Hana Makoňová je zubní lékařka a zároveň už dvacet let pomáhá v Záchranné stanici živočichů Plzeň. Každý rok řeší desítky případů, kdy musí přímo na místě ošetřovat zvířata, vážně zraněná jen rybářskými vlasci. „Zvířata tu byla už před námi. Snaží se na naše prostředí adaptovat a my bychom měli být trochu ohleduplnější,“ říká lékařka.
Česko přichází o další druh ptáka. Sýček obecný býval v každé vesnici, dnes zbývá posledních sto párů. A jeho záchrana se přes všechnu snahu nedaří. Letošní sezona byla obzvlášť špatná, v polovině hnízd se z vajíček nic nevylíhlo. „Počty těchto ptáků jsou opravdu kritické a jde o ochranu každého jednotlivého páru,“ říká Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Rostliny potřebují vodu a vzduch. A téměř všechny rostliny pak také něco, čemu se říká mykorhiza. Jsou to možná až statisíce druhů hub, které se starají o to, aby mohly rostliny čerpat živiny z půdy. Mikrobiologové napříč Evropou zkoumali vzorky z 200 polí a luk a zjistili, že tyto houby svou funkci na řadě míst ztrácejí. „Čím více pesticidů se na polích používalo, tím hůře dokázaly předávat fosfor rostlině,“ popisuje výsledky Jan Jansa z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který se na výzkumu podílel.
Zhruba jeden milion lidí v Česku trpí migrénou a 300 tisíc z nich má čtyři a více záchvatů za měsíc. Přesto ji řada lidí nepovažuje za nemoc a dvě třetiny pacientů ji ze strachu z odsouzení tají i před svými nejbližšími. Jedna dobrá věc se však v posledních letech udála. „Dosud se na prevenci záchvatů migrény používaly léky na deprese či epilepsii, nyní však máme historicky první lék, vyvinutý přímo na migrénu,“ říká Rýza Blažejovská, která založila pacientskou organizaci Migréna-help.
Šest dní šla pěšky bahnem. Na své cestě vystoupala více než 3 500 výškových metrů. Oba její vědečtí kolegové měli zdravotní potíže a jeden z expedice odstoupil, vědecká práce se tím zkomplikovala. Expedice do národního parku Rwenzori v Ugandě, kde polární ekoložka Marie Šabacká zkoumala tropické ledovce, se tak nevyvíjela úplně podle plánu. I když má grant na to, aby se na ně vydala znovu, návrat si rozmýšlí. Nicméně kvůli náročnosti cesty to není.
Tereza Anteneová napsala knížku o ježkovi Bodlinkovi. Každá strana má pod čarou otázky, které tvořila spolu se svým manželem, dětským psychologem. Knížka je v Londýně součástí vědeckého projektu a možná bude v budoucnu na každé škole ve Velké Británii. „Diskuse nad otázkami vám možná ukáže dítě v úplně jiném světle,“ říká česká autorka knihy, jež vyšla i u nás.
Když bylo Magdaleně Málkové 38 let, vážně onemocněla. Tehdy se rozhodla změnit svůj život. Opustila práci a přihlásila se na pedagogickou fakultu. Po jejím absolvování spoluzaložila v Nové Vsi u Kolína školu ZŠ Prosperity. Na začátku června získala titul Global Teacher Prize Czech Republic 2022. „Můj velký životní vzor je Pipi Dlouhá punčocha, která vždycky říká: To jsem ještě nikdy nedělala, to mi určitě půjde.“
Existuje jeden druh žraloka, který žije déle než ostatní. Ne o pět nebo o deset let, ale o stovky let. Žralok malohlavý se prokazatelně dožívá 400 let. Jak je to možné, se vydává do Grónského moře zjišťovat česká expedice vedená Václavem Brázdou z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. „Pokud se nám podaří odhalit, proč tomu tak je, mohl by stejný mechanismus přispět k prodloužení života nebo k jeho zkvalitnění v pozdějším věku i u lidí,“ říká Václav Brázda.
Na jihu Moravy zahnízdil nový druh. Pro kormorány malé se stala Věstonická nádrž nejen prvním hnízdištěm v Česku, ale je také nejsevernějším místem v Evropě, kde se letos rozhodli přivést na svět mláďata. A nejsou jediným ptačím druhem, který vstoupil na území republiky prvně právě tady. „Na druhou stranu u nás také celá řada druhů ubývá,“ říká Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Lékařské metody středověku obvykle v 21. století nemají místo. Až na některé. Vedoucí zvěrolékař lublaňské zoo Pavel Kvapil vymyslel způsob, jak i divokým zvířatům odebrat krev, aniž by je museli veterináři uspat a riskovat tak jejich život: s pomocí pijavic. „Naše druhá studie potvrdila, že z krve pijavic získáme biochemické a hematologické informace, které nám pomohou vyhodnotit klinický stav pacienta,“ popisuje Pavel Kvapil úspěch v testech.
Firma, která se zabývá výstavbou domů, koupila nejstarší tovární komplex ve Strašnicích. Jednu z několika málo izolovaných posledních staveb, které pamatují původní obec v době, kdy byla připojena k Praze. Secesní budova bude po změně majitele zřejmě zlikvidována. Podle Jana Vaška, vedoucího oddělení památkové péče Prahy 10, se s tím moc dělat nedá a stojí za tím problém mnohem větší: „Vedle zcela nevyhovující legislativy, která účinnou a smysluplnou ochranu neumožňuje, jde také o to, že žádné město není nafukovací, a když na malém území začnete koncentrovat neúměrně velké množství lidí, začne dané město selhávat.“
Zpravodajka Českého rozhlasu Ivana Milenkovičová se vrátila z Moskvy 7. března. V zemi strávila s přestávkami dva a půl roku. „Obrovská část veřejnosti souhlasí s politikou Vladimira Putina a nemá zájem na tom, aby se něco měnilo,“ popisuje své zkušenosti ze země, která v posledních letech několikrát zpřísnila postihy pro ty, kteří smýšlejí jinak.
