S oteplováním přicházíme o krkonošskou tundru

Je pravda, že smrky v Krkonoších jsou méně odolné než dříve?

Jsou mechanicky méně odolné, takže jsou citlivější například na silný, nárazový vítr.

Jak to?

Smrky dnes rostou rychleji, protože většina lidské činnosti produkuje oxidy dusíku, které jsou pro stromy hnojivem. Stejně jako jiné dřeviny i smrky tvoří hmotu, která vždy na konci sezony přestane růst a začne dřevnatět. Jednoduše řečeno – smrky dnes mají velké přírůstky, ale hůře dřevnatí, takže jsou křehčí. V souvislosti s vyššími teplotami ještě k tomu rostou během roku déle, takže mají na dřevnatění kratší čas.

Jsou náchylnější k polomům?

V Krkonoších se začínají objevovat nárazové větry prudší než kdysi, a jsou často spjaté s prudkými přeháňkami. V zimě s námrazami. Představte si smrk, který rychle roste, má řídké dřevo, obalí se ledem a foukne do něj vítr. To jsou hlavní důvody vrcholových zlomů a polomů.

Je to problém celých Krkonoš nebo určitých lokalit?

Ohroženy jsou návětrné strany Krkonoš. Ve střední Evropě fouká většinou od severozápadu. Vítr k nám letí od Severního moře, to je mezi Británií a Skandinávií, bez překážek přes Holandsko a Německo. První, do čeho narazí, jsou Krkonoše a Jizerské hory. Proto tu máme velmi drsné podnebí, a díky němu i tundru.

Když zmiňujete podnebí, kvůli oteplování se prý v Krkonoších dostávají klíšťata do vyšších poloh.

Otepluje se, a poměrně rychle. Kvůli tomu se začíná posouvat horní hranice lesa a s tím i všechno živé v něm. Když jsem před třiceti lety přišel do Krkonoš, tak se klíšťata velmi vzácně objevila na Rýchorách, které mají vrchol tisíc metrů nad mořem, teď už jsou tam běžná a objevují se i ve vyšších partiích, kde je křoví a dlouhé trávy. Na vršku Sněžky je tedy ještě neuvidíte, protože klíšťatům nevyhovuje kamenitá suť a krátkostébelnaté louky.

Co může oteplování znamenat pro krkonošskou tundru?