Pražská pole bez chemie? Zemědělci jdou do toho

21. července 2020

Petr Hlubuček

archiv

Pražský magistrát se postavil na stranu ekologického zemědělství. Rozhodl se pronajímat část svých pozemků jen tomu, kdo na nich bude ekologicky hospodařit. Bez chemických prostředků proti škůdcům, bez chemických hnojiv. Tomu, kdo dodržuje správné osevní postupy a také vytvoří remízky a cesty. Vzal 398 hektarů konvenčním zemědělcům a nabídl je těm ekologickým, čímž spoustu lidí popudil. A pak se čekalo. „Panovaly určité obavy, že se nepodaří najít dostatek zájemců, kteří na pozemcích budou chtít hospodařit, nebo že se výrazně sníží jejich finanční přínos,“ popisuje náměstek pražského primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. Zájemci se mohli ucházet o nabízené pozemky do konce června, nyní úředníci otevřeli obálky s nabídkami.

Jak dopadlo výběrové řízení?

Dopadlo skvěle. Z prvních 398 hektarů, které šly do výběrového řízení, se podařilo získat nabídky na 385. Na těch několik zbylých hektarů, které se nepodařilo pronajmout, jsme hned vypsali nové výběrové řízení, takže počítáme s tím, že i na ty se zájemci najdou. Byl to revoluční záměr a z výsledků mám velikou radost. Ukázalo se, že zájem o ekologické zemědělství je, a překvapila nás i výše nabídek. Nabízená částka za pronájmy je totiž srovnatelná s těmi dosavadními v konvenčním zemědělství, takže město neprodělá.

Takže nově bude v okolí Prahy zhruba 400 hektarů polí nestříkáno proti škůdcům?

Ano, ale nejen to. Nejde jen o to, aby zemědělci zavedli nějaký ekologický prvek. Oni musí hospodařit ekologicky tak, jak to je uvedeno v zákoně. Tedy zcela bez chemických přípravků, dodržovat správné osevní postupy, nenechat například odkrytou půdu po orbě více než dva týdny. A také musí svá pole rozdělit na maximálně pětihektarové úseky, oddělené sedmimetrovým pásem, například cestami, loukami či remízky.

Magistrát vlastní zhruba 1 500 hektarů pozemků. Podle čeho jste vybírali těchto 398?

Vytipovali jsme plochy, kde například není problém z hlediska nevypověditelných dlouhodobých smluv, kde nejsou v územním plánu jiné záměry a také kde nejsou žádné majetkové spory nebo restituční nároky. Z těchto pozemků jsme pak vybrali plochy, které mají více než jeden hektar. Pro zemědělce je smysluplnější obdělávat větší plochy než jen několik set metrů čtverečních.

Polovina to vítala, polovina ne

Jak reagovali dosavadní zemědělci, když se to dozvěděli?

Když jsme v loňském roce přišli s tímto nápadem, sezval jsem si většinu větších zemědělských podniků a oznámil jim to. Reakce byly tak půl na půl. Polovina to vítala a polovina byla rozladěna. Já samozřejmě chápu jejich argumenty. Hospodařit na velkém poli znamená úspory. S velkou technikou se nemusíte tolik otáčet, není tak pracné se o pole starat. Když se musíte s patnáctimetrovým kombajnem vyhýbat remízkům či stromům, není to úplně komfortní. My jsme jim oznámili, že mohou nabídnout nižší nájem, a také že jsme schopni jim pomoci v odběru produkce. Že bychom se mohli do budoucna domluvit se školskými zařízeními, která patří hlavnímu městu, že bychom odebírali část produktů pro školní jídelny nebo že by je mohli prodávat na městských trzích.

Vy jste si tedy sezvali zemědělce, kteří tam hospodaří, a nabídli jste jim, že mohou zůstat, pokud budou hospodařit ekologicky, a pokud ne, musí skončit?

My jsme jim vypověděli smlouvy, všechny pronájmy jsme přesoutěžili s tím, že jsme dali nová pravidla, za kterých se mohou přihlásit znovu do soutěže. A drtivá většina se pronajala.

Kolik z nových nájemců jsou původní zemědělci?

Podpořte Reportér sdílením článku