Radovan Sochor mladší otevřel v Nepomuku pivní hotel Zlatá kráva. „Jsme první v Česku a zřejmě i druzí na světě, kdo nabízí hostům pípy přímo na pokojích,“ říká ředitel stejnojmenného pivovaru, který nově nabízí i kompletní pivní wellness.
Na první pohled to k sobě moc nesedí: Česká společnost ornitologická zaměstnává na plný úvazek psovodku. Důvod k tomu však bohužel má. Každý rok umírají na otravu v české přírodě desítky divokých a často kriticky ohrožených zvířat. Klára Hlubocká je jedinou psovodkou v republice, která otrávené návnady vyhledává.
Je spojen s legendárním průmyslovým designem – lůžkem intenzivní péče Linet, které se objevilo v seriálu House of Cards, lahvičkou od Francovky, smetáčkem a lopatkou Spokar. Designér průmyslových výrobků Ivan Dlabač a jeho studio Divan mají za sebou za více než dvacet let pestrou škálu produktů. Který z nich si nejvíce považují? „Hodně sentimentálně nebo i pyšně koukám na tu svou první postel pro Linet, ta byla fakt ulítlá a myslím si, že takhle postel už nikdo na světě nikdy neudělá,“ říká Ivan Dlabač, který rovněž design vyučuje na UMPRUM. Pandemie podle něj ovlivní i to, jak budou průmyslově vyráběné věci vypadat.
Její tetování má nezaměnitelný rukopis, je plné barev a radosti. Klienti jí klidně zaplatí cestu přes půl planety, jen aby je ozdobila právě ona. A galeristé její dílo uznali jako současné výtvarné umění. Ivana Beláková, známá jako Ivana Tattoo Art, si za svým snem šla z malé vesnice na Slovensku. Teď žije v Los Angeles a je jednou z nejžádanějších tatérek světa.
Nápad založit slovník neologismů dostal Martin Kavka v roce 2008, kdy v tramvaji zachytil z rozhovoru dvou dívek slovo sračkogán (výraz má hned tři významy). Začal podobná slova sbírat a o rok později spustil projekt Čeština 2.0. Nyní je v jeho databázi, která je dostupná na webu cestina20.cz, přes 21 tisíc novotvarů. A vedle toho vydal bestseller Hacknutá čeština, který ze sebraných slov vychází.
Když se řekne ocet, skoro každý si představí hodně kyselou nikterak chutnou tekutinu, vhodnou tak leda na tlačenku nebo zavařování, popřípadě dobrou na úklid. Václav Smolík začal tento mýtus před několika lety bořit, když se vrhl do výroby octů přírodní cestou nejčastěji z jablek. Uprostřed Českého krasu, kde s rodinou žije, dnes vzniká ocet chuťově pestrý, zdraví prospěšný, pitelný i jen tak. Zajímavé je, že jeho cesta k octům vedla přes Japonsko.
Některým rodičům posloužil nouzový stav jako výmluva, proč nepředat děti bývalému partnerovi. Kde bylo domlouvání na péči problém už dřív, pandemie konflikty ještě vyhrotila. „Střídavka někdy připomíná zákopovou válku. Rodiče dítě po převzetí od expartnera rychle převlékají do ‚svého‘ oblečení, vozí na ‚své‘ kroužky a odmítají, aby dítě u sebe mělo mobil od toho druhého,“ popisuje rodinná advokátka Petra Andršová.
Zdá se to jako zvláštní zpráva: Petr Zuska připravil hru v Dejvickém divadle. Opravdu? Zuska přece donedávna býval světoznámým baleťákem, který patnáct let šéfoval Baletu pražského Národního divadla. Jasně, zároveň je i choreografem, ale tohle vypadá na činohru s Veronikou Kubařovou, Hynkem Čermákem nebo Klárou Melíškovou! Pozvali jsme si dvaapadesátiletého Petra Zusku k rozhovoru, jehož kompletní audioverzi najdete v tomto článku, nebo ve vašich podcastových aplikacích.
Narodil se jako Pražák, dnes by se o něm dalo nejspíš říct, že je napůl Newyorčan a napůl Šumavák. Především ale jazzový kytarista a nově také spisovatel. Rudy Linka vydá již brzy knihu „Na cestě domů… Vždycky“. Ústřední roli v ní hraje chalupa u Prachatic, její hosté a také dlouhá cesta majitele na sever, na západ a zase zpět.
Přírodovědec Hynek Roubík stojí u zrodu zřejmě nejmenší mobilní laboratoře světa, která umí v odlehlém terénu rozpoznat infekční choroby včetně nového koronaviru. „Jsme nesrovnatelně menší a levnější než obdobné projekty,“ říká vědec z České zemědělské univerzity a spoluautor projektu CZU mobiLAB. Jeho hlavním těžištěm práce je přitom problematika zpracování organického odpadu v rozvojovém světě.
Ondřej Nekvasil pracuje pro české i pro americké filmaře. Navrhuje dekorace pro historické či civilní filmy, jako bylo Odcházení, Příběhy obyčejného šílenství, Protektor, stejně jako pro smyšlené světy snímků Snowpiercer (Ledová archa) nebo Underworld.
V prostředí startupů se Pavlína Zychová a Jana Hodboďová pohybují již několik let. Kromě svých zaměstnání na plný úvazek letos zorganizovaly již pátým rokem Women Startup Competition – soutěž, která je určena pouze pro projekty s alespoň jednou ženou mezi zakladateli. „Za valnou většinou startupů, které se hlásí do různých soutěží, stojí chlapi. Ti totiž neřeší, v jaké fázi podnikání je, jak projekt vypadá, jdou ho hlavně prezentovat a prodat. U žen vnímáme, že dokud to není úplně tipťop, ne na 100, ale na 200 procent, tak s tím nejdou ven a raději to nikomu neukážou,“ říkají.
Hotely ve velkých městech, závislé na zahraničních turistech, budou i letos patřit v cestovním ruchu k těm nejvíce postiženým. Turisté se do nich vrátí nejdříve v příštím roce, říká Radka Telyčková, Češka žijící v Německu, která se zabývá hotelovým poradenstvím. „Než se Česko dostane na německém seznamu zemí na lepší pozici, bude to trvat,“ říká.
Dinosauři měli často peří, tyranosaurovi byste utekli a rakovina není nemoc dneška. Zapomeňte na to, co jste věděli o dinosaurech, protože všechno je jinak. „Dnešek je zlatou érou výzkumu dinosaurů,“ říká popularizátor paleontologie Vladimír Socha. I když šance, že u nás při procházce najdete fosilii dinosaura, je podle něj zhruba jedna k milionu.
Strava souvisí s naším zdravím víc, než se obecně předpokládá. Určuje totiž kvalitu prostředí ve střevech, tzv. mikrobiotu. Ta ovlivňuje nejen trávení, ale i imunitu a dokonce i psychické zdraví, myšlení, emoce a chování. Výsledky vědeckých studií naznačují, že jednou se budou „skrze střeva“ léčit mnohé nemoci včetně deprese, úzkostí, autismu a možná i covid-19. „Podle některých výzkumů k jeho léčbě přispívá i podávání probiotik,“ říká Helena Tlaskalová-Hogenová, předsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.
Branislav Adamec miluje hory. Leze po nich a dolů je nejraději sjíždí na lyžích. V oblasti skialpinismu je poslední roky „národním buditelem“. Pokud chcete vědět cokoliv o lyžích, určených k volnému pohybu sněhovými pláněmi, obraťte se na něj. Bude se vám to hodit, letošní covidová zima přinesla do Česka skialpový boom.
Jeho web Zničené kostely obsahuje podrobné záznamy o zdevastovaných sakrálních stavbách po celém Česku. Při cestách za ohroženými i čerstvě opravenými památkami ujel od roku 1996 přes 800 tisíc kilometrů. Vyráží zásadně sám, obvykle o víkendu. „Komunisté byli barbaři a zločinci, ale mým hlavním cílem není pranýřovat minulý režim. Chci, aby to tady bylo hezčí,“ říká Michal Valenčík.
České republice chybí lůžkový dětský hospic a navazující středisko paliativní péče. Manželé Ondřej a Katarína Vlčkovi se to rozhodli změnit. Do nově zakládané nadace vkládají majetek v hodnotě jedné a půl miliardy, tedy polovinu rodinného jmění. Přečtěte si, proč se tak rozhodli a jaký ústav hodlají vybudovat. Rozhovor si můžete poslechnout i v podcastu.
U mikrofonů v redakci Reportéra se scházejí dva cestovatelé, kteří projeli svět autostopem, a tak si můžou předávat neobvyklé zkušenosti. Ptá se Tomáš Poláček, odpovídá Slávek Král, který pochopitelně přišel i se svou nerozlučnou přítelkyní, dva a půl roku starou border kolií jménem Corey. Audioverzi celého rozhovoru najdete buď na konci tohoto článku, nebo na všech podcastových aplikacích.
Po zatčení místopředsedy fotbalového svazu Romana Berbra vzniklo hnutí vyzývající k obrodě českého fotbalu. Ruku k dílu přiložil i fotbalista Jan Rajnoch, který se na konci února stal novým předsedou okresní pobočky Praha-západ. „Rád chodím na ragby, líbí se mi jeho atmosféra,“ říká a dodává: „Chtěl bych podobného ducha vrátit i do českého fotbalu.“
Antilopy Derbyho nejsou tak známé jako nejohroženější horské gorily nebo sumaterští tygři. Přesto patří jejich západní poddruh k neohroženějším zvířatům světa. „Věřím, že naděje na jejich záchranu existuje,“ říká přírodovědkyně Karolína Brandlová z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity, jejíž pracovníci a studenti se už dvacet let angažují v ochraně tohoto druhu.
Zkoumá fenomén home office a v současné době působí na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Michael Beňo nemá s prací z domova jen akademickou zkušenost, nýbrž i osobní. V Rakousku pracuje pro sportovní firmu a před deseti lety si zde jako první vydobyl, že chce pracovat z domova. „Měla by to být třešnička na dortu. Když svou práci vykonáváte dobře a náplň práce je taková, že z domova pracovat můžete, nevidím důvod, proč to neumožnit,“ je přesvědčen Michael Beňo.
Srdce to bolelo, ale podle rozumu to jinak nešlo, říká o uzavření všech poboček v Praze majitel sítě kaváren Jan Janák. Soustředit se bude na krajská města, kde je situace mnohem lepší. Stát podle něj dělá vše pro to, aby platil zavřeným podnikům co nejmenší kompenzace. „Vláda nám nařídila zavřít a pramálo se starala o to, aby za svá rozhodnutí byla zodpovědná. Zavři a mlč! Možná ti něco dáme, ale budeme dělat všechno pro to, aby to bylo co nejméně.“
Dlouhodobé následky onemocnění koronavirem čítají řadu symptomů. Může se měnit pozornost, člověk může mít pocit mentální mlhy, dlouhodobé potíže s bolestí hlavy anebo svalovou slabostí a k těmto častým příznakům patří také nespavost, říká psychiatr Peter Šóš, který se specializuje na poruchy spánku. Pro kvalitní spánek je podle něj důležité dodržovat pravidelný režim vstávání, spát mezi šesti až devíti hodinami a dbát na klidovou zónu před spaním.
