Příjmení Bóková má v české hudbě zvuk. Nikol Bóková je velmi ceněná pianistka a skladatelka, ale potom je tu ještě její mladší, osmadvacetiletá sestra Michaela, která se kvůli muzice usadila v Berlíně a písně natáčí po celém světě. Rozhovor s hudební manažerkou, producentkou a zpěvačkou Michaelou Bókovou si můžete poslechnout i v podcastu Host Reportéra.
Každý pátý rodič dítěte s nějakým typem znevýhodnění se setkal s návrhem na odchod ze školy či třídy. Zhruba v polovině případů rodiče přestup akceptují a skutečně školu opustí. To vyplývá z čerstvého výzkumu neziskové organizace Spolu, z. s. Podle Karla Garguláka z organizace PAQ Research, která výzkum zpracovala, tu chybí jasný vzkaz od státu: Řediteli, tvým hlavním úkolem je vzdělávání dětí a péče o ně. „Zároveň by je ale v tom měl stát podpořit,“ dodává analytik.
Třináct zlomených pádel, osm zlatých medailí a jeden velký sen. Olympijský vítěz ve vodním slalomu, kajakář Jiří Prskavec, si koncem května dojel pro svůj pátý titul mistra Evropy. Jak ale sám říká, i mistr zažívá svá žákovská léta. Po olympiádě v Tokiu začal koketovat s kánoí a začátečnická radost ho žene kupředu.
Martin Abel, právník a radní spolku Klimatická žaloba, by mohl slavit. V červnu jim dal soud za pravdu, že stát a jeho úřady nedostatečně snižují emise oxidu uhličitého a málo reagují na změnu klimatu. Podle Martina Abela více než na soudu záleží na přístupu celé společnosti: „Soud je orgán spravedlnosti a může říct, co je po právu a co ne. Ale neděláme si iluze, že by jeden verdikt naladění ve společnosti změnil,“ uvádí.
V sousedních zemích jako Slovensko či Německo funguje systém zálohování PET lahví a plechovek, Česko ale pořád váhá. Pro zálohování jsou přitom podle průzkumů čtyři pětiny Čechů a také většina nápojářů. Ti si proto založili Inciativu pro zálohování, která se snaží systém prosadit i u nás. „To, co je nyní považováno za odpad, se stane cennou surovinou, která bude navíc celý systém financovat,“ vysvětluje mluvčí inciativy Kristýna Havligerová.
Objevil a zmapoval nový pražský ostrov, který neoficiálně nese jeho jméno. Je autorem unikátních božích muk, která slouží jako útulek divokým včelám. A před časem se začal zajímat o povětrnostní sloupy, které zachraňuje a vrací do ulic. Urbanista a výtvarník Jan Trejbal se snaží propojovat umělce s odborníky všeho druhu ve snaze vylepšit a zkrášlit českou krajinu a města. Rád by v tomto směru etabloval zcela nový obor.
Pro někoho vcelku obyčejná černobílá, skoro až komiksová kresba. Pro jiného klenot české moderny, za který byl ochoten zaplatit tolik, co nevydělá průměrný člověk ani za 250 let. Staropražský motiv Bohumila Kubišty pokořil český aukční rekord, prodal se za víc než 120 milionů korun a nastavil českému umění nejen novou laťku, ale taky směr a lesk. Ceny draženého umění by navíc měly být ještě vyšší, soudí nejúspěšnější český aukční galerista Martin Kodl.
Od loňského jara se milionům lidí výrazně zjednodušil digitální přístup na úřady i ke službám soukromých firem. Lidé si zvykli používat bankovní identitu při žádostech o řidičský průkaz, podávání daňových přiznání a ve spoustě dalších oblastí. „Naše služba jde napříč všemi sektory,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita. Nyní přibylo i jedno docela nečekané využití – při prokazování, zda je zájemci o alkohol osmnáct let. Rozhovor si můžete poslechnout také ve formě podcastu.
Eva Pavlíková vede komunitu Česko.Digital, kde více než pět tisíc expertních dobrovolníků pomáhá propojovat veřejnou správu, neziskové organizace a další subjekty. V rámci veřejné správy pracují na tom, aby úředníci věděli, proč je pro ně přínosná digitalizace. „Samozřejmě, že jsme si prošli různé fáze. Na začátku se na nás dívali skrz prsty. My ale vždy říkáme, že nechceme radit, ale pomáhat najít společné řešení,“ vysvětluje.
Tereza Anteneová napsala knížku o ježkovi Bodlinkovi. Každá strana má pod čarou otázky, které tvořila spolu se svým manželem, dětským psychologem. Knížka je v Londýně součástí vědeckého projektu a možná bude v budoucnu na každé škole ve Velké Británii. „Diskuse nad otázkami vám možná ukáže dítě v úplně jiném světle,“ říká česká autorka knihy, jež vyšla i u nás.
Na pařížské Sorbonně vystudovala tanec a historii. V roce 1997 se spolu s manželem, hrabětem Constantinem Kinským, přestěhovala do Česka. Nejdřív na zkoušku, pak tu ale zůstali a společně se starají o zámek ve Žďáru nad Sázavou. Právě tam se letos uskuteční již 10. ročník mezinárodního festivalu tance a pohybového divadla KoresponDance. „Tanec mi otevřel dveře k pochopení kultur, které jsou od nás hodně vzdálené,“ říká tanečnice a choreografka hraběnka Marie Kinsky.
Nejlepší nabídka:
Premium + časopis
Výhodné balíčky předplatného.
12 čísel magazínu Reportér a rozhovory na každý den.
Nejvýhodnější cesta k zajímavému čtení.
Zařídíte za pár chvil a můžete číst celý rok. Vyberte si zde.
„Čechy jsou kotlina ohraničená horami, Polsko amorfní pláň, která se může posouvat libovolným směrem – nebo může taky nebýt,“ vysvětluje Maciej Ruczaj, ředitel Polského institutu v Praze, rozdílnosti našich národních povah. Ruczaj je dokáže srovnávat jako málokdo, žije totiž v Praze přerušovaně už od gymnaziálních let. Mluví i o tom, proč se Češi nepoučili z mnichovské zrady, nebo o tom, jak Poláky kdysi formovalo Středomoří a Orient.
Před třiatřiceti lety se Pavle Baxové narodilo druhé dítě. Syn Tomáš. Záhy se ukázalo, že má Downův syndrom. Dílem náhody, ale hlavně velké snahy celé rodiny dnes Tomáš žije ve vlastním bytě a pracuje. „Snažili jsme se s ním jednat a zacházet jako s jakýmkoli jiným dítětem,“ říká žena, jíž narození syna určilo i profesní cestu. V roce 1994 založila organizaci Rytmus, která pomáhá lidem s postižením a jejich rodinám se začleněním do společnosti.
Kinematografická kouzla a triky fascinují Adélu Mrázovou už mnoho let. Vystudovala filmovou vědu a se spolužáky založila interaktivní muzeum NaFilM v centru Prahy. Z jednorázového projektu postupně vybudovali profesionální filmovou instituci, která vloni získala Českého lva a letos dostala grant na popularizaci aktivit pro prarodiče a děti v muzejních expozicích.
Kolem jídla se točí přes deset let, jejím prvním projektem byl blog, v němž vařila podle legendární kuchařky Marie Janků-Sandtnerové. I díky ní se Anna Grosmanová dostala k tématu kvality potravin, kterou pak vystudovala. V první vlně covidu rozjela instagramový projekt FoodPioneer. Její fotoreportáže přinášejí příběhy českých farmářů a demytizují zemědělství. Na polích se potkává hlavně s ukrajinskými brigádníky a v poslední době má prý co dělat, aby zadržela slzy.
Mnoho staveb z dob pozdní moderny už neexistuje. Další na řadě má být Kulturní dům Eden v pražských Vršovicích, který už dvacet let nikdo nevyužívá. Mají ho nahradit byty a komunitní centrum. Podle sochaře Pavla Karouse, který se zajímá o umění ve veřejném prostoru, by přitom stačilo ho jen „omýt vapkou a rozsvítit“. A taky ho prohlásit za kulturní památku. „Je to něco, co kvalitou převyšuje vše, co tu za posledních třicet let vzniklo,“ tvrdí.
Martin Vajčner pochází z vinařské rodiny, jeho otec je dlouholetým šéfem velké vinařské společnosti. Syn se ale vydal odlišnou cestou a soustředí se na autentická vína, která jsou vyrobena bez chemických přísad a syntetických hnojiv, vinohrady se ošetřují ručně a sklizené hrozny šlapou nohama. „Prodeje jdou dobře, ale tři čtvrtiny jdou do zahraničí,“ uvádí mladý vinař, který nechce mít více než pět hektarů, aby nad hrozny neztratil kontrolu.
Slováci jsou po Bulharech druhým národem střední a východní Evropy, který nejvíc sympatizuje s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. A to dokonce i nyní, během války na Ukrajině, ukazují průzkumy. Jaké dezinformace se na Slovensku šíří, kdo je jejich původcem a proč jsou Slováci tak náchylní jim věřit, vysvětluje reportér slovenského Deníku N Vladimír Šnídl.
Už roky jsou kamarádky, jsou téměř stejně staré a obě ve svých zemích platí za „královny krimi“: dánská spisovatelka Sara Blædel a její islandská kolegyně Yrsa Sigurdardóttir. Společně teď přijíždějí i na Svět knihy, kde chtějí Čechům představit své romány. Proč jsou vlastně severské detektivky tak oblíbené? „U nás na severu máme k věcem takový chladnokrevný přístup, nejsme přecitlivělí. Rozumíme tomu, že život a smrt jdou ruku v ruce,“ říkají autorky v dvojrozhovoru.
Když bylo Magdaleně Málkové 38 let, vážně onemocněla. Tehdy se rozhodla změnit svůj život. Opustila práci a přihlásila se na pedagogickou fakultu. Po jejím absolvování spoluzaložila v Nové Vsi u Kolína školu ZŠ Prosperity. Na začátku června získala titul Global Teacher Prize Czech Republic 2022. „Můj velký životní vzor je Pipi Dlouhá punčocha, která vždycky říká: To jsem ještě nikdy nedělala, to mi určitě půjde.“
Do vesmíru už jeden český výrobek poslal, teď chce do osmi let dostat českou vlajku dokonce až na Měsíc. Petr Kapoun rozjíždí vlastní firmu TLR Space, se kterou plánuje zvýšit český podíl na globálním vesmírném výzkumu. „Naše země má potenciál být významným hráčem v kosmickém průmyslu,“ říká.
Poslední dva roky nebyly pro Národní park České Švýcarsko moc lehké. Některé lokality parku jsou zcela bez stromů, jinde trčí ze země jen hnědá torza kmenů. Na vině je samozřejmě kůrovec. Nicméně některé poškozené lokality už se zase pomalu začínají zelenat. „Necháváme to hlavně na přírodě,“ říká šéf parku Pavel Benda.
Proč si při koupi nemovitosti sáhneme mnohem hlouběji do kapsy než třeba před dvěma lety? „Koronakrize měla na realitní trh výrazný vliv, finální zrychlení růstu cen je ale důsledkem války na Ukrajině. Ty dopady jsou, troufám si říct, enormní,“ vysvětluje Juraj Murín, ředitel vývoje rezidenčních projektů Skanska Reality.
