Při běhání jsem už lovila i pytlík ze stromu. A lidi se divili

Termín plogging vznikl spojením švédského plocka upp, což znamená zvednout, a slova jogging. Sama jej provozujete. Dá se vůbec u takového sportu udržet tepovka, nebo jde v první řadě o odpadky?

Já myslím, že plogging jde dělat různými způsoby. Vždy to závisí na samotném běžci, jaký si zvolí cíl. A záleží taky na místě, kde ploggujete. Pokud vyrazíte do přírody, odpadky většinou neleží na každém rohu. Naopak když se rozhodnete zaběhat si ve městě, spíš než tepovku trénujete sbíráním dřepy. Já osobně mám ráda kombinaci tak, abych si při běhu zlepšovala fyzičku a zároveň si odnesla dobrý pocit z uklizené trasy.

Plogging jste s Asociací společenské odpovědnosti přivedli do Česka v roce 2018. Máte pocit, že je o něj zájem? Kdo jej nejčastěji aktivně provozuje?

Plogging jako aktivita vznikl už mnohem dříve, možná ještě dávno před tím, než se mu začalo ve Švédsku takhle říkat. Přišlo nám to jako dobrý nápad, protože v Česku je běhání velmi populární. Zároveň jsme známí tím, že rádi třídíme odpad. Proto nám dávalo smysl plogging podpořit. V asociaci jsme kampaní oslovili komunitu běžců, podařilo se nám ale zlákat a zaujmout i ty, kteří běhání úplně neholdují. Myslím, že plogging je pro jakoukoli věkovou skupinu. Velmi populární je samozřejmě i ve firmách jako jednoduchá teambuildingová aktivita.

Na začátku jste si vytyčili sesbírat 50 000 tašek, zatím máte zhruba 14 000. Máte pocit, že to vázne, nebo se jedná o slibný rozjezd? Covid projektu asi moc nepomohl…

Možná právě naopak. Kampaň, kterou jsem zmínila, jsme odstartovali loni 5. června u příležitosti Světového dne životního prostředí, když byla ještě přísná covidová opatření. Kouzlo ploggingu spočívá v tom, že ho může dělat každý, klidně i sám, stačí opravdu jen tenisky a pytel. V období covidu byly procházky a pohyb venku pro mnoho z nás možná jedinou útěchou. A rozhodně bylo co sbírat, samotnou mě trápilo množství odhozených roušek všude na ulici. Navíc taková rouška se v přírodě rozkládá více než deset let. Množství vysbíraných tašek stále roste, náš cíl je sice konkrétní, ale termín jsme si nestanovili. Chceme ploggery motivovat průběžně. A až se nám podaří cíl naplnit, určitě si stanovíme další metu. Rozhodně se ale na aktivizaci podepisuje i běžecká sezona, která je spíše na jaře a teď na podzim.

NA KOLE, V BĚHU I Z KÁNOE

Kde všude už jste vy sama ploggovala? Setkala jste se s nějakými neobvyklými reakcemi, nebo dokonce posměšky?

Já vlastně plogguji všude tam, kde běhám, tedy v přírodě, ale i ve městě. Pokud chcete přinést pořádný úlovek, doporučuji sídliště. Naopak městské parky vás možná mile překvapí. Jsou pravidelně uklízené, ale i tam se dá někdy pořádně zaploggovat, když seběhnete mimo chodník. Výbavu jsem už zmínila, ale v každém případě bych rozhodně doporučila i rukavice, klidně nějaké pevnější. Při sběru je potřeba dávat si pozor. Není nic neobvyklého, že nacházím rozbité lahve nebo jiné ostré předměty. Moje nevtipnější příhoda při ploggingu byla, když jsem se v Praze v kopci směrem k památníku na Vítkově rozhodla sundat igelitový sáček zaseknutý na stromě. To opravdu byla situace, kdy se kolemjdoucí zastavovali, a spíše než by se mi vysmívali, tak po mně pokukovali a vyptávali se, co to dělám. Strom to byl vysoký a já jsem se pokoušela sáček sundat spadlou větví. Nakonec mi pomohl kolemjedoucí cyklista. Takže ploggovat se dá i na kole.

Když může ploggovat i cyklista, předpokládám, že varianta chůze a sběru se také do ploggingu počítá…

Určitě, ano. I když je plogging původně hlavně o běhání, je možné ho provozovat v podstatě napříč sportovními disciplínami. Já sama jsem ploggovala i na kolečkových bruslích. A ve světě se dokonce objevila kanoistika, co uklízí řeky.

Kde se v Česku nejlépe plogguje, nebo kde byste doporučila lidem začít?