Ruská věda je v mnoha oblastech na vysoké úrovni, ale zpřetrhání vazeb kvůli invazi na Ukrajinu bude bolet víc Rusy než Západ, soudí jaderný fyzik Vladimír Wagner. Které významné projekty budou mít zpoždění, popřípadě se vůbec neuskuteční? Co udělá válka na Ukrajině s evropskou energetickou politikou? A kdy naše energetické problémy vyřeší termojaderná fúze?
Každý den zastavují před Gymnáziem Na Zatlance desítky aut – rodiče svážejí své děti na přípravné kurzy k přijímacím zkouškám. Ze Zkoušek nanečisto, které Petr Husar založil před třiceti lety, vznikl řetězec se sedmi pobočkami a pěti sty pracovníky. Husar mluví v rozhovoru o tom, proč se jejich byznys tak rozrostl, jak učit matematiku, i o tom, že děti jsou v páté třídě na svém intelektuálním vrcholu.
Málokomu se podařilo popsat bezvýchodnost dneška tak sugestivně jako francouzskému spisovateli Micheli Houellebecqovi. Do jeho hrdinů – čtyřicátníků nešťastných bez zjevného důvodu – je snadné se vcítit. „Jsou to idealisté. Čekají víc, než je možné dostat,“ líčí je překladatel jeho knih Alan Beguivin. Mluví o poslední Houellebecqově knize Anéantir, která by měla v jeho překladu vyjít koncem roku, i o tom, jak se sám začal tragickým hrdinům z románů „svého“ spisovatele podobat.
Česká Kamenice patří k perlám pohraničí. Má zachovalé historické jádro, klasicistní, secesní i funkcionalistické vily, krajinu pískovcových skal, kterou už v 19. století zušlechtili vyznavači turistiky mezi českými Němci. „Historické dědictví je výhoda, protože za ním jezdí turisté, je to ale taky zátěž, se kterou se musíme vyrovnávat,“ říká Jan Papajanovský, ještě nedávno nejmladší český starosta. Pokouší se opravit památky, které si město vlastně nemůže dovolit, zastavit vylidňování Sudet i vypořádat se s obchodem s chudobou.
Jeho oborem je matematika. Zajímá ho, jak se chovají kapaliny v porézním prostředí nebo jak matematicky postihnout nestacionární jevy při hydrodynamické kavitaci. Kromě toho je ale Tomáš Fürst vášnivým pozorovatelem a analytikem českého vysokého školství. Coby někdejší student americké střední i vysoké školy přemýšlí nad tím, proč to na českých univerzitách nešlape tak dobře jako na těch amerických a čím se české akademické prostředí odřízlo od okolního světa.
Jakubu Ciglerovi se v Praze nevyhnete. Jeho ateliér navrhl v posledních letech řadu velkých obchodních domů i administrativních budov. Quadrio na Národní, Florentinum na opačné straně centra nebo kancelářské prostory nad Hlavním nádražím. Brzy se podle jeho návrhu bude stavět i na Vinohradech, na místě někdejšího Transgasu. V rozhovoru přemýšlí o tom, jak přivést lidi z virtuálního prostoru zpátky do toho veřejného. Popisuje, proč jsou zelené budovy tak trochu podvod na diváka, i proč skončila éra takzvané high-tech architektury.
Před několika týdny se na veřejnost dostaly interní materiály společnosti Facebook. Ukázalo se, že firma zná svá slabá místa, ví i o tom, že její Instagram způsobuje deprese a posiluje sebevražedné sklony mladých dívek. Snad by s tím i ráda něco udělala, ale zdá se, že problém je součástí podstaty. Proč člověka pobyt na sociální sítích dlouhodobě deprimuje? „Nutí nás pohybovat se v určitých mantinelech a tím nám zužují životní prostor,“ říká Martin Strouhal, teoretik výchovy a pedagog.
