Perfektně stříhat účesy se naučil během dvou let v Německu. Barvení vlasů piloval tři roky v Austrálii. Kadeřník Michal Janeček si pak v Praze otevřel dva salony, ale od dětství toužil po životě v přírodě. Sen si splnil otevřením vlastního penzionu Krásná Samota. Leccos ale nečekaně bolí.
Jeho otec při jízdě na kole zemřel. Svou zálibu v kolech si pak Pavel Čábelický doma prosazoval těžko. Ale prosadil. Začal závodit, ale i jeho kariéru ukončila nehoda. Dnes je mimo jiné reprezentačním mechanikem a stará se také o kola své manželky, trojnásobné české mistryně v závodech na horských kolech Jitky Čábelické. Letos rozjíždí unikátní koncept mobilních cykloservisů Kolofix a zdarma pořádá pro své klienty školení, jak se o kola starat. „Lidé například velmi často nevědí, že při mytí nesmí použít vapku, jinak poškodí pohyblivé komponenty,“ popisuje Pavel Čábelický.
Uspěl u cizinců ze zámoří, kteří si chtěli projet Evropu v obytném voze jedním směrem. Miloslav Novák jim auto nechal přivézt kamkoliv a kdekoliv jej zase vyzvedl. Koronavirus však jeho podnikání doslova ze dne na den zastavil a on se musel zaměřit na domácí trh. „Nyní už ale auta vozíme i do různých destinací po Evropě, zejména pro Němce, Holanďany a Švýcary,“ říká majitel firmy Karavany Česko propagované v Austrálii a USA pod názvem Anywherecampers. Jeho hlavním byznysem je však poskytování internetového připojení.
Přilákat české turisty na slavné místo českých bájí i vojenského stavitelství je jedním z cílů Petra Kučery. Architekt a fanda historie je od ledna ředitelem Národní kulturní památky Vyšehrad. Vypráví o budoucích proměnách, potenciálu bastionového opevnění, sousedu Danielu Landovi i letošním návratu do středověku. Co tady objevili archeologové a co historikům zamotalo hlavu?
Jak vypadaly sociální sítě ve starověkém Egyptě? Byly tak složité, že na jejich rozplétání si egyptoložka Veronika Dulíková přizvala kybernetika. Ten jí pomáhá vytvořit unikátní databázi význačných lidí s desítkami titulů a funkcí. Časem tak usnadní práci i ostatním egyptologům – některá data nebudou muset sbírat týdny či měsíce. Vzpomíná i na svůj pobyt v zamčené hrobce v divoké době arabského jara.
„Z pěti set minipivovarů v Čechách a na Moravě jich v současné podobě nepřežije čtvrtina až třetina,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů. Sešli jsme se spolu v jednom z jeho pražských podniků, v Pivovarském domě u Karlova náměstí, kde mě přivítal slovy „sranda teprve začne“.
Krajina České republiky měla letos ke konci května poměrně velkou žízeň. Potvrzuje to Miroslav Trnka, brněnský bioklimatolog z týmu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ani výhledy do budoucna podle něj nejsou zrovna radostné.
„Kde fučí větr, tam je na Mikulovsku sucho,“ říká s moravským přízvukem Miroslav Volařík, majitel oceňovaného vinařství stejného jména, který ročně produkuje kolem 250 tisíc lahví. Jak jeho práci ovlivňují změny počasí, jak se mu daří v době koronavirové a jak vidí budoucnost vína? „Nemáme strach, ale musíme být připraveni. Je povinností každého vinaře přemýšlet, jak zadržet vodu v krajině,“ říká.
