Dezinformace? Nejvíc věříme tomu, co potvrzuje naše názory
13. dubna 2022
Ještě před pár měsíci to byl covid-19 a očkování, nyní naopak přibývá nepravdivých informací na téma Ukrajina a ukrajinští uprchlíci. Jak poznat takzvané fake news? „Například když vidíme článek, který obsahuje hodně emocionální, někdy až vulgární jazyk nebo se snaží apelovat na emoce, měli bychom se nejdřív nadechnout a říct si, že se nás možná snaží někdo zmanipulovat,“ říká Veronika Víchová z nevládní organizace Evropské hodnoty.
Do velké míry ano a není to poprvé, co tuto poměrně rychlou změnu vidíme. Podobné to bylo i v době, kdy se dostala do médií kauza Vrbětice (odhalení českých bezpečnostních složek, že do ničivého výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v říjnu 2014 byli zapojeni agenti ruské tajné služby – pozn. red.). V té době také velké množství stránek na sociálních sítích i webů, které se předtím věnovaly dominantně očkování a covidu, začalo replikovat nebo psát články inspirované ruskou propagandou nebo ruskými oficiálními vyjádřeními.
V té největší obecnosti je jejich hlavním cílem zaprvé podrývat důvěru v demokratické instituce a zadruhé tříštit a více polarizovat společnost.
Pokud se zaměříme specificky na současnou situaci na Ukrajině, záleží samozřejmě, o jakém mluvíme publiku. Jestliže se bavíme o oficiálních ruských dezinformacích, které směřují buď na ruské, nebo na ukrajinské obyvatelstvo, tak tam je vidět značná snaha demoralizovat Ukrajince a vysvětlovat ruské domácí populaci, že agresorem je Západ, státy NATO nebo západní instituce. Pokud se bavíme o publiku českém, tam konkrétní cíl mnohdy není úplně jasný. Cílem těch dezinformací totiž většinou není lidi přesvědčit o jedné variantě, jedné interpretaci událostí, ale zaplnit informační prostor tolika dezinformacemi, že už je potom mnohem náročnější rozlišit, které informace jsou důvěryhodné a pravdivé a které nejsou. Rovněž tam vidíme velkou snahu obviňovat západní státy z agrese proti Rusku a v současnosti také polarizovat společnost, například tématem ukrajinských uprchlíků.
Je to asi kombinace všeho zmíněného. Není to úplně homogenní skupina. Jsou to ruské oficiální kanály, jako je například Sputnik, jsou to jednotlivci, firmy, spolky…
Úplně přesná data na to bohužel nemáme a do hlavy těm lidem nikdo nevidí. Poměrně zajímavou studii k tomu dělal asi před rokem STEM. Věnoval se přímo motivacím lidí, kteří dezinformace šíří, a vycházelo to zhruba půl na půl. Jedna skupina jsou lidé, kteří mají určitou mediální gramotnost, ale mají nějaké osobní motivace, proč dezinformace šíří, ať už je to za účelem výdělku, nebo to dělají z vlastního přesvědčení. Část jsou pak samozřejmě i lidé, kteří mají mediální gramotnost nižší a nedokážou si uvědomit, že to, co šíří, jsou nepravdy.
Podpořte Reportér sdílením článku
Redaktorka ČTK.