Nedávno navrhl tři malé raketoplány, na nichž bylo připevněno tisíc Lego panáčků. Vesmírný architekt Tomáš Rousek se ale věnuje i vážným projektům, od roku 2010 spolupracuje s NASA, kde právě teď řeší, jak dostat na Měsíc co největší moduly. Řešením je poslat tam jen komponenty, které by vesmírní roboti sestrojili buď na oběžné dráze, anebo přímo na Měsíci.
Dnešní děti se umělé inteligenci ve svém životě nevyhnou. Můžou diskutovat s Komenským. Místo psaní čtenářského deníku si namluví audioverzi. A pak si vytvoří mluvícího avatara, který přeříká jejich referát. „Budou už napořád obklopeni digitálními technologiemi a kdo s nimi nebude umět zacházet, bude vytlačený z pracovního trhu,” říká Ivana Böhmová, koordinátorka aktivit pro AI ve vzdělávání v Národním pedagogickém institutu.
U Štěpána je malá šumavská hospoda, která se do širšího povědomí dostala v roce 2009 díky televiznímu pořadu Ano, šéfe! Majitel hospody Štěpán Ruda už roky zažívá nevídaný boom, čelí však i velkým očekáváním a ostré kritice. K tomu se přidala pandemie covidu a také jeho vlastní velké plány. Roky dřiny, nejistoty a ambicí se nedávno nasčítaly a v jeden moment Rudu zavalily – až musel zavřít.
Zahrál si hlavní roli drogového dealera v jednom z nejvýraznějších loňských filmů Banger, čímž vypadl ze škatulky roztomilého kluka. Adamu Mišíkovi se ale daří i na hudební scéně – ostatně to má v genech. „Vždycky jsem byl exhibicionista, což bylo pro mé okolí někdy neúnosné,“ říká šestadvacetiletý herec a zpěvák, který v dětství bojoval s hyperaktivitou a v pubertě pak s tím, aby nepropadl nástrahám života v Los Angeles.
Byl prvním LGBTQ+ aktivistou z řad českých Romů, natáčel dokumenty pro Českou televizi, hrál v Národním divadle, vyučoval romštinu a v roce 2013 se rozhodl založit občanské sdružení Ara Art. Pořádá kulturní akce, ale taky nabízí LGBTQ+ romské komunitě odbornou pomoc a podporu. Ani po letech Davida Tišera aktivismus neopouští, i když bojovat s dvojí diskriminací není často snadné.
Má mít dítě z darované spermie či vajíčka nárok poznat, kdo je jeho genetickým rodičem? Nebo se má zachovat anonymita dárců? Debata, která se vede i v Česku a která nemá jednoduchou odpověď. „Nastolený trend v Evropě se zatím spíš kloní k tomu, postavit se na stranu práv dětí,“ říká právník z Masarykovy univerzity v Brně Jakub Valc, který se věnuje asistované reprodukci z pohledu práva a bioetiky.
Letos v květnu vyšli z vězení dva ze čtyř mužů odsouzených v roce 2009 za žhářský útok ve Vítkově na Opavsku. Tři zápalné lahve tehdy v rodinném domku nejvážněji zranily dvouletou Natálku. Rodina se z Vítkova přestěhovala jinam, obavy ale nezmizely. „Nabídla jsem jim, že uspořádám sbírku na rolety a plot, aby měli větší pocit bezpečí,“ říká Magdalena Pospíchalová, která rodině už několik let dobrovolně pomáhá.
Před pěti lety se stal diabetolog Jan Šoupal ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze jedním z prvních lékařů na světě, který pacientovi s diabetem prvního typu implantoval podkožní senzor nové generace. Díky němu získají lidé každých pět minut cenná data – o své aktuální hladině glukózy v krvi. „Od doby, co se objevily kvalitní glukózové senzory, můžeme dnes pozorovat první generaci diabetiků, kteří mají obrovskou šanci prožít svůj život stejně dlouhý a kvalitní jako jejich vrstevníci bez diabetu,“ říká lékař.
Už během studií měla Lenka Felcmanová možnost vidět, jak se mohou společně vzdělávat děti handicapované a ty zdravé. Od té doby se tématu rovných příležitostí ve školství věnuje. Zažila i doby, kdy jí na ministerstvo školství, kde pracovala, chodily výhrůžné e-maily. Dnes se v čele organizace SOFA – Society for all – snaží mimo jiné o to, aby si učitelé uměli poradit, když řeší ve třídě problémy s chováním. Restrikce a napomínání nepomůžou, říká.
Na konci studia medicíny v Ostravě se Martin Palička začal porozhlížet, kde by se jako absolvent a budoucí onkolog mohl uplatnit. Záhy zjistil, že na řadu praktických věcí ho jeho alma mater nepřipravila. Před třemi lety proto vymyslel portál Po medině, který pomáhá medikům při přechodu ze školy do praxe. Tak trochu supluje to, co se na fakultách učí málo nebo vůbec, jako komunikační dovednosti či stress management.
Po revoluci se v Česku vynořila spousta ženských časopisů, které prezentovaly štíhlost jako cestu k úspěchu. Dnes tuhle roli, přičemž ještě nebezpečněji, hrají sociální sítě. Poruch příjmu potravy přibývá, prevence musí cílit už na školní děti. Jedna věc přitom zůstává pořád stejná: „Totiž fakt, že poruchy příjmu potravy jsou nemoc, která nabízí únik z našeho života,“ říká přední česká psychiatrička Hana Papežová.
Tvořila se tu monumentální jezdecká socha Jana Žižky, která stojí na pražském Vítkově, ale taky nechvalně známý Stalinův pomník na Letné. Starý omšelý ateliér s velkou zarostlou zahradou plnou soch a dalších uměleckých artefaktů přezdívaný Kafkárna slouží už skoro sto let sochařům. „Dnes tu najdeme studenty z UMPRUM, místo je ale otevřené i pro veřejnost,“ říká architektka Kateřina Vídenová.
