Muži se často brání spermiogramu. Ale vůbec nemají proč

Co by měl pár, který se neúspěšně snaží o potomka, udělat nejdříve?

Žena by v první řadě měla navštívit svého gynekologa, aby s ním konzultovala svůj zdravotní stav. Jejího partnera zároveň lékař odešle do specializovaného centra, kde podstoupí vyšetření spermiogramu. Hodně mužů se tomu brání, protože je to pro ně velmi choulostivé téma, ale už z tohoto jednoduchého vyšetření se toho mnoho ukáže, kolikrát se okamžitě odhalí příčina. Není třeba z toho mít obavy.

 

Dá se říct, v jaké části případů je problém u muže a v jaké u ženy?

Už je to téměř půl na půl a stává se, že problém mají oba partneři zároveň. V poslední době přibylo problémů s mužskou plodností. To je vidět i na tom, kolik potenciálních dárců spermatu vyhovuje našim kritériím. I když jsou muži přesvědčeni, že jsou v tomto ohledu naprosto v pořádku, počet a kvalita spermií tomu často neodpovídají. Darovat sperma kvůli tomu může jen jeden zájemce z deseti. Oproti tomu dárkyň vajíček odmítneme asi jen dvacet procent. Na vině může být životní styl, stres, sedavé zaměstnání.

 

Jak je tomu u žen? Kde nejčastěji vězí kámen úrazu?

U žen je hlavním důvodem odkládání rodičovství, s věkem bohužel klesá počet a kvalita vajíček, která jsou schopna oplodnění. Zároveň tím přibývá i dalších přidružených onemocnění, jako jsou cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Hodně žen se léčí také se štítnou žlázou. Řada z nich má navíc nejrůznější gynekologická onemocnění, která brání normálnímu početí. Může se jednat například o neprůchodnost vejcovodů nebo o polycystické vaječníky. Problémy mohou způsobovat také různé operace, které žena v minulosti prodělala, nebo srůsty v oblasti malé pánve po prodělaných zánětech.

 

Předpokládám, že o některých takových diagnózách žena ani nemusí vědět.

Ano, často takové onemocnění ženu nikterak neomezuje a vůbec o něm neví. Výjimkou je třeba takzvaná endometrióza, což je velmi záludné onemocnění. Buňky sliznice dutiny děložní se vyskytují i mimo tuto dutinu, třeba přímo v její stěně, ve vejcovodech nebo vaječnících. To způsobuje závažné problémy, jako jsou velké bolesti při menstruaci, silné krvácení a zároveň poruchy cyklu. O tom žena samozřejmě ví a řeší to se svým gynekologem.

 

Jaký je u ženy optimální věk početí?

Jednoznačně platí, že čím je žena mladší, tím je její tělo připraveno lépe. Určitě je to tedy optimálně do třiceti let.

 

Stává se, že vyšetření nic neodhalí?

Ano, děje se to. Pár k nám přijde na konzultaci a my žádný závažný problém nenajdeme. Setkáváme se ale také s tím, že ještě předtím, než u takového páru nějakou léčbu vůbec zahájíme, paní spontánně otěhotní.

 

Slyšela jsem i o případech, že žena přišla už na první konzultaci těhotná. Nepodstoupila ani žádné vyšetření.

Ano, my skutečně v žádném případě psychiku nepodceňujeme, setkáváme se s různými případy. A víme, že u ženy hraje psychika obrovskou roli. Proto se snažíme nabízet spolu s naší léčbou i psychologickou pomoc, spolupracujeme s kouči a psychology. A zároveň se samozřejmě ženám snažíme maximálně naslouchat i my.

 

Na co se připravit

Pokud vše v pořádku není, první z možností je takzvaná intrauterinní inseminace.

To je velmi jednoduchá a šetrná metoda. V době, kdy žena ovuluje, muž odevzdá ejakulát na přípravu spermií. Ty my poté tenkým katetrem aplikujeme ženě přímo do dělohy. Zákrok je bez narkózy. Pouze v případě, že žena přirozeně neovuluje, ovulaci podpoříme hormonálními tabletami. Tato metoda ale samozřejmě není vhodná pro každého. Žena musí mít průchodné vejcovody, spermiogram musí také dosahovat určitých parametrů.

 

Druhou metodou, už náročnější, je IVF, in vitro fertilizace, neboli mimotělní oplodnění. Na co se musí pár připravit?

Pro muže je to vlastně stejné jako při inseminaci, jen odevzdá sperma. Náročnější je to pro ženu. Nejprve musí podstoupit hormonální stimulaci, při níž si tenkou jehlou píchá jednou denně do oblasti podbřišku hormony. Během této doby se ultrazvukem průběžně kontroluje, jestli je odpověď vaječníků adekvátní a kolik vajíček v nich zraje, a samozřejmě hlídáme, zda žena vše dobře snáší.

 

Jak dlouho tato stimulace trvá?

Zpravidla to bývá poměrně krátké, většinou osm nebo devět dní. Není to tak ale vždy, občas musíme použít stimulaci delší, záleží na konkrétní diagnóze. Bezprostředně po ukončení stimulace následuje odběr vajíček.

 

Kolik vajíček se odebírá?

Odebíráme všechna vajíčka, jejich počet se ale u každé ženy liší. Ideální je deset až patnáct, u některé jsme ale rádi za jediné, další jich má přes dvacet.

 

 

Jak náročný je samotný odběr?

Jedná se o ambulantní zákrok, během něhož je žena v krátké narkóze. Odběr probíhá za pomoci ultrazvuku a tenké jehly. Pokud je vše v pořádku, můžeme zhruba po třech hodinách ženu propustit do domácí péče. Odebraná vajíčka okamžitě přebírá embryolog, zjišťuje jejich kvalitu a určuje ta, která jsou vhodná pro umělé oplodnění. Všechna kvalitní vajíčka se pomocí speciální tenké jehly oplodní pod mikroskopem partnerovými spermiemi odebranými v ten samý den. Poté se hlídá, zda se vajíčko skutečně oplodnilo, případně jak se embryo vyvíjí. Pokud je vše v pořádku, třetí nebo pátý den vývoje embrya, ve stadiu takzvané blastocysty, můžeme provést jeho přenos do dělohy. Pokud dojde k jeho uhnízdění, žena otěhotní.

 

Co když se zdárně vyvíjí vícero oplodněných vajíček?

My dokážeme vybrat skutečně to nejlepší. Pokud má potřebnou kvalitu více z nich, je možnost je zamrazit pro pozdější využití.

 

Jen jedno embryo

Dříve se zpravidla ženě zaváděla dvě embrya najednou. Proč se od toho upustilo?

I když ženě transferujeme do dělohy jedno embryo, je velká šance na to, že skutečně otěhotní a dítě donosí a porodí. V případě transferu dvou embryí je oproti tomu velkým rizikem vícečetné těhotenství. Během těhotenství často dochází k různým komplikacím, jako jsou předčasné stahy dělohy, případně přímo předčasný porod. Nedonošené děti mohou mít nedostatečně vyvinuté orgány, stejně jako celou řadu dalších poškození. Těch rizik je opravdu hodně, proto preferujeme přenos jednoho embrya. Jsou ale případy, kdy po dohodě s ženou přenášíme embrya dvě. Pokud má žena za sebou opakovaný neúspěšný přenos jednoho embrya, zvýšíme tímto postupem šanci na úspěch.

 

Když zmiňujete rizika vícečetných těhotenství, existují nějaká týkající se hormonální stimulace? Mluvilo se i o tom, zda to ženě nemůže v budoucnu způsobit nádorové bujení.

To se řeší opravdu hodně. Existuje už ale řada studií, které prokazují, že neexistuje přímá souvislost mezi hormonální léčbou a vyšším výskytem rakoviny prsu, dělohy nebo vaječníků. Stimulace je zpravidla velice krátká, navíc máme k dispozici moderní léky, které zvedají hladiny hormonů skutečně jen krátkodobě. Navíc vezměte v úvahu, jakou hormonální bouří žena poté prochází v samotném těhotenství.

 

Pomoct ostatním

Problémů s plodností přibývá. Na jaká čísla se tedy dostáváme?

Ročně u nás v tuto chvíli provedeme už téměř osm set cyklů IVF, tedy in vitro fertilizací, oplodnění ve zkumavce, a téměř šest set inseminací. Kromě toho k nám přicházejí desítky žen, které mají tak závažný problém, že nemají šanci na vlastní dítě bez darovaného vajíčka. Tohle číslo u nás zůstává přibližně na stejné úrovni.

 

Co je nejčastějším důvodem toho, že žena potřebuje darované vajíčko?

Indikací je celá řada. Může se jednat třeba o ženy, které v minulosti absolvovaly chemoterapii nebo radioterapii, ty výrazně ovlivňují plodnost. Snižuje se jimi totiž zásadně množství vajíček, které mají. Naštěstí už se na to myslí a ženy si mohou svá vajíčka před léčbou nechat zamrazit. Další indikací může být předčasné selhání vaječníků. Častým důvodem je také genetická zátěž, kterou v sobě žena nese a která by se v případě otěhotnění přenesla i na potomka. A v neposlední řadě je důvodem věk ženy.

 

Když se ženy rozhodnou, že podstoupí tuto metodu, mohou dostat vajíčko okamžitě?

To určitě ne. Nedá se ale předem říct, jak dlouho bude žena muset čekat. Dárkyně musí totiž fenotypově odpovídat příjemkyni. Snažíme se, aby měly podobnou výšku nebo barvu očí a vlasů. Chceme tím předejít tomu, aby se narodilo dítě, které se nebude podobat ani jednomu z rodičů. Samozřejmě se musí ale shodovat i další důležité parametry, například krevní skupina.

 

Máte informace o tom, proč se ženy rozhodnou vajíčko darovat?

Motivace žen jsou různé. Setkali jsme se ale třeba s tím, že k nám přišla mladá žena, v jejíž rodině se v minulosti objevil problém s plodností, a ona proto chtěla pomoct ostatním. Samozřejmě je ale vše striktně anonymní. Žena nemá možnost zjistit, komu její vajíčko pomůže, a ani příjemkyně se nedozví nic o dárkyni.

 

Zůstáváte s páry v kontaktu i po úspěšném cyklu, tedy poté, co žena otěhotní?

Ano, máme informace o tom, že se miminko narodilo, s jakou váhou a zda je zdravé. Všechna tato data sledujeme. Já svou práci beru jako poslání. S párem má člověk hluboký vztah a vede je celou trnitou cestou, než se jim poštěstí mít vlastní miminko. Nejvíc mě proto potěší, když se na nás přijdou po porodu podívat osobně a přinesou nám ten malý uzlíček v sedačce ukázat. To je úžasný pocit.