img

Zuzana Kaiserová


Narodila se v Praze, tady vystudovala žurnalistiku a později Křesťansko-židovská studia ve Velké Británii. Od roku 1999 pracovala střídavě v MF DNES, do roku 2010 jako politická reportérka. Vyučovala Média a společnost na Prague College, napsala dvě knihy: Kalandrova dcera (2018) a Starci života (2020). 

Autor také napsal:


not random 0

S klavírem do poloh běžně nepřístupných

„Dítě si vytvoří svou vnitřní představu o hudební skladbě a jeho hrací aparát – tělo – jde jen přirozeně za ní. Tak jednoduché by to s hrou na klavír mělo být,“ myslí si učitelka klavíru Taťána Vejvodová. Celý svůj profesní život se zabývá otázkou, proč spolu duše a tělo za klavírem ne vždy spolupracují. Vychovala nadějné mladé klavíristy – Kláru Gibišovou nebo Jana Čmejlu, ale i mnoho dětí, které mimořádným nadáním nedisponují. „Hra na klavír je obohatí do té míry, že se to projevuje i navenek.“

18. srpna 2022
not random 1

Turisté do národního parku patří

Požár Českosaského Švýcarska může posílit už započatý trend: znepřístupnění národních parků veřejnosti. O tom, jak se odznačují staré turistické cesty, i o tom, proč se na české straně národního parku nedaří vybudovat tak kvalitní turistickou infrastrukturu jako na té saské, mluví senátor, místostarosta Krásné Lípy a jeden z iniciátorů Národního Parku Českosaské Švýcarsko Zbyněk Linhart.

2. srpna 2022
not random 2

Když bohatí bohatnou a chudí chudnou

Růst cen neboli inflace – kdo na ní vydělá a kdo bude tím poraženým? Proč je nebezpečná? Jak se dá léčit a čeho se vyvarovat, aby liberální demokracie nezemřela na operačním stole? O tom mluví hospodářský historik Jakub Rákosník.

15. července 2022
not random 3

České země tu budou vždycky, my Poláci tu jistotu nemáme

„Čechy jsou kotlina ohraničená horami, Polsko amorfní pláň, která se může posouvat libovolným směrem – nebo může taky nebýt,“ vysvětluje Maciej Ruczaj, ředitel Polského institutu v Praze, rozdílnosti našich národních povah. Ruczaj je dokáže srovnávat jako málokdo, žije totiž v Praze přerušovaně už od gymnaziálních let. Mluví i o tom, proč se Češi nepoučili z mnichovské zrady, nebo o tom, jak Poláky kdysi formovalo Středomoří a Orient.

16. června 2022
not random 4

Velký třesk se kvůli válce na Ukrajině nejspíš odkládá

Ruská věda je v mnoha oblastech na vysoké úrovni, ale zpřetrhání vazeb kvůli invazi na Ukrajinu bude bolet víc Rusy než Západ, soudí jaderný fyzik Vladimír Wagner. Které významné projekty budou mít zpoždění, popřípadě se vůbec neuskuteční? Co udělá válka na Ukrajině s evropskou energetickou politikou? A kdy naše energetické problémy vyřeší termojaderná fúze?

9. května 2022
not random 5

Na intelektuálním vrcholu jsme v páté třídě

Každý den zastavují před Gymnáziem Na Zatlance desítky aut – rodiče svážejí své děti na přípravné kurzy k přijímacím zkouškám. Ze Zkoušek nanečisto, které Petr Husar založil před třiceti lety, vznikl řetězec se sedmi pobočkami a pěti sty pracovníky. Husar mluví v rozhovoru o tom, proč se jejich byznys tak rozrostl, jak učit matematiku, i o tom, že děti jsou v páté třídě na svém intelektuálním vrcholu.

14. dubna 2022
not random 6

Jak snadné je propadnout Houellebecqovi

Málokomu se podařilo popsat bezvýchodnost dneška tak sugestivně jako francouzskému spisovateli Micheli Houellebecqovi. Do jeho hrdinů – čtyřicátníků nešťastných bez zjevného důvodu – je snadné se vcítit. „Jsou to idealisté. Čekají víc, než je možné dostat,“ líčí je překladatel jeho knih Alan Beguivin. Mluví o poslední Houellebecqově knize Anéantir, která by měla v jeho překladu vyjít koncem roku, i o tom, jak se sám začal tragickým hrdinům z románů „svého“ spisovatele podobat.

16. března 2022
not random 7

Ze Sudet se už jen neutíká

Česká Kamenice patří k perlám pohraničí. Má zachovalé historické jádro, klasicistní, secesní i funkcionalistické vily, krajinu pískovcových skal, kterou už v 19. století zušlechtili vyznavači turistiky mezi českými Němci. „Historické dědictví je výhoda, protože za ním jezdí turisté, je to ale taky zátěž, se kterou se musíme vyrovnávat,“ říká Jan Papajanovský, ještě nedávno nejmladší český starosta. Pokouší se opravit památky, které si město vlastně nemůže dovolit, zastavit vylidňování Sudet i vypořádat se s obchodem s chudobou.

2. února 2022
not random 8

Jak se stát profesorem? Najděte si obskurní téma

Jeho oborem je matematika. Zajímá ho, jak se chovají kapaliny v porézním prostředí nebo jak matematicky postihnout nestacionární jevy při hydrodynamické kavitaci. Kromě toho je ale Tomáš Fürst vášnivým pozorovatelem a analytikem českého vysokého školství. Coby někdejší student americké střední i vysoké školy přemýšlí nad tím, proč to na českých univerzitách nešlape tak dobře jako na těch amerických a čím se české akademické prostředí odřízlo od okolního světa.

7. ledna 2022
not random 9

Chytré zelené budovy bývají nešetrné a hloupé

Jakubu Ciglerovi se v Praze nevyhnete. Jeho ateliér navrhl v posledních letech řadu velkých obchodních domů i administrativních budov. Quadrio na Národní, Florentinum na opačné straně centra nebo kancelářské prostory nad Hlavním nádražím. Brzy se podle jeho návrhu bude stavět i na Vinohradech, na místě někdejšího Transgasu. V rozhovoru přemýšlí o tom, jak přivést lidi z virtuálního prostoru zpátky do toho veřejného. Popisuje, proč jsou zelené budovy tak trochu podvod na diváka, i proč skončila éra takzvané high-tech architektury.

10. listopadu 2021
not random 10

Proč je Instagram továrnou na depresi?

Před několika týdny se na veřejnost dostaly interní materiály společnosti Facebook. Ukázalo se, že firma zná svá slabá místa, ví i o tom, že její Instagram způsobuje deprese a posiluje sebevražedné sklony mladých dívek. Snad by s tím i ráda něco udělala, ale zdá se, že problém je součástí podstaty. Proč člověka pobyt na sociální sítích dlouhodobě deprimuje? „Nutí nás pohybovat se v určitých mantinelech a tím nám zužují životní prostor,“ říká Martin Strouhal, teoretik výchovy a pedagog.

25. října 2021
not random 11

Báli jsme se, že Kábul bude nové Nagasaki

Omid Marzban, filmař a redaktor Rádia Svoboda, vzpomíná na Afghánistán svého dětství. Na to, jak v ulicích bojovali mudžahedíni, jak musel v osmi letech živit rodinu, i na to, jak v Kábulu čekali po 11. září na americký útok. „Mysleli jsme si, že po tom, co se stalo, srovnají Američané Kábul se zemí. Jako Nagasaki. Jako Berlín nebo Drážďany.“

13. září 2021