Klimatická změna přivedla do Česka nový ptačí druh

Na jihu Moravy zahnízdil nový druh. Pro kormorány malé se stala Věstonická nádrž nejen prvním hnízdištěm v Česku, ale je také nejsevernějším místem v Evropě, kde se letos rozhodli přivést na svět mláďata. A nejsou jediným ptačím druhem, který vstoupil na území republiky prvně právě tady. „Na druhou stranu u nás také celá řada druhů ubývá,“ říká Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Přírodní rezervace Věstonická nádrž se stala nejsevernějším hnízdištěm vzácných kormoránů malých. Čím si jejich příchod vysvětlujete?

Kormorán malý je druh, který v minulosti žil výhradně na jihu Evropy. Jeho příchod může souviset s klimatickou změnou, kvůli které některé druhy posouvají hranice svých areálů rozšíření více na sever. To je jeden faktor. Druhým je, že se ve střední Evropě nachází dostatek velkých vodních nádrží, které nezamrzají a mohou celoročně skýtat potravu řadě druhů, mimo jiné právě kormoránům malým. Změny areálů rozšíření a početnosti jsou také přirozenou vlastností druhů a kormorán malý se v současnosti v Evropě rozšiřuje.

 

Kromě jižní Moravy má kormorán malý své nejbližší hnízdiště v Rakousku, u Neziderského jezera, kde ale v současné době jeho populace klesá. Nemohla se k nám přesunout právě tato populace?

Určitě to tak být může. Že k nám nepřichází proto, že by se tomuto druhu v Evropě tak extrémně dařilo, ale naopak proto, že se mu na jiných lokalitách nedaří a on si hledá nová hnízdiště. Neziderská jezera mají problémy se suchem, tato oblast dlouhodobě vysychá. Předloni ji dokonce zasáhl rozsáhlý požár, který mohl některé druhy vyhnat. Právě situace v Rakousku mohla ovlivnit i příchod dalších druhů, které se v poslední době na jižní Moravě objevily, jako jsou například tenkozobci opační a pisily čáponohé, vzácné druhy bahňáků, které u nás před několika lety založily na Hodonínsku a Lednických rybnících stabilní populace.

 

Jak je v Česku řešena ochrana kormorána malého?

Kormorán malý patří mezi celosvětově ohrožené druhy a je zapsán v červeném seznamu. Jeho populace povážlivě klesla a ještě v 50. letech 20. století byli poměrně blízko vyhubení. V prvním desetiletí 21. století jeho počet v Evropě narůstá, a mohl tak být přeřazen z kategorie „téměř ohrožené“ mezi „méně dotčené“ druhy. Co se týče ochrany přímo v České republice, tak v příslušné legislativě tento druh mezi zvláště chráněnými druhy vůbec není uveden, protože v době sestavování této vyhlášky se u nás nevyskytoval.

 

 

Chráněné druhy ptáků

Dá se očekávat, že v budoucnu bude zařazen mezi chráněné druhy i v České republice?

To bych řekl, že určitě není na pořadu dne. O reformě v oblasti chráněných druhů se mluví už spoustu let a nemyslím si, že by to byla vládní priorita nebo se to blížilo k nějakému vyřešení. Vztahuje se tak na ně jen obecná ochrana, která se týká všech volně žijících ptáků.

 

Stačí to?

V tomto konkrétním případě žije kolonie kormoránů malých jen na jedné lokalitě, a to je přírodní rezervace Věstonická nádrž. Tato populace je tak chráněná v rámci rezervace. Pokud by hnízdil jinde, vztahovala by se na něj jen obecná ochrana a mělo by se samozřejmě přihlížet k tomu, že jde o celosvětově ohrožený druh. Není jediným, kdo na seznamu chybí. Zvláště chráněným druhem u nás není překvapivě také pravidelně hnízdící orel královský nebo již zmiňovaná pisila.

 

Je z pohledu rybářů kormorán malý stejně „děsivým“ ptákem, jako je kormorán velký, který loví ve velkých hejnech a dokáže podle rybářů „vylovit“ celou řeku?

Neměl by být. Kormorán malý má oproti kormoránu velkému poloviční velikost. K životu potřebuje rozsáhlé mokřadní porosty, loví v mělké vodě rybky zhruba do deseti centimetrů. Proto by neměl být takovým strašákem jako kormorán velký. A možná ho sem přilákal i výskyt invazních druhů ryb, jako je například střevlička východní nebo karas stříbřitý. Drobné ryby, které vytváří ve vodním prostředí ohromnou biomasu. I v malých hloubkách se tyto ryby dokážou masově namnožit a jsou tak ideální potravou pro druhy ptáků, jako je kormorán malý. Co se týče kormorána velkého, je ho tady jenom tolik, kolik prostředí umožňuje. Napřímené řeky, přerybněné rybníky bez jakéhokoli úkrytu a nezamrzající nádrže mu poskytují dobré podmínky. Vodní prostředí u nás není v důsledku intenzifikace hospodaření v dobrém stavu, kormorán velký za to nemůže. Řeku dokáže celkem efektivně „vytrávit“ člověk, ale pochybuji, že by ji dokázal vylovit nějaký predátor. Jakmile populace kořisti významně klesne, musí ji hledat jinde, jinak by sám zahynul. A kormorán děsivý rozhodně není, zkuste se na něj podívat zblízka – neuvěřitelné azurové oko v kontrastu s černou a bílou, je to fešák.

 

Velmi společenský druh

Znamená to, že ani z pohledu rybářů nehrozí žádné riziko?

To se těžko zobecňuje, protože až do předloňského roku to byl extrémně vzácný druh, kterého ornitologové pozorovali jednou za několik let. V hejnu bylo zaznamenáno jen maximálně dvanáct jedinců. Jedná se opravdu o velmi vzácný druh. Loni se to změnilo, protože k nám přilétlo větší hejno, kolem stovky jedinců, to přezimovalo a právě z těchto ptáků vznikla hnízdní populace na Věstonické nádrži. Jelikož je navíc kormorán malý velmi náročný na prostředí, na rozdíl od kormorána velkého, tak neočekáváme, že by se začal vyskytovat v tak extrémním počtu, aby mohl mít nějaký výrazný vliv na hospodařící rybníkářské subjekty.

 

Jak si zvyká nový druh v rezervaci a jak reagují ostatní druhy?

Je to velmi společenský druh. Ivaňský ostrov, kde zahnízdil, je poměrně malý a je absolutně přeplněný ptáky. Když to přeženu, můžete si představit, že všechny keře a stromy jsou obsazené hnízdy různých ptáků. Hnízdí také na zemi. Každé místo je využité. Tito ptáci profitují z toho, že tvoří takto velká společenství. Jsou tam různé druhy, dominuje jim kvakoš noční, což je taková malá volavka, těch je tam přes 200 párů. Žijí tam páry kormoránů velkých, kterých je nyní paradoxně méně – zhruba polovina – než kormoránů malých. Jsou tam volavky popelavé, loni tam také začali, po třiatřiceti letech na jižní Moravě, hnízdit kolpíci bílí. A nyní jsou tam tedy nově kormoráni malí.

 

Jih Moravy je místem, přes které se do České republiky dostává řada druhů zvířat, která přicházejí se zvyšujícími se teplotami. Jaké druhy ptáků jste už takto přivítali?

Ivaňský ostrov, o kterém jsme mluvili, je neuvěřitelný magnet. Jen na tomto ostrově jsme takto přivítali volavku bílou, která v České republice zahnízdila poprvé od roku 1944. Letos už tam není, ale zůstala v oblasti, zahnízdila na dalších místech. Další je kolpík bílý, který se objevil po velmi dlouhé době právě na tomto ostrově. Pravděpodobně to souvisí s nepříznivou situací na Neziderském jezeře. Dalším příkladem může být vlha pestrá, která nyní na jižní Moravě zažívá neuvěřitelnou expanzi. Vlha je teplomilný druh a s oteplováním se usadila i tady. Dá se říct, že když ornitolog vystoupí v létě kdekoli na jižní Moravě, uslyší během chvilky právě tohoto – ještě před nedávnem velmi vzácného – ptáka. Ten příliv je dán jednak polohou jižní Moravy a také tím, že jí protéká velká řeka Morava, po které sem ptáci přilétají.

 

Pozorujete u některého z druhů také nějaká negativa, která souvisejí s příchodem nováčků?

Ne. A je to dáno především tím, že žádný z druhů, o kterém jsme mluvili, není nepůvodní. Všechny jsou evropské a přirozeně k nám doputovaly, neřadí se tak k invazním druhům. Jejich výskyt u nás je přirozený, protože areály rozšíření se mohou posouvat a měnit. Naproti tomu invazní druhy mohou být pro ty původní nebezpečné, protože se za dlouhá tisíciletí nikdy nepotkaly a nejsou naučené spolu žít. Jeden z nejproblematičtějších druhů, který nyní na jižní Moravě vídávám, je v tomto ohledu husice nilská, která je tu pár let a stačila obsadit spoustu lokalit. Při hnízdění je však extrémně agresivní a útočí na ostatní hnízdící ptáky. Vytlačuje je z jejich lokalit, a protože její populace rychle roste, může na jižní Moravě potenciálně působit poměrně velké problémy. Jak jsem ale říkal, to se netýká kormorána malého ani dalších nově příchozích druhů. Ti jsou sice noví v České republice, ale s ostatními druhy se znají z jižněji položených lokalit. Jsou to už zkrátka staří známí.

 

Jaké další druhy jsou za našimi hranicemi a mohly by se k nám dostat?

Může to být například volavka rusohlavá, která už jednu sezonu zahnízdila na Českobudějovicku. Zatím se to sice neopakovalo, ale stále přibývá případů, kdy ji ornitologové zahlédli. Od jihu se také šíří káně bělochvostá. Druhů, které by mohly rozšířit svůj areál až k nám, je více. Ale na druhou stranu u nás také celá řada druhů ubývá. Jsou to zejména polní ptáci, kteří ubývají jak početně, tak i druhově. Ani mokřadní druhy ptáků na tom nejsou v České republice bohužel příliš dobře.

 

Ptala jsem se na možné komplikace a teď se zeptám na přínos nově příchozích druhů...

Nerad dělím druhy na přínosné a nepřínosné pro člověka. Pro přírodu však jejich příchod určitě smysl má. Jedná se o oživení novým druhem. Výskyt kormorána malého může být také důsledek toho, že je v našich vodách obrovská biomasa invazní střevličky východní a karase stříbřitého. Jakýkoli predátor je v tuto chvíli přínosem. Nicméně jsme v prvním roce a o populaci kormoránů toho ani moc nevíme. Zatím ale víme, že i když tu máme 38 párů, tedy více než sedmdesát ptáků, kteří musejí každý den lovit, nejsou téměř vidět. Jsou velice nenápadní a čas tráví v mokřadech.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement