Mezislovanštinou může brzy mluvit i Google

Potká se Čech, Rus, Chorvat a Bulhar. A Rus povídá… napadlo vás někdy u těchto vtipů, jak si asi mohli navzájem rozumět? Ve skutečnosti se takto na sociálních sítích potkávají tisíce lidí a rozumí si. Díky mezislovanštině, kterou vymyslel Vojtěch Merunka se skupinou spolupracovníků a již proslavil film Nabarvené ptáče. Chcete si to zkusit? Můžete! Odpovědi na otázky v tomto rozhovoru jsou dvojí: v mezislovanštině a češtině. Poznámka překladatele: H se čte jako české CH a hlásky DJ, TJ, NJ, LJ se čtou Ď, Ť, Ň, Ľ.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Kolik lidí dnes ovládá mezislovanštinu?

Priblizno dvadeset pet tyseč ljudij povezano jest do različnyh socijalnyh mrěž, čto vsaky iz njih razuměje jezyku, inače by ne mogl čitati posty, i takože v jezyku napisal prinajmenje kratky tekst. Na komunikačnoj plaformě Diskord rabotaje naša najaktivnějša grupa priblizno dva tyseč ljudij. Tamo vsaky večer možno strětiti se s dvahsto besědujučimi ljudjami, dělajučimi videogovory medžu seboju. Tamo běži naša onlajn akademija.

 

Zhruba 25 tisíc lidí je napojeno na různé sociální sítě, přičemž každý z nich jazyku rozumí, jinak by nemohl číst posty, a také v něm napsal alespoň krátký text. Na komunikační platformě Discord působí naše nejaktivnější skupina zhruba dvou tisíc lidí. Každý večer tam můžete potkat na 200 lidí, kteří si povídají, dělají spolu videohovory. Běží tam naše online pomyslná akademie.

 

Kdo tvoří tu nejaktivnější skupinu?

Ljudi često sut od profesije iz oblasti informačnyh tehnologij (IT). Geografično potom narody iz držav byvšej Jugoslaviji, Bulgari, Ukrajinci, mladi Rusi. Tuto mi jest mnogo milo, zatože mladi Rusi, Ukrajinci i Poljaki popolno odkydajut politiku i historične prědsudja, i normalno družet se i besědujut medžu seboju.

 

Profesí jsou to často lidé z oblasti IT. Geograficky pak národy ze zemí bývalé Jugoslávie, Bulhaři, Ukrajinci, mladí Rusové. Což mi dělá radost, protože mladí Rusové, Ukrajinci a Poláci naprosto kašlou na politiku a historické předsudky a normálně se spolu kamarádí a baví.

 

Zmiňujete to jako vzácnost. Máte i jiné zkušenosti?

Do vsakoj internetovoj občiny sodržajučej tyseče ljudij poněkogda pokušaje se vstupiti někto, kto hoče občinu upotrěbiti toliko za širjenje svojej propagandy. U nas to takože bylo, napriměr v mesecu Maju, kogda Rossija prazdnovala vojnovu pobědu lěta 1945 (tyseč devetsto četyrideset pet). Došli medžu nas ljudi, ktori davali fotosnimky červenoarmejcov i širili svoje „jedino možno“ mněnje na historiju i budučnost slovjanskyh narodov, i naznačali vsjakogo fašistom, kto ne byl soglasny. Ale nam udalo se tuto izkorěniti.

 

Do každé internetové skupiny, která má tisíce lidí, se časem pokouší dostat někdo, kdo se jen chce přiživit a šířit svou propagandu. Nám se to stalo také, například v květnu, když Rusko slavilo vítězství v roce 1945. Někteří lidé se k nám přidali a vkládali fotografie rudoarmějců a šířili ten svůj „jediný možný“ názor na historii i budoucnost slovanských národů a začali označovat každého, kdo nesouhlasí, za fašistu. To se nám však podařilo vymýtit.

 

Jak?

My držimo zakon, že vsaky može pisati, čto hče (jasno že v ramkah pristojnosti), ale toliko v medžuslovjanskom jezyku. Može kiriliceju, može latiniceju, može s grěškami ale jedino medžuslovjansky. Neznajete li pisati v našem jezyku, potom možete pisati v libokakom jezyku, ale uže toliko na jedinu temu: projekt medžuslovjanskogo jezyka. Tutoj filter mnogo dobro rabotaje, zatože ti najbolši propagandisti i manipulatori, bez obzira na čto i od kudu, ne hčet i ne sut sposobni koristiti naš jezyk, ale hčet toliko širiti do nas svoju ideologiju.

 

U nás platí pravidlo, že každý může psát, o čem chce – tedy v mezích slušnosti –, ale pouze v mezislovanském jazyku. Může cyrilicí, latinkou, nemusí to být dokonalé, ale musí to být mezislovansky. Pokud to neumíte, pak můžete psát jakýmkoliv jiným jazykem, ale už jen na jediné téma: projekt mezislovanského jazyka. Tento filtr dokonale funguje, protože ti největší propagandisti a manipulátoři, ať už čehokoliv, či odkudkoliv, nejsou schopni ani ochotni používat náš mezislovanský jazyk a jen by chtěli mezi nás šířit svoji ideologii.

 

Tvrdé jádro

V rozhovorech před uvedením filmu Nabarvené ptáče jste mluvil o třech stovkách uživatelů. To byla jaká skupina?

To byla ta najaktivnějša grupa, ktora narastla na dva tyseče koristnikov. Grupa pasivnyh koristnikov jezyka iměla prěd filmom priblizno četyri tyseče, ktoryh nyně imajemo tutyh dvadeset šest tyseč.

 

To bylo to tvrdé jádro, které už narostlo na dva tisíce uživatelů. Pasivních konzumentů mezislovanštiny bylo před filmem zhruba čtyři tisíce, těch je nyní oněch 26 tisíc.

 

 

To změnilo těch jedenáct minut otitulkovaných scén v mezislovanštině?

Nu, možno skazati že toliko jedinadset minut podtekstov. Ale kogda film lučše slědujete, odkryjete mnogo vyše medžuslovjanskogo jezyka. Vse govory iz pozadja, napriměr kogda rybari lovet rybu, sěljanini besědujut, dětka v sirotišču govoret medžu seboju, tuto vse jesmo v zvukovom studiju prědabovali medžuslovjansky, zatože originalny zvuk od komparzistov byl ukrajinsky i poljsky. Tute govory iz pozadja filma ne imajut podteksty, ale ako li jest v kinosalu kvalitetny zvuk, možno to slyšeti. Ravno tako vse napisy na ulicah, daže i jedin trgovy budynok za noviny v kratkoj sceně, kamo Pavel Kříž ide sobě kupiti noviny, otvori je i kratko čitaje. Ta scena jest dolga samo několiko sekund, ale ako li by někto sobě uveličil obraz novin, mogl by sobě čitati věsti iz vojny v medžuslovjanskom jezyku. Takože različne publične teksty na ulicah sut medžuslovjansky. Tomáš Hanák i Petr Ostrouchov napisali tekst i muziku, i ja prěložil vojnovu pěsnju ktoru pěvajut napiti partizani v krčmě.

 

Ono se řekne, jenom jedenáct minut titulků. Ale když se na film lépe zaměříte, zjistíte, že mezislovanštiny je tam mnohem více. Všechny hovory v pozadí, například když rybáři chytají ryby, vesničani si povídají, děti v děcáku spolu mluví, to vše jsme ve zvukovém studiu předabovávali do mezislovanštiny, protože původní zvuk od komparzistů byl ukrajinsky a polsky. Tyto hovory na pozadí filmu nemají titulky, ale pokud máte v kinosále kvalitní zvuk, můžete to slyšet. Stejně tak všechny pouliční nápisy, dokonce také jeden novinový stánek v krátké scéně, kde si Pavel Kříž přijde koupit noviny, otevře je a čte. Ta scéna je dlouhá jen několik sekund, ale pokud by si někdo zvětšil záběr na noviny, mohl by si přečíst zprávy z války v mezislovanštině. Také různé veřejné nápisy na ulicích jsou mezislovansky. Tomáš Hanák a Petr Ostrouchov napsali text i hudbu a já přeložil válečnou píseň, kterou zpívají opilí partyzáni v krčmě.

 

 

A výsledkem byl markantní nárůst uživatelů mezislovanštiny….

Da, i takože razvoj několiko medžuslovjanskyh kanalov na Jutjubu, nove pěsnje i videoklipy, poezija, i ekspertne naučne lekcije. Dobyli jesmo registraciju do medžunarodnoj datovoj bazy Glottolog, v ktoroj sut vse jezyky světa, zajedno s mrtvymi i antičnymi. My jesmo dobyli kod v tutoj bazě danyh, na osnově ktorogo jesmo poprosili medžunarodny ISO standard jezyka. Ravno kako češsky jezyk imaje kod CS i anglijsky EN, medžuslovjansky by mogl iměti svoj kod. I kogda byhmo uspěli, čto očekyvajemo, bylo by možno dodati medžuslovjansky jezyk do jezykov upotrěbiteljskyh interfejsov komputerovyh softverov ili do Google prěložitelja.

 

Ano, a také vznik několika mezislovanských kanálů na YouTube, nové písničky a videoklipy, básně, i odborné vzdělávací přednášky. Dostali jsme registraci do mezinárodní databáze Glottolog, v níž jsou všechny jazyky světa, včetně těch mrtvých a starověkých. My jsme dostali v této databázi kód a na základě toho jsme zažádali mezinárodní ISO standard jazyka. Stejně jako má čeština kód CS a angličtina EN, mohla by mít mezislovanština svůj vlastní kód. A kdyby to klaplo, což by mělo, mohla by se mezislovanština přidat mezi jazyky uživatelských rozhraní počítačových programů nebo do Google překladače.

 

Kdy by k tomu mohlo dojít?

Věrujemo že do jednogo lěta. My jesmo uže napisali prošenje, ktoro bylo prijeto, i jesmo prěšli prvy krok registracije. Ale potom došel kovid, i vse počelo se opozdniti.

 

Věříme, že se tak stane do roka. My jsme už napsali žádost, která byla schválena, a prošli jsme prvním krokem registrace. Jenže pak přišel covid a všechno se začalo zpožďovat.

 

Záleží na vzdělání

Rozumí mezislovanštině i mladí lidé, kteří nemají ze školy základy ruštiny a nezažili slovenské pořady v televizi?

Pravda jest, že kto aktivno znaje několiko slovjanskyh jezykov, i glavno različnyh, on imaje izgodnu prědnost. Ale ako li někto znaje samo češsky i slovačsky, to znači toliko zapadnoslovjanske jezyky, jemu to mnogo ne pomože. Naprotiv tomu kto znaje češsky, russky, i ješče srbsky ili hrvatsky, potom bez malogo razuměje vsemu. Ale my jesmo dělali velike testy s dva tysečami respondentov, ktori ne učili se naš jezyk aktivno, ni ne znali druge slovjanske jezyky kromě svojego rodnogo. Rezultaty pokazali razumivost medžuslovjanskogo jezyka priblizno na osemdeset četyri percent. To jest, prěvodženo na sistemu medžunarodnyh jezykovyh ekzamenov, urovenj mirno postupajuči. Jasno že bez učenja ne znajete govoriti medžuslovjansky, ale pisanomu i govorjenomu slovu razumějete, ako li vaš rodny jezyk jest slovjansky. Po statistikě Eurostata jest razuměnje anglijskogo v naših zemjah na tutoj urovnji mirno postupajučego toliko priblizno od deseti do petnadseti percent vsej populacije.

 

Je pravda, že kdo aktivně ovládá několik slovanských jazyků, a hlavně rozdílných, tak má výhodu. Ale když umí někdo jen česky a slovensky, tedy jen západoslovanské jazyky, moc mu to nepomůže. Oproti tomu, kdo umí česky, rusky, a ještě k tomu srbsky či chorvatsky, rozumí téměř všemu. My jsme ale prováděli rozsáhlé testy s dvěma tisíci respondenty, kteří se náš jazyk neučili a aktivně neznali ani jiné slovanské jazyky kromě svého rodného. Výsledky ukázaly, že rozumí mezislovanštině zhruba na 84 procent. To je – převedeno na systém mezinárodních jazykových zkoušek – úroveň mírně pokročilý. Bez učení samozřejmě neumíte mezislovansky mluvit, ale psanému i mluvenému slovu rozumíte, pokud je váš rodný jazyk slovanský. Podle Eurostatu v našich zemích rozumí angličtině na této úrovni mírně pokročilý pouze asi od 10 do 15 procent všech lidí.

 

Na věku nezáleží?

Vyše od vozrasta jest važna edukacija. Absolventi univerzitetov obyčno znajut vyše slov v svojem rodnom jezyku i v drugyh jezykah. Respondenti bez vyšejšej edukacije razuměli okolo šestdeseti percent. Obače tomu ljudi s doktoratom razuměli vyše od devetdeseti percent. Razuměnje jest takože od konteksta. Napriměr slovo „rouška“ znajut toliko čehi i slovaki. Poljaki i vsej vozhod koristet francuzsko slovo „vualj“. Jedno medžuslovjansko slovo nemožno najdti, ale kogda piše se ustna maska: „Trěba nositi ustnu masku za vaše zdravje“, vsi razumějut.

 

Spíše než na věku záleží na vzdělání. Vysokoškoláci mají obvykle větší slovní zásobu ve svém rodném jazyce i v jiných jazycích. Respondenti, kteří neměli vysokoškolské vzdělání, rozuměli zhruba na 60 procent. Naopak lidé s doktorátem dosahovali úrovně porozumění přes 90 procent. Porozumění také záleželo na kontextu. Například slovo rouška znají jen Češi a Slováci. Poláci a celý východ používá francouzské slovo vuál. Jedno mezislovanské slovo tedy nenajdete, ale když napíšete ustna maska: „Trěba nositi ustnu masku za vaše zdravje“, všichni pochopí, o co jde.

 

Když zatím neexistuje překladač vět, existuje veřejný slovník?

Da, možno najdti jego na www.interslavic-language.org, sodržaje uže blizu trideset tyseč slov, i bezprěryvno narastajut nove. Vsako slovo tamo imaje takože gramatiku. To jest druga polovina tajiny razumivosti medžuslovjanskogo jezyka, zatože ne možno koristiti typične deklinaciju ili konjugaciju iz vašego rodnogo jezyka. Netoliko slovnik ale i gramatika trěbujut byti medžuslovjanske.

 

Ano, najdete ho na www.interslavic-language.org, obsahuje už asi třicet tisíc slov a stále přibývají další. U každého slova tam najdete také gramatiku. To je druhá polovina tajemství jazyka. Nemůžete totiž použít skloňování či časování typické pro váš jazyk. Takže nejen slovíčka, ale i gramatika musí být mezislovanská.

 

Staroslověnština z dob Cyrila a Metoděje

Když jste tento jazyk tvořili, dalo se nějak nadržovat češtině?

Nikako ne, ale směšno jest, že ako li to čujut čehi, potom govoret, že to jest hrvatsky, ako li to čujut hrvati, myslet že to jest češsky, ako li to čitajut rusi v kirilici, myslet, že to jest stary russky ili ukrajinsky… Prosto, vsaky to čuje kako něčto drugo, ale někako blizko jegovu rodnomu jezyku.

 

Vůbec ne. Ale legrace je, že když to vidí Češi, tak říkají, že je to chorvatština, když to vidí Chorvati, považují to za češtinu, když to čtou Rusové v azbuce, vidí v tom starou ruštinu nebo ukrajinštinu... Každý v tom zkrátka vidí něco jiného, ale nějak blízkého svému rodnému jazyku.

 

A ve skutečnosti vznikají nová slova jak?

Idemo iz praslovjanskogo jezyka i korpusa sodržajučego šest tyseč slov staroslovjanskogo jezyka iz vrěmene Kirilla i Methodija, potom komputerovy program proměni te slova do modernoj formy. Sledujuče slova tvoret se mašinoju: Beremo iz datovoj bazy slovo v dnešnyh živyh petnadseti slovjanskyh jezykah. Vsaky jezyk imaje različnu měru srodnosti s drugymi. Medžuslovjansko slovo tvori se avtomatičnym izčisljenjem, kakoby statističnym srědnjenjem soglasnikov i samoglasnikov. Potom ješče trěba novo slovo prověriti, davaje li jednako značenje ljudim različnyh narodov. Tako tvoret se nove slova napriměr električnost, samolet ili motor, prosto slova, ktore ne byli v vrěmeni Kirilla i Methodija.

 

Vycházíme z praslovanštiny a korpusu, který obsahuje 6 000 slov v staroslověnštině z dob Cyrila a Metoděje, počítačový program to pak převede na moderní formu. Další, moderní slova vznikají strojově: Vezmete z databáze slovo v patnácti dnešních živých slovanských jazycích. Každý jazyk má různou míru podobnosti a míru srozumitelnosti s ostatními. Mezislovo vznikne automatickým výpočtem, jakoby statistickým průměrováním souhlásek a samohlásek. Pak se nové slovo ještě musí prověřit, zda příslušníkům různých národů dává stejný význam. Takhle vznikají nová slova například električnost, samolet nebo motor, zkrátka slova, která v době Cyrila a Metoděje nebyla.

 

Znamená to, že si každý večer sednete k počítači a dáte do něj slova, která vás napadnou?

Nu da, tako. Ale ja to uže ne dělaju, slovnik imaje petnadset ili dvadeset postojanyh programatorov, ktori slova redovno dopolnjajut i prověrjajut v širšej komunitě pomočnikov. Vsaku nedělju slovnik povečaje se o priblizno sto petdeset novyh slov.

 

V zásadě ano. Jen to už nedělám já, slovník má patnáct či dvacet stálých programátorů, kteří slova pravidelně doplňují a ověřují v širší komunitě pomocníků. Každý týden do něj přibude asi 150 slov.

 

Proč vás zlobí, když vás lidé označují za autora slovanského esperanta?

Zatože esperanto jest v polnosti različna sorta umětnogo jezyka. Esperanto bylo sotvorjeno, aby moglo bystro učiti se. Ale ako li ne naučite se esperanto, potom ničemu ne razumějete. Naša strategija medžuslovjanskogo jest druga: neposrědnje novomu jezyku razuměti bez potrěbnosti učenja. Vsim ne jest trěba se učiti medžuslovjansky jezyk, ale jedino něktorym ljudjam, ktori aktivno rabotajut v turistikě, kulturě, biznesu, publičnom transportu ili občinskom voditeljstvu. Obače tomu vsih četyristo milijonov slovjanskojezyčnyh ljudij na světu mogut koristiti razumivost pisanomu ili slyšenomu medžuslovjanskomu jezyku bez učenja. Aktivno znanje trěbovali by toliko napriměr vodci turistov, v hotelovoj recepciji, i tako dalje. Medžuslovjansky prinaležaje do kategorije tako-nazyvajemyh umětnyh zonalnyh jezykov, ktore pomagajut komunikaciji ljudij vnutri někakoj grupy sobě blizkyh jezykov. Take umětne jezyky uže v prošlosti byli uspěšne. Napriměr swahili, novojevrejsky, indonezijsky, takože stare sanskirt i crkovnoslovjansky.

