Voliči Trumpa i Bidena měli jednu věc společnou. Strach

Coby zpravodaj Českého rozhlasu v USA mluvil Jan Kaliba s mnoha americkými voliči v různých částech země. O jejich postojích informoval v rádiu, v článcích i na sociálních sítích. Viděl, jak je atmosféra vyhrocená, takže ho útok na budovu Kongresu 6. ledna tak úplně nepřekvapil. Je skeptický k možnostem, že by nový prezident Joe Biden dokázal sjednotit zemi. „Biden je částečně v kleštích,“ říká Jan Kaliba, který občas přispívá i do magazínu Reportér. Popisuje také, jaké to je pro českého novináře pracovat v Americe v době pandemie.

Několik měsíců jsi jezdil po Spojených státech za voliči Joea Bidena a Donalda Trumpa. Co hlavního sis z hovorů s nimi odnesl?

Kdybych měl to, co mi lidé říkali, vystihnout jedním slovem, tak by to byl strach. Strach obou táborů, že jejich Amerika v případě vítězství druhé strany skončí. Nemám úplně srovnání z terénu s volbami před čtyřmi lety, protože jsem zde tehdy ještě nebyl, ale Američané mi říkali, že letos šlo o jinou úroveň vypjatosti než v minulosti. A důkazem toho asi byla také volební účast…

 

… která byla o dost vyšší než v roce 2016.

A další zajímavý detail je, že oni ten strach často dokumentovali nějakou jinou zemí. Například říkali – já nechci, aby z Ameriky byla Čína. Nebo Severní Korea. Nebo Venezuela. Nebo dokonce komunistické Československo. A skutečně to byla argumentace z obou stran. Voliči Joea Bidena viděli nebezpečí v autoritářských sklonech Donalda Trumpa a voliči Trumpa zase viděli na straně Bidena hrozbu socialismu, nebo dokonce komunismu.

 

S kolika lidmi jsi vlastně mluvil?

Odhadem to bude sto až dvě stě. Projel jsem asi deset států od Georgie na jihu až po Iowu na Středozápadě. A do toho nepočítám oblasti kolem hlavního města Washingtonu, tedy část Marylandu, kde bydlím, a také kus Virginie. Hodně jsem si vybíral okresy, které se před čtyřmi lety nejvíce posunuly od demokratů k republikánům.

 

Jak moc jsi byl na základě rozhovorů s voliči překvapen, když Trumpovi příznivci pronikli 6. ledna do budovy Kongresu? Už v říjnu jsi v jednom příspěvku uvedl, že to v Americe „hrozí výbuchem“.

To vlastně říkali voliči z obou stran. Vysvětlovali mi, že cítí, že Amerika je hodně blízko občanské válce. A taky říkali, že jsou ochotni jít za svou věc do ulic. Takže 6. ledna jsem byl překvapený tím, jak málo zajištěná byla ochrana Kongresu, ale asi mě úplně nepřekvapilo, že se tam ti lidé pokusili dostat.

 

 

Co přesně voliči říkali, že tě obsazení Kongresu zase tolik nepřekvapilo?

Jak se blížila inaugurace Joea Bidena, tak atmosféra houstla. I běžní Trumpovi voliči, senioři z Texasu nebo lidi, co si vzali v práci dovolenou, aby mohli přijet 6. ledna do hlavního města protestovat, mi rozhořčeně vysvětlovali, že jim volby ukradli. Nebyli to žádní extremisté, ale tak moc se báli nástupu Bidena a tak moc chtěli, aby Donald Trump zůstal v Bílém domě, že když jsem se s nimi dal do řeči, pořád věřili, že se nějak prokáže velký volební podvod. A když jsem se ptal na praktickou stránku věci, jak by se Trump mohl udržet, říkali buď, že nevědí, nebo klidně byli ochotni přistoupit na to, že je potřeba povolat armádu nebo vyhlásit stanné právo.

 

Trumpovi příznivci ti také říkali, že ho volí, protože nesouhlasí s rabováním a násilnostmi, do nichž občas loni v létě přerostly protesty proti zabití Afroameričanů policisty. Bylo to něco, co zásadně ovlivnilo jejich volební preference, nebo by Trumpa volili tak jako tak?

U lidí, s kterými já jsem mluvil, to byl spíše podpůrný argument. Obecně jsem navíc potkával velmi málo těch, kteří by byli nerozhodnutí, což ukazovaly i průzkumy. Vím zprostředkovaně o rodině žijící na předměstí Washingtonu, která je republikánská, v roce 2016 Trumpa nevolila, ale tentokrát ano a ten faktor tam hrál nějakou roli. Na druhé straně Trumpova snaha ukázat veřejnosti – já jsem pro policii, Biden proti – možná nějak zafungovala, ale ne úplně. Z Pensylvánie mám fotku, jak před jedním domem je cedule Trump, před druhým Biden, a u obou jsou nápisy, že podporují policii. I Biden si totiž dával pozor, aby proti ní nešel, a snažil se vyvažovat.

 

Biden v kleštích

Naznačuje tvoje zkušenost, že oba tábory voličů žijí v jakýchsi dvou odlišných realitách? V jedné je prezidentem Biden a v té druhé ne?

Část voličů Donalda Trumpa říkala, že i když ho mají rádi a mají třeba pochybnost, jak volby proběhly, Joe Biden prostě nastupuje a instituce prezidenta Spojených států se musí ctít. Ale většina těch oddaných voličů Donalda Trumpa, kteří věří konspiraci o podvodu, naopak tvrdila, že Joe Biden jejich prezidentem nikdy nebude. Z toho si člověk může udělat obrázek, jak to asi bude se snahami o nějaké sjednocování Ameriky vypadat.

 

Je tedy vůbec možné, aby se oba tábory nějak sblížily?

Mám o tom velké pochybnosti. Bude ale hrozně záležet, jak se nyní zachová Donald Trump, jaké budou jeho záměry a možnosti a kolik bude mít energie vzhledem k tomu, co ho zřejmě čeká. A nemyslím jen impeachment, ale i další problémy u soudů. Pokud by Trump přestal být součástí veřejného života, tak lidé, kteří se k němu upínali jako k jedinečné osobnosti, asi začnou hledat někoho jiného. A je otázka, zda má nějaký republikánský politik takové charisma, aby se stal druhým Donaldem Trumpem.

 

Jinými slovy – mnozí Trumpovi voliči jsou na něj jasně fixováni, na rozdíl od voličů Bidena, kteří nehlasovali ani tak pro něj jako proti Trumpovi?

To je naprosto zřejmé. Velká část oddaných příznivců Trumpa mi říkala – nás nezajímá nějaký republikánský establishment, ale jedině Trump. Mělo to známky jakéhosi kultu osobnosti. Zatímco motivací spousty voličů Joea Bidena naopak bylo – kdokoli, jen ne Trump. Mám nahrané lidi, kteří mi říkali: já budu volit klidně telegrafní sloup, strom, svoji kočku, jen ne Trumpa.

 

Ještě se vrátím k tomu sjednocení Ameriky, o němž mluví Biden. Není to naivní vzhledem ke všemu, co jsi od voličů slyšel?

Joe Biden na tom postavil svou kampaň a nějak to fungovalo. Motivem spousty amerických voličů bylo si odpočinout. Projevovala se u nich únava z vládnutí Donalda Trumpa – únava z toho, že musí každý den sledovat politiku, protože na ně útočí ze všech stran, a oni nemají klid a o půlnoci může přijít Trumpův tvít, jímž rozpoutá nějakou krizi. Tento tábor na slova o sjednocování slyší. Ale pak je zde další tábor, který říká – samozřejmě, uklidnění situace je potřeba, ale pak máme reálné problémy. A Biden musí ukázat, že je opravdu bude řešit a že se nejde jen vrátit do jakéhosi normálu před Trumpem. Současně když Biden hned v prvních dnech začal demontovat exekutivními příkazy Trumpův odkaz, od republikánů se ozvalo: takhle si tu jednotu nepředstavujeme.

 

Mluvil jsi také s příznivci Bernieho Sanderse z levého křídla demokratické strany. Ti sice nakonec většinou volili Bidena, ale odpustí mu třeba, když bude v různých otázkách zdlouhavě vyjednávat s republikány?

To je další věc. Biden je částečně v kleštích. Na jedné straně získal hlasy – byť velmi malé – části republikánů, kteří silně odmítali Donalda Trumpa. Bidena ale podpořilo také hodně lidí z progresivního křídla demokratické strany; bylo jich více, než kolik před čtyřmi lety volilo Clintonovou. S nimi jsem hovořil hodně a pro ně je určitě problémem to, na čem Biden hodně staví, že umí historicky spolupracovat s republikány. Levicově smýšlejícím Američanům se určitě nebude líbit, pokud to bude dělat za každou cenu.

 

Hrozí tedy, že příznivci progresivního křídla demokratické strany ztratí s Bidenem trpělivost?

Hrozí. Záležet ale bude, jak jsem řekl, na reálné politice. Zda bude Biden dělat kroky, které budou brát jasný ohled na to, že desítky milionů lidí mají v Americe zasažené koronavirem hlad. Nebo zda bude ve své politice zásadně přihlížet k problému klimatické změny.

 

Autem s tyčí

V Americe jsi coby zpravodaj Českého rozhlasu už tři roky. V čem všem se to z pracovního hlediska změnilo oproti době před pandemií?

Někdy je těžší se dostat k lidem a udělat s nimi interview osobně – a jak novináři dobře vědí, na dálku, přes telefon nebo videohovor, to prostě není ono. Pořídil jsem si tyč na mikrofon, abych mohl ten v Americe doporučovaný rozestup šesti stop (1,83 metru – pozn. red.) dodržovat. Při interview mám roušku nebo respirátor a snažím se je dělat venku. Populace se v přístupu k pandemii rozdělila podle politiky, někteří, i když rozhodně ne všichni, příznivci Donalda Trumpa roušky nenosí. Někdy si ji dokonce nevzali, ani když jsem s nimi mluvil uvnitř budovy.

 

 

Jak daleko to máš třeba do Bílého domu? Asi to není dlouhá cesta, i když úředně bydlíš ve státě Maryland.

Metrem je to ode mě k Bílému domu dvacet minut. Když je člověk venku, ani nepozná, že je formálně mimo Washington. Na druhé straně – pokud s manželkou vyřizujeme nějaké úřední věci, třeba řidičský průkaz, tak musíme jet od Washingtonu pryč, do nějakého většího města Marylandu.

 

Předpokládám, že jsi při cestách po Americe za voliči za pandemie jezdil autem.

Naposledy jsem cestoval letadlem na primárky, při takzvaném superúterý, na samém počátku pandemie 3. března, kdy čtrnáct států vybíralo kandidáta na prezidenta. Z letiště jsem ještě jel domů metrem plným hokejových fanoušků: později jsem si říkal, jestli to byl dobrý nápad. V tom období jsem jezdil i vlakem, ale pak už všechno autem. Snažil jsem se dodržovat co nejvíce všechna pravidla, abych se nenakazil. Věděl jsem, že kvůli práci nemůžu ulehnout, speciálně kolem voleb, nějakou dobu totiž nebylo jasné, zda se sem kvůli omezením na hranicích vůbec dostanou kolegové z Českého rozhlasu a zda nebudu na volební zpravodajství sám.

 

Jak dlouho jsi jel autem od tvého bytu až do Georgie na jihu USA?

Trvalo to asi devět hodin.

 

Byt, kde bydlíš, sis hledal sám?

Ano. Od Českého rozhlasu jsou jasně dané podmínky a já se do nich musím vejít.

 

V Americe jsi s manželkou a dvěma dětmi. Jaké to pro české děti je vyrůstat v době pandemie – a ještě navíc v Americe?

Pro všechny je život v pandemii těžký, ale my máme štěstí, že děti jsou ještě ve věku, kdy nechodí do školy a nemusejí dohánět učivo. A zase už nejsou tak malé, abychom s nimi pořád museli jezdit k lékařům na prohlídky. Cítíme, že starší dcera už by potřebovala nějaký kolektiv, ale pořád jde o období, že když je s nejbližší rodinou, není to velký problém.

 

Povedlo se ti od loňského března dostat se do České republiky?

Nebyli jsme v Česku už skoro dva roky.

 

Jak je to vlastně s očkováním? Můžeš ho dostat v Americe?

S manželkou jsme uzavírali sázky, kdy a kde na nás přijde řada. Nejsme v rizikové skupině, ale místní úřady už deklarovaly, že se zde budou očkovat nejen občané, ale všichni, kteří tu bydlí a platí daně jako my, což má z hlediska šíření viru samozřejmou logiku. Ale jak to bude v praktické rovině, ještě nevím.

 

Kolik tak denně příspěvků musíš připravit pro Rozhlas?

Třeba kolem obsazení Kongresu jsem měl vstup do rádia v nejexponovanějších časech každou hodinu. Začal jsem, když bylo v Česku ráno 6. ledna – tedy v době mé noci poté, co jsem se vrátil autem z Georgie – a skončil 7. ledna ve tři hodiny ráno mého času. Napočítal jsem asi 17 vstupů plus reportáž s lidmi v centru Washingtonu, s nimiž jsem šel od Trumpova projevu až k budově Kongresu. Právě tam mi někteří vyprávěli, jak je potřeba věšet zrádce. Objem práce byl ale toho dne, stejně jako o volbách, výjimečný. Obvykle nabízím každý den do redakce příspěvek a zprávu. Nebo pracuju na větším materiálu.

 

Nenaplnily se v Americe vlastně tvoje dřívější úvahy, že by ses stal kulturním antropologem? Ty rozhovory s lidmi přece byla trochu práce antropologa.

O tom jsem spíše jen přemýšlel na gymnáziu, četl antropologické knihy. Na druhé straně, ano, pro mě je nejzajímavější zkoumat lidi, voliče. Velký zážitek třeba byl, když jsem navštívil rodinu, kde partnerka Trumpa zásadně odmítala a partner byl naopak pro Trumpa. Seděl jsem s nimi u stolu a ta jejich konverzace byla dost vášnivá. Takže tohle je vlastně trochu cesta, jak se ke kulturní antropologii dostat, a přičichnout k tomu, co jsem neměl odvahu a trpělivost vystudovat.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama