Hlasivky jsou svaly, dají se trénovat
Kde se vlastně bere lidský hlas? Proč ho má někdo hluboký a někdo zas vysoký? Proč se hlas některých lidí nedá poslouchat a jiný našim uším přímo lahodí? A co má dělat zpěvák, který se ráno probudí ochraptělý a ví, že večer musí odzpívat představení? To všechno ví pražská foniatrička Zuzana Veldová, která se už roky stará mimo jiné i o herecké, operní nebo muzikálové hlasy.
Šestnáctý duben je už přes dvacet let Světovým dnem hlasu. Proč je vlastně hlas tak významná věc?
Musíme si uvědomit, jak je hlas důležitý pro lidskou komunikaci. Vždyť spojení kvalitního hlasu s řečí a dobrým sluchem je vlastně to, co dělá člověka výjimečným. Hlasem, jeho intonací, změnou intenzity a polohy vyjadřujeme emoce, radost či smutek. Ale důležitost hlasu si většinou uvědomíme až tehdy, když o něj přijdeme.
Kde se náš hlas bere?
Jeho tvorby se účastní hned několik systémů. Hrtan a hlasivky jako vlastní ústrojí hlasové, pak ústrojí dýchací, tedy plíce, a nakonec ústrojí artikulační. Samotný hlas, který slyšíme, nevzniká jen kmitáním hlasivek v hrtanu, tím vzniká jen takzvaný „buzzy sound“ neboli základní hrtanový tón. Hlas vznikne až teprve po průchodu tohoto tónu vedlejšími dutinami nosními a nosní dutinou. Jinými slovy hrtan je takzvaný generátor základního tónu, ale o hlas se v žádném případě ještě nejedná. Teprve rezonancí vedlejších dutin nosních vzniká charakteristické zabarvení našeho hlasu.
A jak vypadají hlasivky?
Hlasivky jsou svalový orgán. Obsahují velké množství různých typů svalů, ale dva z nich bych chtěla podtrhnout. Zaprvé je to sval, který ovlivňuje velikost dechové štěrbiny, tedy je velice důležitý pro dýchání. Druhý sval zase způsobuje napínání neboli strečink hlasivek. Je důležitý pro intonaci mluvené řeči, například pro tvorbu otázky, pro zvolání, tedy zvýšení intenzity hlasu.
Pro zpěv také?
Ano, pro zpěváky je naprosto nezbytným svalem, díky kterému vyzpívají ty nejvyšší tóny. Oba tyto svaly mohou být poškozeny, respektive jejich funkce může být změněná v důsledku poruchy jejich nervového zásobení. K tomu může dojít například během operací v oblasti štítné žlázy, mezihrudí nebo po prodělání infektů herpetickými viry.
Kdo může být zpěvák?
Proč mají někteří lidé hluboký a jiní zas vysoký hlas?
Výšku, polohu hlasu ovlivňuje mnoho faktorů. Například délka hlasivek, zjednodušeně se dá říct, že čím jsou hlasivky kratší, tím je hlas vyšší. Tedy u žen soprán, u mužů tenor. U hlubokých hlasů jsou zpravidla hlasivky delší. Dalšími faktory jsou velikost a vzdušnost vedlejších dutin nosních, tedy rezonančních dutin, nebo celková fyziognomie člověka.
A proč jsou nám některé hlasy příjemné a jiné se nedají poslouchat? Je to subjektivní dojem, nebo za tím lze vypozorovat určitou vědu?
Všechny hlasy, které jsou našemu sluchu příjemné, jsou znělé, dobře posazené, s minimální dyšnou příměsí. Předpokládá se, že všechny tyto vlastnosti mají špičkoví hlasoví profesionálové. Naopak hlasy tlačené, sípavé a s větším množstvím šumu nebudou znít dobře. Příčinami mohou být špatné návyky, chronické kouření, nerespektování hlasové hygieny anebo se může jednat o vážné onemocnění hrtanu a hlasivek, které vyžaduje okamžité řešení.
Co je důležité u hlasu herců?
Pro herce, ale i zpěváky nebo operní pěvce je nutná znělost a dobré posazení hlasu do takzvané masky, což je obličejová část hlavy, nos a vedlejší dutiny nosní. Tak, aby byla zajištěna kvalitní rezonance a hlas se dobře nesl do prostoru, do hlediště.
A u zpěváků?
U zpěvního hlasu musí mít člověk určité anatomické předpoklady, které zajistí a průraznost hlasu nad zvukem orchestru. Pokud je nemá, jeho hlas se ve zvuku hudebních nástrojů ztrácí.
Jak moc se dá vlastně hlas vycvičit?
To je individuální. Odvíjí se to od toho, jak máte velké a široké dutiny, jestli trpíte alergickou rýmou. Jako fonoložka se pak snažím hlasovému pedagogovi napovědět, v jakém rozsahu je u daného zpěváka ideální se pohybovat. Nejhorší je například mezzosopranistku, když to přeženu, nutit zpívat soprán. Když máte hlas uzpůsobený pro střední rozsah, neměli byste se ho snažit přecvičovat a nutit zpívat vyšší polohy.
Když už jsme u rozsahu, s jakým největším jste se ve své praxi kdy setkala?
Většinou jsou to dvě až tři oktávy, někdo má i čtyři, ale to je už skutečně výjimka. Ale pozor, je třeba mít na paměti, že rozsah se počítá jinak v Evropě a jinak ve Spojených státech.
Co může dělat herec nebo zpěvák, který se ráno probudí ochraptělý a večer má odehrát či odzpívat představení?
Mnohdy se to stává během zahraničních zájezdů. Herec, operní pěvec nebo třeba muzikálový zpěvák onemocní. Ale naši pacienti už vědí, jaké medikamenty vozit s sebou. Musejí mít hlavně prostředky k uvolnění nosních průchodů a vedlejších dutin nosních, mukolytika, antitusika, analgetika, vitaminy a podobně.
A co takový dabing, kdy jeden člověk propůjčuje hlas jinému. Na ten říkáte co?
Mám k němu blízko, jelikož můj manžel je dabingový režisér. Je to složitá práce, nazvala bych to samostatnou hereckou disciplínou. Musíte být dobrý herec, velmi pohotový. A rozumět si s technikou. Dnes už navíc každý herec dabuje jednu postavu a dabéři se nevybírají podle fyziognomie hlasu, ale podle toho, kdo vám, zjednodušeně řečeno, nejvíc sedí k dané roli do českého znění.
Na prohlídky k vám chodí i uchazeči o studium herectví na konzervatoři. Co u nich zjišťujete?
Všichni uchazeči o studium herectví, ale stejně tak o studium klasického zpěvu či muzikálového herectví musejí splňovat určitá kritéria. Souhrnně jde o naprosto bezproblémové části komunikačního procesu, to znamená fyziologický nález na hlasovém ústrojí, normální práh sluchu a správná artikulace. Pokud je třeba jen s jednou z těchto složek něco špatně, třeba když má člověk vadu výslovnosti způsobenou špatným skusem, doporučení na uměleckou školu nelze vydat. Nicméně leccos se dá řešit na ortodoncii nebo logopedii. Proto je tak důležité přijít na vyšetření včas, ještě před podáním přihlášky.
Nepodceňujte alergie
Jak se mám jako běžný smrtelník starat o svůj hlas?
Málo se to připomíná, ale důležitým předpokladem je normální a zdravý sluch, takže sluchová hygiena je vždy namístě. Totéž platí o našem dechovém ústrojí – ke správnému hlasu s dobrou intenzitou patří dostatečně silný výdechový proud z plic.
Můžete být konkrétnější?
Nepodceňovala bych nikdy léčbu jakýchkoli infekcí horních i dolních cest dýchacích, stejně tak projevy alergie, včetně alergické rýmy či astmatu. Pokuste se nepoužívat svůj hlas ve hlučném prostředí. Ideální je také nikoho dlouhodobě nepřekřikovat, nepoužívat hlas v extrémních zevních podmínkách, jako je sucho, prach nebo extrémní teploty.
A pokud je někdo kuřák?
Kouření způsobuje otoky hlasivek, a pokud je provázeno přetěžováním hlasu, vzniká takzvaný Reinkeho edém, který je nutno řešit chirurgicky.
Technologie a hlas
Už mnoho let pracujete jako odbornice v oborech foniatrie a audiologie. Co se za tu dobu změnilo? A tím myslím nejen oblast výzkumu, ale i praktickou léčbu a prevenci?
Obecně zaznamenávám v rámci oboru velký pokrok jak v optických metodách vyšetření hlasivek, tak v objektivním měření kvality hlasu, v takzvaných akustických metodách.
Co to znamená?
Dnešní diagnostika vyžaduje optické metody s předpokladem kvalitního monitoru s vysokým stupněm rozlišení – vynikající optická zpracování pomocí flexibilní videolaryngostroboskopie nebo videokymografie, která se zaměřuje na poruchy kmitání hlasivek, tedy na jejich pohyb a na změnu tvaru hlasové štěrbiny. Na vzniku této metody participovali mí drazí kolegové, doktor Jan Švec a docent František Šram.
A v případě akustických metod?
Akustické metody vyšetření hlasu jsou dnes nezbytnou součástí diagnostiky frekvenčního a dynamického rozsahu jak mluvního, tak zpěvního hlasu. Vždyť objektivními metodami multidimenzionální hlasové analýzy můžeme stanovit až 33 parametrů kvality hlasu. K měření se využívá vysoce kvalitní zvukový záznam pacienta, který čte standardní text, nebo zpívá jednotlivé tóny dané oktávy.
K čemu je to dobré v rámci vašeho oboru?
Právě poslední uvedená metoda se používá nejen u zdravých hlasových profesionálů – k vyšetření rozsahu a kvality jejich hlasu, ale používáme ji také ke srovnání stavu hlasu u různých patologických stavů. S kolegy operatéry na Klinice otorhinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie 3. lékařské fakulty UK a ÚVN v Praze jsme toto srovnání využili ve studiích týkajících se změny kvality hlasu před a po TTE (totální thyreoidektomie – totální chirurgické odstranění štítné žlázy – pozn. autora).
Radost znamená zvučnější hlas
Mění se nám s psychickým stavem nějak barva a frekvence hlasu?
Samozřejmě! Jak u trémy, úzkostí nebo depresivních stavů je hlas nižší intenzity, nestabilní, s dyšnou příměsí, mnohdy chraplavý. Vše je ovlivněno naším neurovegetativním systémem, u hlasu a hlasivek to platí dvojnásob.
Co to znamená?
Pokud je úzkost vystupňována, může vzniknout tzv. psychogenní dysfonie nebo afonie (ztráta hlasu) a musíme pracovat interdisciplinárně. Ihned pacienta doporučit na psychiatrické oddělení a následně na psychoterapii.
Má naše duševní pohoda vliv a možnost ovlivnit funkci našeho hlasu?
Jistě, jen bych doplnila, jak je to s hlasem, když máme dobrou náladu, jsme v psychické rovnováze, netrpíme žádnou poruchou spánku. Hlas je volnější, zvučnější a my osobně jsme se svým hlasem spokojeni. Ukazatelem spokojenosti s vlastním hlasem a naopak dopady zhoršení hlasu na kvalitu života pacientů řeší mezinárodní psychometrický dotazník VHI (Voice Handicap Index).
Stárne náš hlas?
Ano, největší změny jsou patrné u vyšších hlasů, tedy u sopránů a tenorů. Ale jsou výjimky. Záleží, jak pěvci nebo zpěváci svůj hlas cvičí, zda mají svého hlasového pedagoga a pravidelně docházejí na preventivní foniatrická vyšetření.
Co se s hlasem při stárnutí děje?
Dochází k postupnému zániku elastických vláken, hlasivky jsou méně pružné, povolené, mění se hlasová štěrbina a může vzniknout nedomykavost. K tomu se ještě mohou přidat další onemocnění, například neurodegenerativní, respirační či kardiovaskulární. Případně pooperační stavy v oblasti plic, krku, krční páteře a tak dál.
Souvisí frekvence hlasu nějak s tím, jakým mluvíme jazykem?
Ve zkratce ano. Poloha hlasu se může měnit podle jazyka, který právě používáme. Týká se to jak samohlásek, tak souhlásek. A také to souvisí s tím, jak jsou jednotlivé hlásky rozmístěny v oblasti frekvenčního spektra našeho sluchu. Některé souhlásky (nosové) a veškeré české samohlásky jsou umístěny v oblasti hlubších až středních frekvencí. Naopak, frikativy a sykavky ve frekvencích vyšších.
Co to znamená?
Platí zásada, čím více řeč obsahuje samohlásek, tím je pro posluchače srozumitelnější. To platí dvojnásobně pro naše pacienty s počínající percepční nedoslýchavostí. Potíže může způsobovat angličtina, ve které se objevují samohlásky nové nebo zdvojené, které nejsou přesně definované a náš sluch, pokud se začneme učit ve vyšším věku, je hůře rozpoznává. Totéž platí o souhláskách, případně shluku souhlásek bez přítomnosti samohlásek, právě angličtina je tímto charakteristická.