 

Protože esperanto je úplně jiný druh umělého jazyka. Je vytvořeno tak, abyste se ho rychle naučila. Když se ale esperanto nenaučíte, ničemu nerozumíte. Naše strategie mezislovanštiny je jiná: rovnou novému jazyku rozumět bez nutnosti se ho naučit. Jazyk se nemusí učit všichni, ale pouze někteří lidé, kteří aktivně pracují v cestovním ruchu, kultuře, podnikání, veřejné dopravě nebo státní správě. Všech 400 milionů slovansky mluvících lidí na světě ale může používat srozumitelnost psaného nebo slyšeného mezislovanského jazyka bez učení. Aktivně by se potřebovali učit jen například turističtí průvodci , recepční v hotelu atd. Mezislovanština patří do kategorie takzvaných umělých zonálních jazyků, které usnadňují komunikaci mezi mluvčími určité skupiny jazyků, které spolu úzce souvisejí. Takové umělé jazyky už byly v minulosti úspěšné: Například svahilština, novohebrejština, indonéština, také starý sanskrt a církevní slovanština.

 

Má už i mezislovanština praktické využití?

Uže koristila se napriměr v informačnyh listah něktoryh hotelov v Izraelu, naši ljudi při svojom putovanju takože koristet. Ja jesm mnogo uspěšny v monastirah slovjanskogo Balkana. Monahi jezyku netoliko dobro razumějut, ale takože znajut něčto skazati, zatože naš medžuslovjansky jest kakoby moderna forma jihnogo crkovnoslovjanskogo. Taka nova generacija.

 

Využívala se už například na letácích v některých hotelech v Izraeli, používají ji také naši lidé při vlastním cestování. Já s ní mám velký úspěch v klášterech na slovanském Balkáně. Mniši jí totiž nejen dobře rozumí, ale umí i leccos říct, protože naše mezislovanština je jakoby moderní formou jejich církevní slovanštiny. Taková nová generace.

 

A jak myslíte, že bude vypadat její budoucnost?

Ne znaju. Ale dnes napriměr sut v medžunarodnom publičnom transportu napisy toliko v anglijskom, francuzskom, hišpanskom, němečskom, i někogda toliko v russkom, čto jest milijonam ljudij iz slovjanskyh narodov, s izvinjenjem, nepotrěbno kako…

 

Nevím. Ale dnes jsou například v mezinárodní veřejné dopravě, nádražích a letištích nápisy jen v angličtině, francouzštině, španělštině, němčině a někdy jen ruštině, což je milionům občanů ze slovanských národů s prominutím na dvě věci...

 

Testovali jste, jestli by takovým nápisům rozumělo všech patnáct národů?

Da, v uže besědovanyh testah najlučše razuměli slovaki, poljaki, čehi, i ukrajinci. Oni razumějut i devetdeset percent teksta. Rusi i slovenci byli samo malo niže, i interesno jest, že srbi, bosnjaki, črnogorci i hrvati byli ješče niže okolo osemdeseti percent, obače tomu, že naš pravopis jest iz jihnogo jezyka. Ješče jesmo razpoznali jedin interesny fakt: Respondenti v jednom testu ocenivali sami sebe kako myslet, že jezyku razumějut. V drugom testu potom bylo trěba dopolniti konkretne slova, aby pokazalo se realno znanje. Slovjani iz Balkana sami sebe ocěnivali mnogo vysoko, ale objektivny rezultat byl gorši. Naprotiv tomu skeptični čehi i slovaki sebe ocěnivali gorše od svojih realnyh rezultatov.

 

Ano, v již řečených testech nejlépe rozuměli Slováci, Poláci, Češi a Ukrajinci. Ti rozumí až devadesáti procentům textu. Rusové a Slovinci byli jen trošku níž a zajímavé je, že Srbové, Bosňáci, Černohorci a Chorvati byli ještě níž, kolem osmdesáti procent, a to přesto, že náš pravopis vychází právě z jejich jazyka. Při těchto testech jsme narazili ještě na jednu zajímavou věc: Respondenti v jednom testu sami hodnotili, jak si myslí, že jazyku rozumí. V jiném testu pak museli doplňovat konkrétní slova a ukázalo se, jak na tom jsou ve skutečnosti. Slované z Balkánu se sami ohodnotili velmi vysoko, ale objektivní výsledek vyšel horší. Naopak skeptičtí Češi a Slováci ohodnotili sami sebe hůř, než potom byly jejich skutečné výsledky.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama