Zdravá stolice umí zázraky, lidé si ji teď budou moci uskladnit v bance

2. května 2024

Zní to poněkud odpudivě: transplantace stolice, konkrétně té vlastní. Nicméně pozor, takováhle poměrně jednoduchá věc může člověku výrazně zdravotně pomoci, v krajním případě mu až zachránit život. V Brně aktuálně vznikla světově unikátní mikrobiomová banka, která bude schopna uchovávat vzorky stolice i desítky let. Stojí za ní molekulární biolog Petr Ryšávka, který se mikrobiomem zabývá většinu své kariéry. V rozhovoru vysvětluje, jak banka funguje a co všechno „zdravé lidské hovínko“ dokáže.

Jak unikátní nápad je mikrobiomová banka?

Mikrobiomové banky existují, v Česku třeba v pražské Thomayerově nemocnici. Za účelem léčby ovšem skladují cizí mikrobiomy. Možnost uložit si vlastní stolici vedle nás žádné jiné zařízení na světě neposkytuje, nebo jsme ho alespoň neobjevili. Jsme tedy světový unikát.

V čem je léčba vlastní stolicí lepší než léčba tou cizí?

I cizí mikrobiom je velice užitečný, úspěšnost transplantací je kolem 90 procent. Lidé trpící například klostridiovou infekcí (střevní infekce způsobené bakterií Clostridium difficile – pozn. red), kteří ji podstoupí, jsou do 48 hodin stabilizovaní a bez antibiotik. Efekt je však většinou dočasný, cizí stolice vás nikdy nerekolonizuje a v případě chronických střevních zánětů původní mikrobiom vytlačí většinu mikroorganismů zase ven. Cizí stolice také na rozdíl od vlastní přináší jistá rizika.

Jaká například?

I mikrobiom zdravého dárce je pořád trochu Pandořina skříňka, kdy nevíte, co všechno přenášíte. Třeba jsem se setkal s řadou lidí, kteří prodělali transplantaci stolice a následně se u nich rozjely deprese. Nikdo přesně neví, jestli rozvoj spustil zákrok, nebo souhra dalších okolností.

Vzorky se přece důkladně testují.

Ano, jsou důkladně otestované a na první pohled skutečně přenášíte zdravý mikrobiom. Sebelepší analýza však nemusí odhalit například riziko přenosu bakterií podílejících se na vzniku rakoviny nebo třeba na přenosu obezity. Mikrobiom přenášíte od dárce, jehož genetické informaci je plně přizpůsoben, ale odlišné genetické výbavě příjemce nemusí pasovat. Bakterie si nás vybírají podle genetiky, buď jim chutnáme, nebo ne. Jsme jimi kolonizováni podle toho, jak si nás samy vyberou.

Je lepší transplantovat mikrobiom od příbuzného než od cizího dárce, když nemám vlastní zdravý vzorek?

Takhle se to obecně razí, ale někdy může být spojitost problémů daná napříč příbuzenstvem. Když si do střeva dáte mikrobiom někoho z blízké rodiny, pořád jde o mikrobiom predisponovaný k určitému problému. U vás se problém již projevil, u někoho v přímé linii třeba ještě ne, popřípadě se u dárce nikdy projevit nemusí.

Přečtěte si také

Trend? Kapsle se stolicí

Kdo je ideálním adeptem pro odběr?

Zdravý člověk bez zdravotních problémů, který se chce připravit na případné zdravotní potíže v budoucnu. Není podstatné, jestli je to šestileté dítě, nebo senior. Plánujeme mimo jiné zadat studii, která by potvrdila přínos pro onkologické pacienty. Mohli by si svůj mikrobiom uložit před chemoterapií a následně transplantát použít pro určitou regeneraci a obnovení střevní rovnováhy.