do krajiny výjimečně zakomponovaný bazén na Kraví hoře. V oblasti luxusní bytové výstavby je zajímavým počinem bytový dům Sakura v Praze. Skvěle zrevitalizovaný je také průmyslový areál Dolních Vítkovic. V Londýně je zase znát rozmanitost kultur, tím pádem tam vznikají výjimečné stavby, které se nedají zařadit do jednoho architektonického proudu. To pak dělá město živějším.

Můžete to popsat konkrétněji?

Vznikají tam ve stejnou chvíli historizující hinduistické svatyně, typická rustikální britská architektura s červenými cihličkami a stejně tak nápadité a nadčasové domy. V českém prostředí, především v památkových zónách, je to často o diskusi a velkorysosti památkářů, kteří se snaží chránit poklady, které tady máme.

Otevřenost krajiny je velkou inspirací

Je něco, co vás vysloveně šokovalo, když jste se po patnácti letech vrátil z Británie do Česka?

Podpořte Reportér sdílením článku