Vinařství Le Clos Sainte Magdeleine se rozkládá na terasách pod Cap Canaille, nejvyšším mořským útesem ve Francii, v jižní oblasti Provence. Proto má i jeden z nejkrásnějších výhledů. Podle majitele, Jonathana Sacka, se moře odráží i v chuti vína. Nyní má však s vodou starosti, je málo srážek a vinaři tak cítí dopady klimatických změn.
V roce 1995 začala platit reforma, která umožnila matkám zůstat doma s dítětem čtyři roky a pobírat po tu dobu rodičovský příspěvek. Doma díky tomu zůstalo déle 38 procent matek tříletých dětí. Jak si jejich děti vedou nyní? „Mají až o 9 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že ve svých jednadvaceti letech studují či pracují, a až o 12 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu,“ říká přední česká ekonomka Alena Bičáková, která s kolegy publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na dopady této reformy.
Češi vyrážejí hledat do pouště sami sebe. „Občas je to dřina, občas děsivé, ale občas krásné a radostné,“ říká Bohdana Kabátová, která odešla z manažerského světa a provází skupiny poutníků mimo civilizaci, jen s beduíny a velbloudy.
Už od dětství chtěl být Petr Torák superhrdinou, a tak trochu se mu to i splnilo. Po odchodu z Česka do Británie pracoval na poli i v továrně, nakonec se ale dostal k vysněné policii, u které strávil jedenáct let. Jak by se podle něj dal změnit přístup české společnosti k Romům? Důležité je mimo jiné školství, kde by se mělo učit i o romské kultuře a historii, říká ředitel charitativní organizace COMPAS Charity a nově i honorární konzul v Peterborough, který za svou práci pro romskou komunitu získal řád od britské královny.
Koncem října uplyne 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského, významného českého novináře, publicisty a spisovatele. Jeho dílo v mnohém předběhlo svou dobu, říká docentka Magdalena Pokorná, přední odbornice na Havlíčkůlv život i tvorbu. „Při četbě jeho textů si i dnes uvědomíme, jak vzdělaný byl, jak byl pracovitý, o čemž svědčí nejen rozsáhlé dílo, ale také to, jak dokázal pracovat s jazykem,“ tvrdí historička.
Je mu třicet, už téměř deset let učí a zároveň studuje na pedagogické fakultě. Daniel Pražák, učitel z pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí, působí taktéž v hnutí Otevřeno, které má za cíl zlepšovat kvalitu studia budoucích učitelů. „Moje profesní sebevědomí nevyrůstá z toho, že bych měl být chodící encyklopedie, což je v době chytrých telefonů absurdní, ale že znám didaktické principy. Taky čerpám ze svých zážitků jako student, byl jsem docela průšvihář,“ říká mladý učitel.
Mladý Vietnamec stojí uprostřed hospody a lámanou češtinou říká do telefonu: „Bý den, co počeba?“ Vzápětí se obrací na kuchaře a plynule „vystřihne“ jeden z nejsložitějších českých jazykolamů. V krátkých videích na sociálních sítích David Tran Huu ukazuje, že předsudky Čechů vůči vietnamské komunitě se zatím moc nezměnily. Proč si to myslí? A mohou sarkastická videa na Instagramu stereotypy změnit?
American Beer je název speciálního podniku na pražské Letné. Od začátku léta tady nabízí stovky druhů čerstvého piva v plechovkách z malých amerických pivovarů. „Češi si kupují buď to nejlepší pivo za nejvyšší ceny, nebo začínají na úplném základu a pomalu stoupají výš,“ říká Jakub Vančura, jeden ze dvou zakladatelů.
Alena Cicáková vyrazila v 90. letech do Londýna pracovat jako au pair. Podobně jako tisíce mladých lidí z bývalého Československa chtěla vyzkoušet život v cizině. Krajanská komunita ji tehdy nelákala, ale postupně si k ní našla cestu. Až do té míry, že předloni začala nahrávat příběhy Čechoslováků po celém světě a zkoumat, kde je vlastně jejich „doma“.
V knižním byznyse se Magdaléna Feldeková, šéfredaktorka nakladatelství Metafora, pohybuje již třicet let. Byla to právě ona, kdo pro české čtenáře objevil spisovatele Dana Browna a jeho bestsellery Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni. Daří se současným spisovatelům přicházet s něčím novým? „Určitě. Povedlo se to například Sarah Pinborough s thrillerem Ví o tobě, nedávno ho Netflix uvedl jako minisérii. Udělala na konci knihy totální obrat, byla první, kdo to použil a už má spoustu napodobitelů.“
Kdysi se sem sjížděla císařská družina. Později návštěvníkům sloužila jako místní restaurace, vyhrávaly tady kapely, od konečné tramvaje jezdil kočár tažený koňmi. Po roce 1989 se někdejší lovecký letohrádek v pražské Stromovce málem zřítil, nejvíc namále měla barokně-novogotická památka po povodních v létě 2002. Nyní se Šlechtovka vyloupla do krásy a nemalou zásluhu na tom má architekt Mikuláš Hulec.
Bezmála tři roky už působí na českém trhu nový Deník N. „Výsledky zatím předstihují naše plány,“ říká jeho ředitel Ján Simkanič. Podle něj u čtenářů boduje především kvalitní obsah. To je také důvod, proč nyní Deník N a magazín Reportér vytvořily společnou nabídku výhodného předplatného. V rozhovoru se dočtete i o tom, které politické strany si na důkladnou novinářskou práci stěžují a jakou nejlepší radu dostali čeští novináři od slovenských kolegů. S Jánem Simkaničem se léta známe, proto si tykáme. Rozhovor si můžete poslechnout i ve formě podcastu.
První aplikace, která pomáhá ženám po porodu s duševními problémy, má za sebou fázi klinického hodnocení a vstoupila do ostrého provozu. „Výsledky vypadají velmi slibně, u žen, které si ji stáhly, došlo k výraznému zlepšení stavu,“ říká její tvůrce, psychiatr Národního ústavu duševního zdraví, Antonín Šebela s tím, že na konečné výsledky si však musíme ještě počkat.
Už několik let vede unikátní kino v Prostějově, které je zároveň protiatomovým krytem. V létě navíc působila jako porotkyně na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Barbora Kucsa Prágerová hovoří o tom, zda se diváci po rozvolnění proticovidových opatření vracejí do kinosálů, jak mohou kina konkurovat Netflixu nebo proč nemá ředitel kina v běžném provozu vůbec čas koukat na filmy.
Před deseti lety, v říjnu 2011, převzala Kateřina Kadlecová vedení rodinné firmy od svého otce. Bylo to uprostřed dramatických dozvuků minulé finanční krize. Krize covidová naopak vystřelila společnost USSPA strmě nahoru, dosahuje rekordních prodejů i výsledků. „Lidé více než dříve vnímají, jak důležitý je odpočinek,“ říká šéfka firmy vyrábějící vířivky a termální bazény. Rozhovor si můžete poslechnout také jako podcast.
Osmačtyřicetiletý Petr Ostrouchov řeší problém. Coby producent nahrává nejoceňovanější české desky poslední doby s Vladimírem Mišíkem nebo Lenkou Dusilovou. Ale protože je taky vydává, tak vidí, že sebevíc cen na současném hudebním trhu nepomůže k tomu, aby na sebe album adekvátně vydělalo. Desky často dotuje ze svého právnického platu a novou Mišíkovu desku se rozhodl neumístit na Spotify. Kompletní rozhovor si poslechněte v podcastu Host Reportéra.
Publicistka Michaela Hečková a fotograf Matěj Chabera vydali knihu Možnosti vesnice, kde představují dvanáct inspirativních příběhů moderní architektury v malých obcích. Popisují, jak se podařilo prosadit ve vsi atypickou prodejnu potravin, kterou obdivují turisté, nebo proč někde pomohlo, že se místem přehnala povodeň.
Zůstává v anonymitě, říká si jen Midnight Code a naprogramoval mobilní aplikaci Bez Holdingu, která umí v obchodech rozpoznávat podle čárových kódů potraviny pocházející z holdingu premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Tomana. Po necelém roce má dvacet tisíc aktivních uživatelů.
Jím založená organizace Gulag.cz proslula tím, že mapovala zapomenuté stalinské tábory na Sibiři. Letos zdokumentovala pozůstatky čtyř nacistických lágrů ležících v houštinách opuštěné staré Karviné, půdorys jednoho z nich dokonce přímo objevila. „Historie je přítomná a leží nedaleko lidí, ale ti o tom nevědí,“ říká výzkumník Štěpán Černoušek. Díky výsledkům expedice na Karvinsku patrně vznikne na místě nový pomníček. A Gulag.cz se možná nebude věnovat jen Rusku, ale i bývalým táborům v Česku.
Do necelých pěti let žil Adam Peška normální život, naučil se i bruslit a lyžovat. Pak ale začal klopýtat, padat a mít problémy s chůzí. Lékaři mu diagnostikovali svalovou dystrofii Duchenne. Ačkoli je Adam upoután na vozík, jeho velkou zálibou je sport. Už dvanáct let se věnuje hře jménem boccia a právě v ní letos na paralympiádě v Tokiu vybojoval zlatou medaili. (Adam hovořil s pomocí ventilátoru, takže se mu někdy hůř mluvilo a jeho maminka Ivana, která je v boccie jeho asistentkou, mu s odpověďmi pomáhala.)
O varhanách mluví jako o „nástroji“ a při každém vyslovení zaznívá z tohoto slova jakási hudební noblesa. Josef Kšica je už dvaadvacet let varhaníkem svatovítské katedrály na Pražském hradě a těší se, až sem konečně dorazí nový nástroj, jehož příjezd oddálil koronavirus.
Víte, jak se říká, že v Rakousku je tráva zelenější? Asi to tak opravdu je. Minimálně si to myslí zajíci a zemědělské ptactvo. Vědci totiž při porovnání příhraničních regionů Česka a Dolního Rakouska zjistili, že i když na sebe pozemky přímo navazují, na rakouské straně žije čtyřikrát více zajíců a 1,5krát více polních ptáků. „Obě krajiny jsou si přitom velmi podobné,“ říká Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Když jeho rodina emigrovala do Francie, netušil, že se mu ještě někdy podaří vrátit. V roce 1997 se ale Constantin Kinský přestěhoval do Česka natrvalo a postupně po svém otci převzal správu žďárského panství. „My si teď hodně stěžujeme. Nesmíme ale zapomínat na ten ohromný pokrok, který jsme za posledních třicet let udělali. Ano, máme problémy a velké problémy. Pojďme na tom ale pracovat, s nadějí a ne s pesimismem, že je to stejně ztraceno,“ říká potomek starého šlechtického rodu, podnikatel a mecenáš. Právě o to se se svými spolupracovníky, které nazývá „srdcaři“, snaží i v areálu zámku ve Žďáru nad Sázavou.
Videoherní průmysl v Česku, to už dávno není pár nadšenců v garáži. Za necelé tři dekády se české hry staly důležitým exportním artiklem, znají je statisíce lidí po celém světě. Odvětví se přitom potýká s nedostatkem lidí. „Je velká disproporce mezi tím, kolik je tu univerzitních programů a jejich absolventů, a tím, jak rychle videoherní odvětví roste. Je to zhruba o řád jinde,“ říká Pavel Barák, předseda Asociace herních vývojářů.
