Létat opět budeme, jen to chce čas

Řada velkých evropských letišť se už od jara zmítá v chaosu. Zrušené lety, ztracená zavazadla, odletové haly přeplněné cestujícími, odlety s několikahodinovým zpožděním. Jak dlouho tento stav ještě potrvá a kdy se letecká doprava vrátí do stavu před pandemií koronaviru? Expert na leteckou dopravu Petr Kováč se letecké budoucnosti nebojí. Ba naopak.

Cestoval byste v současné době na dovolenou autem, nebo letadlem?

V posledních týdnech jsem vyzkoušel obě varianty, a to hned několikrát. Jednoznačně odpovědět neumím, protože záleží na tom, kam a kdy chcete cestovat. Letenka vás často vyjde levněji než cesta autem, na druhou stranu je tu momentální kondice letecké dopravy. Řada evropských letišť se ocitá v chaosu, který cestování příliš neusnadňuje.

 

Proč se to děje?

Problémy jsou spojené s obnovenou poptávkou po turistickém cestování. Letiště se obtížně dostávají na původní kapacitu, kterou měly před rokem 2019, tedy před covidovou pandemií. V letních měsících je poptávka opravdu veliká, u některých linek dokonce překročila úroveň před covidem. Hlavní příčinou je ale nedostatek personálu – na letištích i u aerolinek. Řada zaměstnanců letišť či aerolinek přišla za covidu o práci a vrátit je zpátky do procesu není úplně jednoduché.

 

 

Proč?

Lidé, kteří za covidu z letecké dopravy odešli, si relativně snadno našli nová místa. A často se bojí do letecké sféry vrátit, neboť covid jsme ještě definitivně nepohřbili. Noví zaměstnanci musejí projít výcvikem a je třeba jim udělat bezpečnostní prověrky. To trvá minimálně šest až osm týdnů, a to i u těch nejjednodušších pozic.

 

Čili tahle časová náročnost se týká všech profesí na letišti?

Ano. Výcvikem a bezpečnostní prověrkou musí projít všichni zaměstnanci bez výjimky. Zaměstnání v sektoru letecké dopravy je náročné nejen na specifické znalosti, ale má i velice silný aspekt bezpečnosti. Přestože panuje nedostatek personálu v oboru, nikdo se nesnaží udělat „zkratku“ v nabírání nových lidí, a založit si tak na budoucí bezpečnostní problémy.

 

Dovolená ve stresu

Přes která letiště byste v současné době doporučoval necestovat?

Nejzasaženější je letiště Schiphol v Amsterdamu nebo letiště Charlese de Gaulla v Paříži. Výjimkou však není ani německý Frankfurt nebo Mnichov. Jedná se o letiště, kde se ve velkém odbavují transfery do zámoří. Je ale třeba zachovat chladnou hlavu. Když plánujete cestu, doporučoval bych si předem najít data o konkrétních letištích a ne čerpat pouze z titulků novin. Navíc zdaleka ne všechna letiště mají problémy, je řada destinací, kde nárůst poptávky zvládají. Příkladem je i pražské letiště Václava Havla. Jak jsem už zmínil, v nedávné době jsem z a do Prahy letěl hned několikrát a bylo to bez problémů.

 

Jak by lidé mohli konkrétně chaosu a panice na letištích předejít?

Jak už jsem řekl, doporučil bych aktivní vyhledání aktuálních informací. Pokud cestujete s přestupem a je to jen trochu možné, neodbavujte si zavazadlo. Když už ho odbavit musíte, doporučoval bych nějak si ho barevně označit, aby jeho nalezení bylo co nejrychlejší. A samozřejmě hledat takové spoje, kde bude větší časová rezerva. Takže nic překvapivého.

 

Kdy předpokládáte, že se komplikace na letištích podaří odstranit?

Myslím si, že na přelomu září a října by se situace mohla zmírnit. Opadne letní špička a postupně přibude nový personál na letištích i v aerolinkách.

 

Covid, válka a inflace

Už jste zmínil problémy, které v letecké dopravě způsobil covid. Jak ji ale ovlivnila válka na Ukrajině?

Letový prostor nad Ukrajinou a do jisté míry i nad Ruskem se uzavřel pro velkou část aerolinek. To je problém, který ovlivnil letový režim okamžitě. Logicky z toho plynou delší letové trasy při cestách z Evropy do Asie, více spotřebovaného paliva, mnohdy i větší počet členů posádky. Do Ruska létají jen některé aerolinky, většinou neevropské. Na těchto letech ubyla konkurence, ale i poptávka je nižší. A samozřejmě se zvedla cena paliva, což má přímý dopad na ceny letenek. Objevují se palivové příplatky.

 

A co inflace?

Ta se bude spíš sekundárně. Například tím, že zaměstnanci budou tlačit na zvyšování platů, které za covidu klesly. Je však nutné dodat, že kvůli covidu jednotlivé státy napumpovaly mnoho peněz do podpory domácích aerolinek. Uvědomovaly si, že se jedná o kritickou infrastrukturu – a ukazuje se, že to bylo naprosto správné jednání. Mimochodem, v České republice k přímé finanční podpoře ze strany státu nedošlo, a v Evropě jsme se tak stali určitou výjimkou.

 

Změní se právě kvůli všem výše zmíněným problémům fungování aerolinek?

Ke změně už došlo. V postcovidové době, kdy dochází k obnově letecké dopravy, je patrná změna struktury cestujících. Mnohem rychleji se obnovila poptávka ze strany turistického cestování a pomaleji roste byznysový segment. Komplikovanější je například obnovit dálkové trasy, dochází k resetu letových plánů. To je ale rychlá změna způsobená covidem. Musíme si uvědomit, že za posledních dvacet let prošly aerolinky a celá letecká doprava obrovskou změnou, všichni se naučili létat levně, po 11. září je akcentován důraz na bezpečnost a především se letecká doprava stala dostupnější pro mnohem víc lidí. Takže ten vývoj je trvalý.

 

V posledních letech se cestování letadlem často vyplatilo víc než jízda autem. Bude tento trend přetrvávat?

Letenky bezpochyby zdraží. Ale pořád si myslím, že to bude levnější a bezpečnější forma cestování, než jet autem. Dokud tu nebudou přímé spoje vysokorychlostními vlaky, třeba mezi Prahou a Paříží, letadla budou stále – a to přes bezpečnostní kontroly – efektivnější, levnější a pohodlnější.

 

Dovedete odhadnout, o kolik by letenky mohly prodražit?

To si netroufám říct. Je to velmi složitá problematika, u níž je obtížné mluvit o nějakých plošných trendech. Hovoří se o tom, že v nejbližší době, tedy v příštích třech až čtyřech měsících, letenky zdraží o 20 až 30 procent. Ale to je pouze hrubý odhad a dopouštím se velkého zjednodušení.

 

 

Je pravda, že postcovidová obnova leteckého průmyslu je v Česku pomalejší než jinde ve střední Evropě?

Ano, v České republice se letecký provoz obnovuje pomaleji, než je průměr v Evropě. Pokud se podíváme na statistiky řízení letového provozu o přeletech, tak i v nich jsme pod průměrem Evropy. Nikdo si to neumí úplně zdůvodnit, respektive příčin je více, včetně pomalejšího obnovování dálkové dopravy nebo dopadů války na Ukrajině…

 

V dubnu oznámily ČSA velké škrty v letovém řádu a nechaly si jediné dvě linky: do Paříže a nově do egyptské Hurghady. Letadla ČSA se současně pronajímají pro lety jiných dopravců či jednorázové zakázky. Proč takové škrty?

ČSA prošly restrukturalizací, a to úspěšně. Fungují v novém byznys modelu, a došlo tak k jejich restartu. Aerolinky se musí chovat ekonomicky a hlavním cílem aktuálního provozu ČSA je fungování bez externí pomoci. Letecká doprava se sice po covidu obnovuje, ale nelze říci, že všechny problémy jsou za námi.

 

Zrušení letu

Řada lidí si v posledních týdnech stěžovala, že jim aerolinky na poslední chvíli let zrušily. Může se to stát ještě teď, nebo už se s tím aerolinky stihly vypořádat?

Ano, i teď se ruší hodně letů ve všech možných koutech Evropy a ve všech možných leteckých společnostech. Děje se to z různých důvodů, ale ten hlavní je zase nedostatek personálu. Do budoucna by to mohlo být méně časté.

 

Přesto se lidem nedaří od aerolinek získat kompenzace. Dočkají se ještě někdy vrácení peněz nebo jiné náhrady škody?

V Evropě je poměrně silná legislativa, která chrání zákazníka. Nemám přehled o tom, co se teď s kompenzacemi děje, a tak to nemůžu hodnotit.

 

Jak to vidíte s odvětvím letecké dopravy do budoucna?

V červenci proběhl mezinárodní letecký veletrh v anglickém Farnborough, kde se mimo jiné ohlašují nové kontrakty na dopravní letadla. A tam se ukázal pozitivní trend. Nejen výrobci letadel, ale také výrobci leteckých motorů hlásí, že roste poptávka a sektor se vyvíjí pozitivním směrem. To jsou další signály návratu k době předcovidové. Myslím si, že se nakonec vrátí i byznysové létání a dálkové spoje. Odhaduje se, že v letech 2024/2025 můžeme mít stejné počty cestujících jako v roce 2019. Možná k tomu dojde ještě dřív.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement