U moře je klid jako nikdy, cestovky ale čeká boj o přežití

Cestovní kanceláře, které vozí turisty na Jadran či do Řecka, čeká letos pokles „jen“ na třicet procent loňských tržeb. Kanceláře cílící na jiné trhy jako Turecko nebo sever Afriky jsou na tom kvůli koronaviru mnohem hůř. „Přestože zahraniční zájezdy tvoří v Česku asi pětatřicet miliard tržeb ročně, žádnou přímou pomoc od státu jsme nedostali,“ říká Ivan Lackovič, partner ve skupině TNI Group, ve které působí zároveň jako jednatel cestovní kanceláře Travel Family se značkami Viamare, VTT, Vítkovice Tours a Kovotour Plus.

Byl jste už letos na dovolené v zahraničí?

Teď jsem byl služebně v Bulharsku.

 

A jak tam bylo?

Všechno tam bezpečně funguje, projížděl jsem Primorsko, které je v Česku populární, i Sluneční pobřeží. Je pravda, že hotelů je tam pozavíraných hodně, protože velké řetězce koncentrují návštěvnost do svých nejlepších hotelů, aby měly vyšší obsazenost. Člověk se díky tomu paradoxně dostane do hotelu s více hvězdami, než si objednal. Všude jsou podobná hygienická opatření jako tady, roušky se nosily do obchodů, pláže byly poloprázdné, restaurace otevřené. Myslím, že řada lidí takovou dovolenou už nikdy nezažije, aby v Bulharsku, v Řecku nebo i v Chorvatsku byl v hlavní sezoně takový klid.

 

Můžete porovnat letošní sezonu s dovolenými s normálním rokem?

Většina lidí z oboru se shodne na tom, že hotely jsou obsazené z pětadvaceti třiceti procent. Dopad covidu na výjezdní turistiku je opravdu masivní, ale přestože tvoří v Česku asi pětatřicet miliard tržeb ročně z celkového koláče turismu, žádnou přímou pomoc od státu jsme nedostali.

 

Jak to teď, koncem července, vypadá v zemích, kam jezdíte, tedy především v Řecku a na Kypru, v Chorvatsku a Černé Hoře?

Vesměs jsou to bezpečné země, ale lidé mají kvůli covidu strach z cestování. Největší variabilitu nabízí Chorvatsko, kam lidé nejčastěji cestují vlastním autem a mají pocit většího bezpečí. Ostatní země jsou spojené s leteckou přepravou, kde byla kapacita snížena asi na třicet procent toho, co byla loni, a z toho my máme již prodaných asi devadesát procent, takže nyní už jen doprodáváme.

 

Jak jste odhadovali, kolik zájezdů letos prodáte?

Dvanáctého března byl vyhlášený nouzový stav a prodeje se zastavily, skoro tři měsíce nebyly vůbec žádné. Poptávku jsme nebyli schopni odhadnout, protože o všem rozhodoval stát a nebylo dlouho jasné, kdy se otevřou hranice, jaké budou podmínky pro výjezd a návrat. Stát to komunikoval hrozně pozdě, takže si lidé často řekli, že raději letos nikam nepojedou. Cestovní kanceláře obvykle reagovaly tím, že zamluvily letadla jen na kapacity, které měly prodané k tomu dvanáctému březnu.

 

Ministerstvo zahraničí vytvořilo semafor, kam a za jakých podmínek je možné vycestovat. Třeba Řecko je zelené, ale při cestě autem tam byly koncem července povinné testy na covid při vjezdu, Černá Hora je na semaforu červená, při návratu do Česka byl povinný test nebo karanténa. Navíc se to vše může rychle změnit. Je vůbec možné udržet si v tom přehled?

Pro nás je ten semafor klíčový, protože odráží snahu Evropské unie udržet jednotný pohled na situaci v jednotlivých státech. Když vidíme, že nějaká země spadne do jiné barvy než zelené, je to důvod jít za leteckou společností a ostatními cestovkami a řešit to. Pokud změna barvy na semaforu znamená omezení typu test na covid při příjezdu do země nebo při návratu domů, tak lidé do těchto zemí nepojedou.

 

 

Což je logické, protože by se museli vedle dovolené starat o test na covid, který navíc není levný.

Vyjde minimálně na 1 600 korun, a to samozřejmě náklady na cestu zvýší. Řada lidí však chce na dovolenou vyjet a do poslední chvíle sleduje, co se děje. Každý den plánujeme odjezdy a aktualizujeme informace na webu, prostřednictvím asociace cestovních kanceláří jsme v kontaktu s českým i jinými ministerstvy zahraničí.

 

Zmínil jste třicetiprocentní obsazenost hotelů. Odpovídá to tomu, jak to vypadá s tržbami cestovek?

Ano, u leteckých zájezdů budeme na úrovni zhruba třiceti procent loňských tržeb.

 

Jak se dá s takovými tržbami přežít v rámci jedné sezony, případně i příští rok, pokud by se koronavirus nepodařilo medicínsky vyřešit?

Cestovní ruch patří už teď mezi nejpostiženější odvětví. I z tohoto důvodu nás mrzí, že přímá podpora ze strany státu je nulová. Kompenzaci za dobu, kdy musely zavřít, dostanou hotely a další typy ubytování, stát podpořil lázeňství, ale u cestovních kanceláří je to jedna velká nula. Přitom je jasné, že krize turismu bude dlouhodobější. Pro řadu cestovek to znamená boj o holý život.

 

 

Jak jste na tom vy?

My máme portfolio zemí nastavené dobře, ale některé cestovky se specializují na destinace, které otevřené vůbec nebyly a pravděpodobně už letos nebudou, jako jsou severní Afrika nebo Turecko. Vezměte si, že zájezdy se začínají prodávat v září až v říjnu a do konce března následujícího roku bývá takzvané období „first minute“, kdy jako zákazník získáte největší slevy. Cestovky peníze od klientů vybraly a poslaly na zálohy hotelům, aby si samy zajistily co nejvyšší slevu. Teď nemají co prodávat, protože jejich klienti si již zájezd koupili, nikam neodjeli a dostali vouchery. Pokud tyto cestovky nemají rezervy, aby mohly přežít dalších minimálně devět měsíců do března, bude to pro ně velmi obtížné.

 

K čemu při takovém temném výhledu dochází?

Cestovní kanceláře se musí přizpůsobit, všichni se snaží být efektivní a těžké období přestát. Celá řada cestovek propouštěla, několik desítek kanceláří už zavřelo a uvidíme po sezoně, kolik jich nakonec bude.

 

Můžete být konkrétnější, co to znamenalo ve vašem případě?

Ořezali jsme režijní náklady, přes padesát procent zaměstnanců jsme propustili, to už máme za sebou. S nulovými příjmy a výhledem na dlouhodobou krizi cestovního ruchu nemělo smysl lidi dál držet. Navíc do budoucna půjdeme více cestou online prodeje, budeme mít méně kamenných poboček, protože řada lidí včetně starší generace se v karanténě naučila nakupovat přes internet. Snažili jsme se získat nějakou podporu od státu, ale stejně jako desítky dalších cestovek, o kterých vím, zatím neúspěšně.

 

Myslíte záruky za úvěry?

Ano, myslím programy Covid I, II, III a další… My jsme žádali o Covid I, tam jsme neuspěli, začátkem dubna jsme podali žádost na Covid II, a po třech měsících jsme dostali výzvu, že máme v žádosti další věci doplnit. Pokud to tímto tempem běží i u ostatních, vůbec se nedivím, že se ty podpory čerpají jen z velmi malé části. A rychlost této pomoci je teď klíčová.

 

Ta vaše žádost ještě běží, nebo už víte, že nic nezískáte?

Doplnili jsme všechno, co po nás po třech měsících chtěli, a teď tam zřejmě žádost leží. Ale v případě tohoto programu jde v podstatě jen o státní garanci za úvěr od banky, protože cestovky jsou jako nejpostiženější byznys na seznamech bank až na posledním místě. V různých programech žádala o úvěr snad stovka cestovek a všechny s negativním výsledkem.

 

Cestovkám měl pomoct takzvaný lex voucher, tedy zákon, podle kterého cestovky nemusejí lidem vracet peníze za zrušené zájezdy kvůli covidu, ale mohou dát klientům poukázky platné do konce srpna 2021 na nové zájezdy. Pomohlo vám to?

I když byl ten zákon šitý horkou jehlou a je tam řada nedokonalostí, pomoc to byla a děkujeme za ni. Kdyby ten zákon nebyl, začal by „run“ na cestovní kanceláře („útok na hotovost“, pozn. red.) a tento byznys by zanikl. Je to stejná situace, kdy by si do banky přišla vyzvednout peníze v krátké době většina klientů. Banky by peníze neměly, protože je půjčily jiným lidem na hypotéky, mají náklady na svůj provoz, potřebují s nimi vydělávat další peníze. Podobně fungují cestovní kanceláře – peníze vybraly během „first minute“ od klientů a poslaly je dál hotelům, jak jsem už vysvětloval. Dvanáctého března však začal nouzový stav a tři měsíce měly všechny cestovky fakticky nulové příjmy.

 

Jak na vydávání voucherů namísto peněz reagovali klienti?

Naše cestovky jsou na trhu třicet let a za tu dobu mají velké množství loajálních klientů. Ale v tom zákoně je řada výjimek a zhruba polovina zájezdů se prodá prostřednictvím provizních prodejců, tedy mimo naši prodejní síť. Důležité je také říct, že lex voucher řešil problém jen v dané chvíli, ale neřeší to komplexně problém nákladů cestovních kanceláří a jen ho odsouvá na příští rok.

 

Cestovní kanceláře musí být ze zákona pojištěné proti úpadku. Nenastane problém i tam, pokud je pojišťovny vyhodnotí jako příliš rizikové pro příští rok?

Byznys cestovek je státem silně regulovaný, vedle pojištění proti úpadku přispívají cestovky do garančního fondu (z fondu se vyplácí klienti padlé cestovky, pokud pojistka nestačí, pozn. red.). Ano, celá řada kanceláří bude mít problém pojistku získat a budou muset skončit. Kolik jich bude, to se uvidí. Ale klienti se nemusejí bát, že by přišli o vouchery, protože i na ně se původní pojištění vztahuje, což je jedna z velkých výhod organizovaného cestovního ruchu. Ti, kteří si koupili třeba letenky individuálně u aerolinek, žádnou takovou jistotu nemají.

 

Vy jste začali budovat skupinu Travel Family před čtyřmi lety, postupně jste koupili cestovky Viamare, VTT, Vítkovice Tours a loni Kovotour Plus. Zakladatel a majitel skupiny Tomáš Novák dříve mluvil o tom, že by rád rostl prostřednictvím dalších akvizicí. Předpokládám, že covid-19 s tímto výhledem zatřásl.

Každá krize vytvoří někde problém, jinde příležitost. Covid urychlí konsolidaci trhu, dojde k dalšímu propojování buď přes akvizice, nebo nějaká partnerství. My jsme se prostřednictvím akvizic stali šestou největší cestovkou na trhu s obratem přes miliardu korun. Jen díky velikosti můžete dobře fungovat na takovém konkurenčním trhu se zájezdy, jaký existuje v Česku. Očekávám, že z osmi největších cestovek vznikne několik lídrů, a ti budou udávat směr.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama