Adam Smith byl ve své době revoluční, na politiky působí dodnes

Adam Smith by 16. června oslavil třísté narozeniny. Kdyby žil, co byste mu k nim popřál?

Hodně štěstí. Což ve Smithově pojetí znamená především vnitřní spokojenost.

 

Smith je považován za zakladatele ekonomie. V roce 1776, tedy skoro před 250 lety, poprvé vyšla jeho stěžejní kniha Bohatství národů, která je dodnes označovaná za „bibli ekonomie“ a v níž Smith formuloval některé ze svých nejzásadnějších tezí. Jak ji svět přijal tehdy?

Díky Bohatství národů se Smith na dálku tak trochu intelektuálně spřátelil s vládci různých zemí a přesvědčil je, aby vládli méně. Mimochodem, jeho teze a myšlenky působí na politiky dodnes. Ve své době byl Smith revoluční díky svému antiimperialismu a volání po všeobecné dobré vůli a volném obchodu mezi národy. Jeho kniha také pomohla zakotvit presumpci svobody – tedy „umožnit každému člověku, aby sledoval své vlastní zájmy svým vlastním způsobem“.

 

Smith zde také formuloval známou metaforu o neviditelné ruce trhu či popsal své představy o dělbě práce…

Nejen to. Ač je dnes vnímán jako zakladatel ekonomie, Smith sám sebe považoval především za morálního filozofa. V Bohatství národů se věnuje i mnoha dalším aspektům života. Zajímalo ho, jak lidé přistupují k vlastnímu bytí, k rodině a sousedům, ale také k vlasti. Což jsou věci důležité i pro politickou ekonomii. Myslím, že kdyby dnes Smith žil, neměl by rád globální instituce.

 

Proč?

Smithova filozofie by se dala shrnout do něčeho, čemu by se dalo říkat „liberální plán“. Dodnes ho znáte díky heslům klasického liberalismu jako „Laissez-faire“ (francouzsky nechte plynout – pozn. aut.). Smith se domníval, že vláda je vlastně k ničemu a nedokáže pomoci společnosti s jejími sociálními problémy. A zároveň je to síla, kterou musíte spoutat a kontrolovat jako nějakou Godzillu.

 

Jinými slovy stát může být dobrý sluha, ale špatný pán?

Přesně. Musíte s ním počítat, ale nesmíte ho nechat volně řádit. No a globální instituce, jako je třeba OSN, jsou přesnou ukázkou toho, co by Smith považoval za neefektivní a marnotratné. I když… možná si teď řeknete, že nepotřebujete Adama Smithe, abyste si domysleli, že vláda může být neefektivní.

 

No právě. To už dnes opravdu není originální myšlenka.

Samozřejmě že ne. Ale Smith taky nabídl alternativu, například stran bohatých lidí. Odmítal jejich vysoké zdanění nebo extrémní snahy o nivelizaci majetku napříč společností. Místo toho apeloval na ctnost. Tvrdil například, že bohatým lidem jde hlavně o uznání a respekt zbytku společnosti. Takže když je tak trochu postavíte na piedestal, oni budou mít větší chuť přispívat dobrem celé společnosti, přiložit ruku k dílu.

 

Uspořádaná taška

Dalším slavným Smithovým dílem je kniha Teorie mravních citů. Měla podobný ohlas jako Bohatství národů?

Teorie mravních citů je úplně jiný příběh. Zpočátku byla přijata dobře, ale nespokojenost s ní postupně rostla, až kniha nadlouho upadla v zapomnění.

 

Jak to?

Hlavní myšlenkou knihy je, že morální hodnoty a chování člověka jsou založeny na přirozené empatii a sympatii, které nás vedou ke vcítění se do druhých a jednání v souladu s jejich pocity a potřebami. Což byla idea v rámci tehdejší etiky až příliš revoluční, vždyť i křesťanský pohled na člověka je nesrovnatelně pesimističtější, člověka vidí především jako hříšníka. Teorii mravních citů bylo vytýkáno i příliš mnoho ezoterických výrazů…

 

… až, jak jste zmínil, kniha upadla v zapomnění.

Ano, skoro na dvě stě let. A do povědomí veřejnosti se dostala až po roce 1980 (tedy na začátku neoliberální éry – pozn. aut.). Podle mě jde dodnes o výjimečné dílo.

 

Proč?

Zkuste si představit společnost jako tašku. Vždy pochopitelně záleží na tom, zda je taška z hedvábí, pytloviny, semiše, nebo kůže, případně z nějaké kombinace. Pak je tu samotný design tašky.

 

A co obsah?

V Bohatství národů vám Smith vysvětlí, jaké předměty najdete uvnitř tašky, respektive společnosti. No a Teorie mravních citů vám pomůže ty předměty ideálně uspořádat. Ve zbytku svého díla pak Smith ukazuje, jak se vyrovnat s určitými problémy, morálními dilematy a obecně otázkami týkajícími se liberálního uspořádání společnosti.

 

Uzavřený moralista

Smith byl Skot, patřil k takzvanému skotskému osvícenství. Můžete vysvětlit, o co šlo?

Jde o skotské myslitele z 18. století, z období, kdy Skotsko zažívalo silný ekonomický i intelektuální rozvoj. Kromě Adama Smithe sem patří hlavně David Hume, ale třeba i Francis Hutcheson nebo Adam Ferguson. Jejich tematický záběr byl velmi široký, nešlo o homogenní skupinu. Já jsem přesvědčen, že nad ostatními vyčnívali právě Smith a Hume. I když si myslím, že nad některými Smithovými tezemi se o dvanáct let starší Hume nejspíš pousmíval.

 

Pousmíval?

Mám na mysli hlavně otázku svobody, kterou se oba dva zabývali. Smith kladl důraz na principy svobody, rovnosti a spravedlnosti, které jsou ostatně i hlavním tématem Bohatství národů. Svoboda v jeho pojetí znamená i to, že se vláda nebude plést do vašich věcí a místo toho vás nechá, abyste sledovali své vlastní zájmy způsobem, jakým uznáte za vhodné.

 

A Hume?

Ten tvrdí, že svoboda sice je nejvyšší hodnotou společnosti, ale zároveň je třeba uznat, že pro její existenci je nutná autorita, která bude na zachování svobody dohlížet a tak trochu ji i vymáhat. Což nutně znamená, že bude svobodu i částečně pošlapávat. Autorita v Humově pojetí institucionalizuje to, že se vám plete do života. Od státu si necháte líbit, co byste si nenechali líbit od souseda či obchodního partnera. Oba, Hume i Smith, se s tímhle paradoxem museli nějak vyrovnat.

 

Jak?

Smith se ptal, jakou legislativu by tedy měli zákonodárci přijmout, aby byla svoboda uchráněna? A v rámci svého díla definoval něco, čemu se ve zkratce říká „liberální plán svobody, rovnosti a spravedlnosti“. Což je politický program, s nímž jsme se sžili v rámci takzvané liberální éry (doba zhruba mezi lety 1789 až 1914 – pozn. aut.).

 

Jaký byl Adam Smith vlastně člověk?

Ví se, že byl v některých ohledech velmi uzavřený. Měl nějaké milostné vztahy, ale moc toho o nich není známo. Mezi lety 1751 až 1763 učil na univerzitě v Glasgow, kde přednášel logiku a morální filozofii. V roce 1759, to mu bylo šestatřicet, vydal Teorii mravních citů a oznámil plán na dvě další velká díla, Bohatství národů a ještě jedno, které by mělo pojednávat o právu. To ale nikdy nevydal. V každém případě na své profesorské působení v Glasgow vzpomínal jako na „zdaleka nejužitečnější, a proto i zdaleka nejšťastnější a nejčestnější období svého života“.

 

A když odešel z univerzity?

V roce 1764 se stal průvodcem a učitelem Henryho Scotta, vévody z Buccleuchu. Podnikli spolu studijní cestu po kontinentální Evropě, kde se seznámil například s Voltairem. Poté se několik let věnoval psaní Bohatství národů. Díky této knize se stal slavným a respektovaným doma i v zahraničí. Následně dožil v Edinburghu.

 

 

Jaké byly jeho vztahy s kontinentálními osvícenci?

Setkal se se zmiňovaným Voltairem a vyjádřil se o něm pozitivně, ale vlastně bych neřekl, že Smith udržoval nějaké bohaté vztahy s některou z kontinentálních osobností. Obecně se soudí, že dopisy psal jen sporadicky. I když je možné, že ve skutečnosti jich napsal víc, než je známo.

 

Jak to?

On totiž všechnu svou korespondenci spálil. Ta, kterou máme, se zachovala díky protistraně nebo kopiím. Smith podnikl jen jedinou cestu mimo Británii, a to tu, o níž jsme se zmínili. Byl ve Francii a například i ve Švýcarsku.

 

Legitimizovat ekonomii

Byla ekonomie jeho hlavním zájmem? Například pro Isaaca Newtona nebyla primární fyzika, ale teologie.

Ano, stejně jako byla pro Newtona fyzika teologií, byla pro Smithe ekonomie morální filozofií. Ekonomie byla jen dalším tématem v rámci košatého stromu vědy.

 

Proč je považován za zakladatele ekonomie jako vědy?

Protože měl dostatečnou autoritu na to, aby mohl říci: ekonomická činnost spolu s vládními pravidly, kterými se řídí, je oddělený soubor poznatků, nebo dokonce věda. Zkrátka ekonomii jako vědu legitimizoval.

 

Měl na jeho myšlení vliv jeho původ? Smith byl Skot a Velká Británie jakožto státní útvar tehdy existovala relativně krátce…

Třemi největšími Brity osmnáctého století byli podle mého názoru David Hume, Adam Smith a Edmund Burke a všichni tři pocházeli z periferie. Hume a Smith ze Skotska, Burke z Irska.

 

Proč je to důležité?

To, že člověk pochází z periferie, mu dává jiný pohled na to, co americký sociolog Edward Shils nazval „centrální zónou“. Být z periferie umožňuje člověku vidět společnost „zvenčí“, vyhnout se tabu, popírání, pokrytectví, marnivosti a skupinovému myšlení centrální zóny společnosti.