Věková diskriminace je sice zakázaná, ale v inzerátech se stále opakuje slovní spojení o mladém kolektivu. „Padesátník se na takové místo nepřihlásí. Odpovídá na jiné inzeráty a čím dál víc má pocit, že ho nikde nechtějí, protože je starý. Hodně by pomohlo, kdyby ve společnosti bylo víc pozitivních příkladů lidí okolo padesátky,“ říká Ilona Štorová, která se celý profesní život zabývá vzděláváním dospělých a je ředitelkou neziskové organizace Age Management.
Začala sama, postupně se spojila s několika podobně smýšlejícími lidmi. „Po ukrajinských městech se začalo pohybovat mnohem víc bezprizorních zvířat než kdy dříve. Spousta lidí utíkala ze země a nechávala je za sebou na ulici,“ říká Markéta Pavleje, která iniciovala vznik aliance Pomoc zvířatům UA.
Je radost potkat písničkářku Lucii Redlovou: na rozhovor přijde i s mandolínou na zádech, ochotně ji vytáhne z futrálu a hraje: „Horehron, Horehron, ja som Horehronka, poďte chlapci do nás, budem vám frajerka!“ Potom nadšeně vypráví – za hodinu toho řekne tolik, co jiní za celý den, a posluchač má pocit, jako by seděl s dávnou výbornou kamarádkou. Celý rozhovor si můžete poslechnout i v podcastu Host Reportéra.
Několikrát za svůj život začínala znova na novém místě, naposledy ovšem nedobrovolně. Vysokou školu Radka Garbuzová vystudovala v 80. letech v Kyjevě, kde potkala svého budoucího manžela. Společně žili, podnikali a vychovávali děti na Donbase. Společně strávili taky šest let na Krymu. V roce 2013 se pak jejich domovem stal Kyjev, kde až do invaze Radka učila češtinu. Po útěku z Ukrajiny začala z Brna koordinovat kurzy češtiny, které uprchlíkům nabízí Českobratrská církev evangelická.
Od ruské invaze toho Oksana Maslova příliš nenaspala. Rychle se rozhodla, že ze země musí zmizet. Po pětidenním putování se jí podařilo dostat do Česka. „První dny v Česku byly těžké. Objímali mě lidé, které jsem předtím neznala. Těšila mě lidská účast. Bolelo mě, že to nejsou ruce mých příbuzných, jejich hlasy a úsměvy,“ říká novinářka a kurátorka, která v Česku založila telegramový kanál Ukrajinka v Česku s informacemi pro ukrajinské uprchlíky. Nedávno byl spuštěn stejnojmenný web.
Měla to být výkladní skříň československé architektury a umění postavená za americké peníze. Místo toho se pražský hotel InterContinental stal symbolem komunistického luxusu a veksláctví. Nyní by se stavba, poškozená rekonstrukcí z devadesátých let, měla přiblížit někdejšímu ideálu. Autorem přestavby, která zahrnuje i významnou proměnu okolí, je architekt Marek Tichý.
Vězeňský komplex z 19. století stojí přímo v centru Uherského Hradiště. Za druhé světové války tu byli odpůrci nacismu, po roce 1948 pak odpůrci komunismu. Před pár lety hrozilo, že věznici nahradí obchodní centrum. Díky úsilí Anny Stránské, zakladatelky spolku Memoria, se tento záměr podařilo zvrátit, ale budoucnost historického objektu je stále nejistá.
Na jihu Moravy zahnízdil nový druh. Pro kormorány malé se stala Věstonická nádrž nejen prvním hnízdištěm v Česku, ale je také nejsevernějším místem v Evropě, kde se letos rozhodli přivést na svět mláďata. A nejsou jediným ptačím druhem, který vstoupil na území republiky prvně právě tady. „Na druhou stranu u nás také celá řada druhů ubývá,“ říká Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Na 8. května připadá Světový den boje s rakovinou vaječníků. Gynekologických zhoubných nádorů sice v Česku nijak dramaticky nepřibývá, přesto by počet nemocných mohl být ještě mnohem nižší. „Jako populace totiž příliš zodpovědní nejsme. Na kontroly a screeningy chodí ženy, když jsou mladé. U starších už tomu tak často není,“ říká profesor David Cibula, který je vedoucím Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Ruská věda je v mnoha oblastech na vysoké úrovni, ale zpřetrhání vazeb kvůli invazi na Ukrajinu bude bolet víc Rusy než Západ, soudí jaderný fyzik Vladimír Wagner. Které významné projekty budou mít zpoždění, popřípadě se vůbec neuskuteční? Co udělá válka na Ukrajině s evropskou energetickou politikou? A kdy naše energetické problémy vyřeší termojaderná fúze?
Říká, že žádná reportáž „nestojí ani za zlomenou nohu“, ale jeho vlastní novinářská dráha takovému „pravidlu“ vlastně protiřečí: Jakub Szántó je válečný reportér České televize a bývalý stálý zpravodaj na Blízkém východě. Jaká vlastně je válečná novinařina? Co musí člověk znát především? Jak se reportování z ozbrojených konfliktů vyvíjí a čím je jiná současná válka na Ukrajině?
Jak mluvit s lidmi, kteří přežili válečné hrůzy? Proč je naprosto klíčová psychologická pomoc bezprostředně po tragédii? A čeho se naopak vyvarovat, když chceme za každou cenu pomáhat? To vše učí izraelská psycholožka Idit Michael, která pracuje pro izraelskou neziskovou organizaci NATAL. Nyní radí uprchlíkům z Ukrajiny a školí odborníky po celé Evropě.
Většina ukrajinských uprchlíků přijela do Česka narychlo, jen s jedním zavazadlem. Nakladatelský dům Albatros Media na to zareagoval mimo jiné tak, že se spojil se lvovským nakladatelstvím Starý lev a v těchto dnech z tiskáren vyjíždí pět knih ukrajinských pohádek. „Zároveň po Česku distribuujeme od začátku invaze i jazykové učebnice a slovníky,“ říká Jindra Marešová, ředitelka Nadace Albatros.
Závodníci rychlostního lyžování neboli speed ski jezdí z kopce rychleji než auta na dálnicích. Nejúspěšnějším Čechem v této disciplíně je aktuálně Radim Palán. Ve světovém poháru se mu v sezoně, která právě skončila, podařilo dosáhnout na čtvrté místo. Líp na tom z Čechů nikdy nikdo nebyl. V červené upnuté kombinéze a s helmou ve tvaru kapky chce příští rok útočit ještě výš a přivézt medaili.
Radioaktivita ji fascinovala už od dětství, i proto se rozhodla studovat jadernou chemii. „Mým celoživotním posláním je ukázat i tu dobrou tvář radioaktivity,“ říká jaderná chemička Martina Benešová. Daří se jí to dokonale. Během doktorandské stáže v německém Heidelbergu se jí povedlo spoluobjevit lék na rakovinu prostaty. A pacientů, kteří se i díky ní vyléčili, přibývá.
Jak by se mohl proměnit pražský vrch Strahov, který znají generace Čechů hlavně díky spartakiádám, představili studenti z pěti evropských univerzit. „Chtěli jsme odšpuntovat vnímání tohoto jedinečného území ze strany politiků, úředníků i odborné veřejnosti,“ říká urbanistka Jana Zdráhalová z Fakulty architektury ČVUT.
Se speciálním vyšetřovacím týmem vyráží na místa požárů i k soudům. „Vstupujeme do případů s vysokou škodou nebo vyššími počty zraněných či mrtvých,” říká Ondřej Sanža Šafránek, šéf skupiny hasičských expertů, kteří odhalují příčiny vzniku požárů.
Světoznámý příběh dospívající dívky, která popisuje život za války v Amsterdamu, se dá vyprávět i jinak. V centru Berlína je stálá expozice Vše o Anne Frankové, kde se návštěvníci dozvědí méně známé informace o jejím životě a paralelách do současnosti. „Chodí k nám hodně mladých. Diskutujeme s nimi o antisemitismu za války, ale také o projevech rasismu, které sami zažili,“ říká kurátorka výstavy Verena Haug z Anne Frank Zentrum.
Lucie Lomová kreslí ráda od malička. Ilustruje, můžete vidět její vtipy, ale za ideální prostředek pro vyjádření považuje komiks. Je to ale náročné. „Vytvořit komiks dá hodně práce a času, takže člověku musí to nadšení a odhodlání vydržet. Musíte mít silnou motivaci, být si jistá, nebo aspoň tomu hodně věřit, že je pro vás to téma, ta práce dostatečně zajímavá, abyste s ní strávila třeba další dva roky. Na rozdíl od kreslení vtipu, který máte hotový za odpoledne,“ říká ilustrátorka a autorka komiksů, která letos získala vysoké francouzské vyznamenání.
Stereotypy, které dřív v české společnosti panovaly ohledně Ukrajinců, se nyní mění, myslí si ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Před válkou byli Ukrajinci pro Čechy hlavně pracovní síla: ženy uklízečky a muži stavební dělníci. „Teď se mi ale zdá, že Češi začínají vidět Ukrajince v jiném světle. Ukrajinci si vybojovali úctu za to, jak hrdinsky vzdorují Rusku,“ říká.
Před třiceti lety, na jaře 1992, vyšlo historicky první číslo humoristického časopisu Sorry. Příznivci černého – a z dnešního pohledu i nekorektního – humoru tehdy našli novou modlu. Některé vtipy Michala Hrdého, Milana Podobského, známého pod přezdívkou Fefík, nebo Marka Douši už stihly zlidovět. „Nic podobného v Česku v té době nebylo a my jsme objevovali všechny možnosti, kudy se dalo jít,“ říká posledně jmenovaný.
Egyptologie stále platí za obor, který dodnes pravidelně přitahuje na Univerzitu Karlovu řadu nových studentů. V listopadu navíc uplyne sto let od objevení Tutanchamonovy hrobky, která vdechla život moderní egyptologii. „Objev Tutanchamonovy hrobky se odehrál v roce, kdy Egyptské království získalo nezávislost na Velké Británii. Objev hrobky se stal následně předmětem egyptské národní hrdosti a identity,“ připomíná egyptolog Pavel Onderka.
