Na šampaňské to bude teprve, až se dohody o zlepšení klimatu naplní

Šimon Michalčík, dnes dvaadvacetiletý student, rozjel v Česku nadaci Plant-for-the-Planet, jejímž cílem je skrze sázení stromů získat více času na řešení klimatické krize. Jako její delegát také strávil první týden konference v Glasgow. Jeho dojmy jsou smíšené, věří v posun, i když šampaňské by zatím nebouchal.

Jaké jsou vaše dojmy ze summitu v Glasgow?

Zcela subjektivně to bylo skvělé, protože jsem byl se svými lidmi z Plant-for-the-Planet, což je mezinárodní komunita, a proto se vidíme vždy jednou za rok až dva při podobných příležitostech. Měli jsme možnost pobavit se s velkým množstvím lidí, i s lidmi jako princ Charles. Každé ráno jsme rozdávali čokolády, což je sladká cesta, jak vizi předat, vše je na ní napsané. Po celou konferenci hodně převládalo téma obnovy přírody pro boj s klimatickou změnou. To je změna oproti dřívějším letům, kdy byl větší důraz na technologii a finance. Z tohoto pohledu to bylo optimistické.

 

Jak se díváte na celkové dosažené výsledky, dohody o omezení odlesňování, produkce metanu, snížení oteplování?

Celkově nevím, nakolik to může pomoci. Vidíme, že nastavené cíle jsou nedostatečné, pravděpodobně i kvůli tomu, že ti, kdo rozhodovali, byli v jiné místnosti než všichni z neziskovek, nevládních organizací, aktivisti. Ti všichni byli mimo, bylo to oddělené, klíčová interakce neproběhla. Ale stejně jako my jsme poznali spoustu lidí, se kterými budeme třeba spolupracovat, tak totéž se stalo pro spoustu dalších. Došlo k navázání klíčových partnerství mimo světové lídry.

 

Jaké to celé bylo po organizační stránce?

Organizátoři asi moc nechápou, o čem klimatická krize je. Ty klíčové hodnoty je úplně minuly. Bylo tam strašně hodně konzumu, reklamních zbytečností, celé Glasgow bylo narvané obrovitánskými bannery, na každém sloupu byl banner COP26, všichni účastníci dostali reklamní materiály. Bylo to hodně pokrytecké. Bistra vystavěná pro konferenci v rámci areálu servírovala hovězí burgery a vegetariánské možnosti byly jen občas. Mně by to přišlo jako samozřejmost. Nabídka byla plná masových produktů, jen u nich bylo napsané, kolik kilogramů CO2 vytvořily.

 

 

Vy řešíte stromy, co říkáte na dohodu o odlesňování, kdy se 130 zemí zavázalo jej omezit. Dá se tomu věřit? Předchozí dohoda se také nenaplnila…

Mě dohody vždy nechávaly vlažným. Každý krok správným směrem je super, věřím, že pokud byla dána dohromady, nějaký pozitivní dopad to mít bude. Jestli jsou cíle dostatečné, to se ukáže. Nikdy bych nebouchal šampaňské, když je podepsána dohoda, ale až se splní. Když si vzpomeneme na rok 2015 na Paříž (podepsána první klimatická dohoda), tak to byla největší sláva. Celý svět si myslel, že klima je málem vyřešené. A jak to dopadlo. Skoro všechny cíle, které si jednotlivé státy stanovily, jsou nenaplněné a téměř všechny jsou nedostatečné i přes jasnou vizi nepřipustit oteplení přes 1,5 stupně Celsia.

 

Babišův projev byl ostuda

Vy jste někdy osobně navštívil země, kde je odlesňování velký problém?

Studuji bakaláře Globální udržitelný rozvoj v Anglii a chtěl jsem si mezi druhákem a třeťákem vložit rok na práci a nabrání zkušeností v oboru. Chtěl jsem dělat pro Plant-for-the-Planet a jet do Mexika, kde máme náš vlastní reforestační projekt, abych viděl, jak to funguje na vlastní oči. Ale s covidem jsem to musel zrušit. Letos v létě jsem byl ale na Islandu a tam jsme byli u velkého ledovce a viděli jsme, jak taje. Šli jsme pod něj, tam v létě vznikají ledovcové jeskyně, dá se tam chodit. Bylo to esteticky nádherné, ale všude kolem nás valila voda a jeskyní protékala burácející řeka, která byla jen z vody z ledovců. To byl silný zážitek, tající ledovce jsou symbolem klimatické krize.

 

Ještě k summitu, zmiňoval jste, že se vám podařilo potkat spousty inspirativních lidí, prince Charlese a další. Jak to bylo těžké se k nim dostat?

Všichni důležití lidé byli zavření a střežení. Bylo to obtížné. Třeba s Alem Gorem jsme se na chviličku potkali, ale na základě toho, že jsme ho viděli venku na mostě mimo areál. Uvnitř to nešlo, byla kolem něj skořápka bodyguardů. Naše ambasadorka z Gambie mluvila s princem Charlesem na panelu, takže s ním měla možnost si dál povídat. Jinak se s někým potkat v rámci konference bylo skoro nemožné. Kamarád viděl Leonarda DiCapria a taky měl kolem sebe sbor bodyguardů. Překvapilo mě i to, že jsme neměli informace, kdo tam je z Česka, chtěl jsem se setkat s delegáty a nikde jsem nenašel, kdo tam je.

 

Co říkáte na českou pozici na summitu? Mám na mysli projev premiéra Andreje Babiše, kde kritizoval evropskou Zelenou dohodu…

Nevím, nakolik je pozice Andreje Babiše, jehož projev byl ostudný, skutečně pozice Česka a jeho delegátů. Víme, že on má tendenci dělat něco, co neodpovídá, když se chce zrovna někomu zavděčit. Otázka je, jak to bude dál. Mě jako environmentalistu nechaly výsledky voleb chladným. ODS má ke klimatické krizi konzervativní přístup.

 

Vy jste v Česku založil organizaci Plant-for-the-Planet, která vzešla z Německa a dnes má pobočky v mnoha zemích. Začínal jste s prací pro ně už ve čtrnácti letech a pak se vám podařilo přesvědčit k podpoře Michala Horáčka. Jak?

Rozjezd trval řadu let. Ve čtrnácti jsem viděl film o Felixovi Finkbeinerovi, který založil Plant-for-the-Planet, když mu bylo v roce 2007 devět let. Napsal jsem jim, a protože v Česku nikdo nebyl, tak jsem začal. Končil jsem základní školu a celé čtyři roky na gymnáziu jsem to rozvíjel, pořádal akce pro děti v Ostravě, sázeli jsme stromy. Velký zlom přišel v roce 2018, kdy byla prezidentská kampaň a v Ostravě jsem náhodou v rámci debaty potkal Michala Horáčka. Řekl jsem mu o organizaci, líbilo se mu to, tak jsme se spolu domluvili, že založíme nadaci Plant-for-the-Planet Česko. A že zapojíme veřejnost i firmy do sázení stromů ve světě. Tam, kde je to nejvíce třeba a má to větší efekt než v Česku.

 

Klima pořád vnímáme lokálně

V Česku je sice sázení stromů hodně populární, ale slyší už firmy i na to financovat sázení stromů v rozvojovém světě?

Stále je to problém. Přístup ke klimatu je pořád velmi lokální, vnímáme, co se děje v Česku, a ne tolik, co se děje ve světě. Když už si někdo ve firmách uvědomuje, že je důležité sázet stromy v tropických regionech, kde to má větší efekt než u nás, tak je tam vždy majitel nebo šéf, který se na to dívá jinak. Ale pomalu se to mění. Teď se více snažíme soustředit na marketing, chceme začít kampaně a představit myšlenku v Česku. Firmy si více uvědomí potřebu globální solidarity. Česko skutečně není celý svět a dopady klimatu u nás jsou nic v porovnání s tím, co zažívají lidé v rozvojových zemích, kteří za to skoro nemohou.

 

Říkal jste, že studujete v Anglii. Můžete přiblížit co konkrétně?

Studuji na University od Warwick, jsem už ve čtvrtém ročníku, což je poslední ročník bakaláře v oboru Globální udržitelný rozvoj a byznys. Je to nový obor, vymyslela jej skupina mladých nadšených akademiků. Mají ideu dívat se na udržitelnost co nejvíce interdisciplinárně. Většinou se na ten obor dívá buď politicky, nebo přes přírodní vědy, nebo přes ekonomii. My se snažíme různé disciplíny kombinovat. Idea je, že jen tímto přístupem se může ve světě udělat změna.

 

Proč myslíte?

Velkým problémem dneška je, že mezi jednotlivými vědními disciplínami je prohlubující se propast. Množství vědomostí v jednotlivých disciplínách roste, člověk se musí věnovat jen jedné. Vidíme pak, že v jedné místnosti jsou politici, kteří rozumí politice, a pak jsou vědci IPCC (Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu), kteří vědí o problému roky, ale dívají se na něj jen z vědeckého pohledu a komunikace k politikům není efektivní. My jsme schopni vést dialog mezi různými aktéry a využít to k nalezení praktických řešení a nerýpat se ve vědecké stránce problémů. Na to už není čas.

 

Co byste chtěl dělat po dokončení studií?

Baví mě dělat pro Plant-for-the-Planet. V organizaci jsem od čtrnácti, pořád se to mění, stále cítím motivaci, rosteme. Nějaký čas se tomu budu věnovat. Nemohu říci, že po zbytek života, ale u tématu obnovy ekosystémů bych chtěl zůstat. Environmentální problémy jsou jádro všeho, ty musíme nejprve vyřešit.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama