Šimon Michalčík, dnes dvaadvacetiletý student, rozjel v Česku nadaci Plant-for-the-Planet, jejímž cílem je skrze sázení stromů získat více času na řešení klimatické krize. Jako její delegát také strávil první týden konference v Glasgow. Jeho dojmy jsou smíšené, věří v posun, i když šampaňské by zatím nebouchal.
Aleš Drobil má kousek od pražského Anděla restauraci Formanka. V souvislosti s narůstajícím počtem případů covid pozitivních registruje zhruba dvacetiprocentní pokles návštěvníků. Na prokazování toho, že je zákazník očkovaný či negativní, si nestěžuje. Většině hostů to podle něj nevadí.
Vinařství Le Clos Sainte Magdeleine se rozkládá na terasách pod Cap Canaille, nejvyšším mořským útesem ve Francii, v jižní oblasti Provence. Proto má i jeden z nejkrásnějších výhledů. Podle majitele, Jonathana Sacka, se moře odráží i v chuti vína. Nyní má však s vodou starosti, je málo srážek a vinaři tak cítí dopady klimatických změn.
Josef Lhotský se už dnes sice živí jako kouč a lektor v korporátním světě, ale duší je stále evoluční biolog. Jeho láskou jsou bakterie, využívá je při školeních ve firmách a nyní o nich napsal knížku pro děti. Chce jim ukázat skrytý mikrosvět a vylepšit bakteriím pověst. Většina lidí totiž podle něj zná jen ty zlé, co plodí nemoci, anebo maximálně ty „hodné“ z reklam na jogurty.
Hudební festival Znojmo sotva skončil, jeho tvůrci ale už musí finišovat s programem na příští rok. Začnou se propojovat s festivalem v rakouském Retzu a rozpočet se tak prakticky zdvojnásobí. Začátky před šestnácti lety nebyly jednoduché. „První festival skončil strašným dluhem, tak jsme si řekli, že uděláme větší. Ten taky skončil dluhem,“ popisuje jeho šéf Jiří Ludvík.
Omezený režim tokijské olympiády má dopad i na Plzeňský Prazdroj, který je dlouhodobým partnerem Českého olympijského týmu. Český dům, tradiční místo setkávání sportovců s fanoušky i sponzory, v Japonsku z bezpečnostních důvodů není otevřený, a na olympiádu tak neodletělo ani české pivo. „Nebudeme mít na místě ani výčep, ani nejlepší výčepní ze soutěží Pilsner Urquell Master Bartender,“ říká Zuzana Dudová, senior brand manažerka Pilsner Urquell ve společnosti Plzeňský Prazdroj.
Mezi lidmi je obrovské množství knih, které leží doma v knihovnách a nikdo už je nečte. Projekt Knihobot se je snaží vracet do oběhu: zprostředkovává jejich prodej. „Nových knih se v Česku prodá ročně za devět miliard. Proč by nemohla být v použitých knížkách miliarda?“ říká Dominik Gazdoš, jeden ze tří zakladatelů Knihobota.
Jan Vokurka před lety úspěšně rozjel sirupovou společnost Kitl. Nyní se věnuje také oživení tradiční Vratislavické kyselky. Nejprve zrekonstruovali zpustlý areál, nyní se začínají zabývat samotným vrtem. A do dvou až tří let prý bude voda v lahvích a tradiční značka se vrátí na trh.
Jmenuje se Pavel Boháček, pracuje jako zdravotní sestra a na tomto označení si zakládá. Snaží se totiž o osvětu, že i muži mají při ošetřování své místo. „Je přece mužskou ctností, že se muž dokáže postarat o druhého člověka v nesnázích,“ uvádí s tím, že v minulosti měli muži v ošetřovatelství mnohem větší místo.
Tomáš Vrba před deseti lety přešel z instalatérského byznysu do restauračního. Nelituje ani dnes, po uplynulém covidovém roce. „Poděbrady jsou úžasné město a já vím, že když se znovu otevře, my budeme fungovat,“ říká s tím, že k jídlu do krabiček už se vracet nechce.
Jakub Ditrich propaguje v Česku elektrokola už od roku 2007 a zároveň je se svou firmou Ekolo.cz výrobcem značky Agogs. Nyní ho netrápí ani tolik to, že Asie nestíhá vyrábět a dodávky přehazovaček či brzd se zpožďují, ale že jde v Česku na podporu cyklistiky málo peněz.
Některé konference jsme přesunuli už třikrát, jsme teď takoví profesionální měniči termínů a všeho, říká zakladatelka a spolumajitelka agentury Blue Events Barbora Krásná, jejíž firma se pustila za pandemie do hybridních akcí, při nichž jsou někteří hosté na místě a ostatní online.
