Plány na stavbu metra měla Praha už za první republiky, stavět se začalo až v 60. letech

Povězte, jak tehdy den zahájení provozu metra vypadal?

Samozřejmě to byl kompletně režimní den. Objevil se tam i prezident Gustáv Husák, který přestříhával pásku. Zajímavé na tom bylo, že původně se plánovalo metro i pro Bratislavu, jenže aby se mohlo dostavět to pražské, bratislavský plán byl zlikvidován a peníze přesunuty. Husák, který byl Slovák, tohle všechno musel vědět.

Co Brno, existoval někdy plán na stavbu metra i tam?

Ne, o tom nevím. Ani z Brna, ani od kolegů historiků jsem nikdy nic takového neslyšel. Ale je potřeba říct, že Brno bylo z historického hlediska dopravně nejpokročilejší město. Jezdila tam vůbec první parní tramvaj v rakousko-uherské monarchii. Jenže po komunistické federalizaci Československa (v roce 1969 – pozn. red.) se začaly peníze rozdělovat jen mezi Prahou a Bratislavou a Brno to odskákalo. Jeho infrastruktura šla hodně dolů a začala se zvedat zas až po převratu.

Proč se vlastně pražské metro začalo stavět až v šedesátých letech? Velmi detailní plány existovaly už roku 1926.

To víte, to jsou zase dějiny této země ve 20. století, kdy žádná koncepce nebo vize nevydržela dlouho, vždy přišel buď jiný režim, nebo jiná mocnost. Nejdřív Němci, kteří – a to nejde říct jinak –, nás totálně vykradli, kromě jiného uměle zafixovali marku vůči koruně na kurzu jedna ku deseti. Pak přišli Rusové a ti nás nejen vykrádali, ale chtěli si taky zabezpečit odbyt pro své výrobky.

Což se týkalo i metra?

Ano. Původně se v Praze (v 60. letech – pozn. red.) začala budovat takzvaná podpovrchová tramvaj, jaká jezdí třeba ve Vídni. Nejde o úplnou podzemní dopravu, ale tramvaje jezdí podle terénu – buď jste pod zemí, nebo nad zemí. Tím celý systém zlevňujete, navíc pro lehké vozy tuzemské výroby byly navrženy a budovány i první pražské tunely. Jenže později bylo (z popudu Sovětů – pozn. red.) rozhodnuto nejen to, že se začne razit opravdové metro, ale také že se sem budou dovážet těžké sovětské stroje z Mytiščinského závodu na okraji Moskvy. Musel se pak kvůli tomu docela složitě předělávat i právě dokončený a otevřený Nuselský most.

Jak to tehdy komunisti odůvodnili?

Hlavně údajnou nedostatečnou přepravní kapacitou původně navrženého systému. Ale problém měl být právě i s vozidly. To byly ty původně československé vozy připravené pro koncepci lehké podpovrchové tramvaje. Důkazy neexistují, ale prototypy, jejichž vývoj chtěla ČKD dokončit, najednou postihla nehoda. Jediné dvě vyrobené soupravy do sebe narazily, začaly hořet a rozbily se tak, že z nich skoro nic nezbylo. Prokázat to nemůžeme, ani kolegové například z Ústavu pro studium totalitních režimů si tím nejsou jisti, ale tuší, že v tom měli prsty buď Sověti, nebo naše StB.

Metro stavěl celý stát

Takže Československo nakupovalo cizí vozy a budovalo metro daleko dráž, než plánovalo…

Stavěl celý stát, byly to peníze ze státního rozpočtu. Původní budování se prodražovalo skoro všude, třeba ty velkolepé mramorové a kamenné leštěné obklady, pro které bylo samozřejmě vzorem moskevské metro. Taky je potřeba mít na paměti, že do celého budování mluvili i vojáci, takže se kromě tunelů kopaly díry pro vojenské a civilně-obranné účely. Proto musíme třeba na Můstku nebo na Florenci procházet těmi nesmyslnými tunely, i když jsou linky jen pár desítek metrů nad sebou. Obcházíte kryty, případné nemocnice, ani nevím, co všechno tam je.