Čeká nás těžká doba, říká starosta Špindlerova Mlýna

Největší krkonošské středisko tvrdě zasáhlo dění okolo pandemie a pokles cestovního ruchu. Město pro letošek zkrátilo rozpočet o čtvrtinu, odložilo některé investice a přestalo například s velkými opravami silnic. Starosta Špindlerova Mlýna Vladimír Staruch doufá v obrat, ale jako realista předpokládá, že město čeká těžké období, protože cestovní ruch se bude probouzet ještě dlouho.

Špindlerův Mlýn je významné turistické centrum. Jak výrazně ho zasáhlo dění okolo pandemie?

Dlouho nebylo možné ani odhadnout, jak to na hospodaření města dopadne. Loni na jaře ještě nebyly dopady tak patrné, protože pandemie začala před mezisezonou, kdy tady většina provozů zavírá. V létě byl i přes uvolnění určitý pokles příjmů vidět, ale největší dopad přišel na podzim a dál. Loni jsme pokrátili investice asi o patnáct milionů a udělali jsme dobře, s rozpočtem jsme vyšli. Pro letošek jsme ponížili rozpočet o jednu čtvrtinu, ze sto milionů jsme na 75 milionech, protože jsme tušili, že propad na daňových příjmech bude kvůli uzavírání různých provozů včetně skiareálu obrovský.

 

Zkrátit rozpočet o čtvrtinu, to zní dramaticky. Co to konkrétně znamená?

Loni jsme chtěli zateplit dva bytové domy, to uděláme až letos. Každý rok investujeme asi patnáct milionů do oprav komunikací, letos neplánujeme opravit ani jeden úsek kromě běžných oprav výmolů a výtluků. A zřejmě o rok odložíme rekonstrukci úpravny vody. Otázkou je, jak se nastartuje letošní rok, což já moc optimisticky nevidím. Cestovní ruch se bude probouzet hodně dlouho.

 

Letos budou volby do sněmovny, hodně se mluví o tom, co bude s daněmi včetně daně z nemovitostí. Ta byla pro obce důležitá a předpokládám, že ve Špindlu, kde je spousta staveb, to platí dvojnásob.

Horská střediska jsou poměrně specifické oblasti. Nám by asi nejlépe vyhovovalo, kdyby šla daň z nemovitostí rozlišit podle způsobu, jak je nemovitost využívána. Máme tady množství apartmánových domů, v nichž se pronajímají jednotlivé bytové jednotky, a je těžké zjistit, kolik z nich se pronajímá oficiálně a kolik neoficiálně, zda se z toho platí vůbec nějaké daně. Tady by byla cesta pro Špindlerův Mlýn a podobná horská střediska. Daň by měla být jiná v případě, kdy apartmán někdo oficiálně pronajímá, platí z toho poplatky a pomáhá tím městu s rozpočtem a výdaji, než v případě, že v bytě není nikdo trvale hlášen, vlastník oficiálně nikoho neubytovává a nic neodvádí.

 

Máte vůbec představu o tom, kolik je v městě lůžek určených k ubytovávání?

Před dvěma lety jsme to zkoušeli zjistit, dohledávali jsme kolaudační rozhodnutí, spolupracovali jsme s provozovatelem vodovodů a kanalizací, a dopracovali jsme se k číslu okolo 16 tisíc lůžek. Není to přesný údaj, protože někde fungují rádoby přistýlky, které se nikde nehlásí a často ani nepřiznávají, spíše to bude ještě o deset procent víc. Polovina z lůžek je v apartmánových domech.

 

Jak takové množství lidí zvládá místní infrastruktura?

Například kapacita čistírny odpadní vody je pro dvanáct tisíc lidí, takže víme, že problém tady může do budoucna nastat. Jediné, co nám teď pomáhá, že se v sezoně střídají slabší a silnější týdny. Prvních čtrnáct dnů v lednu je slabší období, kdy se nám daří vrátit čističku do normálu po zátěži během svátků a silvestru.

 

Předpokládám, že letos jste takové problémy neměli. Okres Trutnov patřil k těm, kde byla kvůli covidu vyhlášena uzávěra už během února.

Když byl uzavřen celý okres a nikdo tady neměl být, byl Špindl stále zaplněn téměř z jedné poloviny. Každý víkend tady bylo asi devět tisíc lidí, provoz na silnicích byl prakticky stejný, jako když je sezona. Jen nefungovaly restaurace a služby, proto nebyl patrný pohyb lidí po městě. Spousta lidí ale k tomu přistupovala opravdu zodpovědně, ráno se vydali na túru, na skialpy a po městě se skoro nepohybovali.

 

Špindlerův Mlýn má okolo jedenácti set trvale hlášených obyvatel. Je to atraktivní místo pro lyžování a výlety, ale je atraktivní i pro místní? Zůstávají, nebo se stěhují z města pryč?

Hodně bude záležet na tom, jak bude zastupitelstvo města řešit do budoucna městské byty. My dnes proti jiným městům máme relativně velký bytový fond, máme necelých 120 bytů, což je na počet obyvatel docela dost. Pokud si je město zachová, počet trvale žijících se z tohoto důvodu asi výrazně nezmění.

 

A odchody z jiných důvodů?

Posledních pět šest let registruji, že část místních obyvatel, kteří tu dlouhodobě žili a kdysi měli možnost získat od města pozemek k výstavbě rodinného domku, penzionu nebo jiného ubytování, dosáhla vyššího věku, nemá komu to předat dál, a tyto objekty prodává. Bývaly to celé rodiny, které se o penzion staraly, a když dům prodají, z města obvykle všichni odejdou. Pokud se tady prodalo v posledních letech osm devět podobných objektů, kde trvale žili v průměru čtyři lidi, znamenalo to úbytek minimálně třiceti obyvatel. Odcházejí také lidé, kteří bydleli ve větších hotelech a chatách a pracovali v nich jako vedoucí nebo pomocné síly. Většina takových objektů se přestavěla na byty, nebo se ubytovací jednotky rozdělily jednotlivým investorům, a ti, co se o objekt starali, už tam nejsou. Přináší to doba a asi to nikdo nezastaví.

 

 

Vzhledem k vysokým cenám nemovitostí je to asi logický vývoj.

Největší problém nastal s tím, jak se lidé dostali do určitého věku, ale ano, i vidina určitého zisku. Pokud se domy s ubytováním, co nabízely kapacitu osm deset lůžek, tady nyní prodávají i za více než třicet milionů korun, je to taková vidina finančního zisku, že pochopitelně lidé nepřemýšlí o tom, komu to prodávají a za jakým účelem to ten člověk kupuje.

 

Pochopil jsem, že je pro vás důležité udržet počet stálých obyvatel nad tisíc. Proč?

Jsme městečko o malém počtu obyvatel, ale máme úřad, který je velmi zatížen administrativou, možná i větší, než bývá na nějakém větším městě. Funguje tu patnáctičlenné zastupitelstvo, máme pětičlennou radu, aby se ta zátěž dala více rozvrstvit. Pokud by počet lidí klesl pod tisíc, bylo by otázkou, zda by se podařilo finančně udržet tak velké zastupitelstvo, a tedy i radu, zda by se o tu práci, která s sebou nese také velkou odpovědnost, vůbec našlo dostatek zájemců. Pokud klesne počet obyvatel pod tisíc, bude i odměňování někde úplně jinde, protože vychází z vládních tabulek… To jsou věci, o kterých řada lidí zatím ani nepřemýšlí, ale je to jen otázka času. Když jsem nastupoval, bylo tady 1 119 trvale žijících, teď jsme okolo 1 060 obyvatel a pokles bude asi dál pokračovat s tím, jak místní prodávají své nemovitosti.

 

Jak to vypadá s pracovními příležitostmi ve Špindlu? Vždy tady byla spousta sezonních prací v turismu, který však byl déle než rok vypnutý.

Já bych si přál, aby bylo vše skvělé, ale pro letošek tomu moc nevěřím. Spíš to bude horší. Nedokážu odhadnout, kolik lidí jelo z úspor, kolik podnikatelů se muselo zadlužit, kolik lidí se vrátí k cestování. Pokud se vše neotevře úplně, bude obsazenost města malá, protože je tady velká provázanost mezi jednotlivými službami. Další otázka je, co se stane s cenami v restauracích a ubytování, jak rychle začnou podnikatelé navyšovat ceny, aby se dostali zpátky na nějakou standardní úroveň příjmů.

 

Vyskočila tady nezaměstnanost?

Něco propouštěl skiareál, přes zimu propouštěla také spousta ubytovacích objektů. Bývalo běžné, že pouštěli lidi pryč na mezisezonu, ale ti lidé se pak měli kam vrátit. Teď je otázka, zda se sem vůbec vrátí, zda si v mezičase nenašli práci jinde. Byli tady i jednotliví podnikatelé, co si lidi drželi po celou dobu a něco jim platili, ti z toho budou podle mě těžit. Ale celkově, pokud se nenastartují všechny služby, bude to hodně špatné. Bojím se, že lidé budou spíš šetřit, nebudou jezdit na týdenní pobyty, ale spíš jen na víkendy, a ty to tady nevytrhnou.

 

Jste potřetí starostou, za rok budou obecní volby. Budete chtít kandidovat a případně se stát starostou?

Nechci říct, že mi dochází energie, ale už cítím, že toho je na mě hodně. Administrativy totiž neustále přibývá... Pokud bych kandidoval, uspěl a stal se členem zastupitelstva a byl by jiný vhodný kandidát, který by měl zájem vnést do té pozice něco nového, přiznávám, že bych si rád odpočinul – maximálně bych pomohl v radě nebo jako místostarosta.

 

Přemýšlíte tedy spíš o tom, co dělat dál?

Nepřemýšlím ani nic nehledám. Uvidím, jak se budou tvořit kandidátní listiny, kdo na nich bude. Nechci být a asi ani nebudu v pozici, abych usiloval o nějakou funkci. Doba, co se týká Špindlu a investorů tady, není jednoduchá. Za těch deset jedenáct let už mám přece jen nějaké zkušenosti a vím, že pozice města například ve stavebním řízení a podobných věcech je vždy horší než pozice investorů, co sem přicházejí na jednání a mají nachystané různé varianty. Investoři jsou vždy o dva kroky napřed a my se zpožděním reagujeme na to, co udělají oni. Myslím, že v tom nebude mít město nikdy výhodu a bude v takových situacích hrát, řekl bych, druhé housle. Samozřejmě nevím, co bude za půl roku, za rok, ale já jsem v tuhle chvíli opravdu hodně unaven.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama