Chce dobýt pro Česko Měsíc, sám raději zůstane na Zemi

Do vesmíru už jeden český výrobek poslal, teď chce do osmi let dostat českou vlajku dokonce až na Měsíc. Petr Kapoun rozjíždí vlastní firmu TLR Space, se kterou plánuje zvýšit český podíl na globálním vesmírném výzkumu. „Naše země má potenciál být významným hráčem v kosmickém průmyslu,“ říká.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Lidstvo už ví, jak vypadá černá díra uprostřed naší galaxie, astronomové zveřejnili první obrázek tohoto kosmického giganta. Víme teď o vesmíru díky tomu víc?

Myslím si, že ne. Vesmír je obrovský prostor a černá díra je jen malé zrníčko z toho, co všechno ještě musíme objevit.

 

Jak chcete konkrétně do většího prozkoumání vesmíru přispět vy?

Naší misí k Měsíci, kterou teď připravujeme. Zatím jsme dali dohromady studii, které říkáme LUGO, což je zkratka Luna Geology Orbiter. Má to být iniciativa střední a východní Evropy, kterou povede Česká republika. Postupně objíždíme další státy, například pobaltské. Protože pro jednu zemi je to příliš velké sousto. Naším cílem je zmapovat podzemí Měsíce. O Měsíci už víme hodně, ale jen o jeho povrchu, obalu.

 

A čím je podzemí Měsíce zajímavé?

Jsou tam chodby, původně lávové jeskyně, ve kterých se ukrývá nějaké zajímavé nerostné bohatství. Mohou být významné i ve chvíli, kdy bychom na Měsíci chtěli stavět vesnice pro život člověka. Největší problém ve vesmíru je totiž radiace. Jednak ubližuje lidskému zdraví, ale ničí i přístroje. Pokud by se člověk i přístroje mohli pohybovat pod povrchem, jsou před radiací ochráněni. Jdeme tedy jinou cestou než agentury jako NASA nebo ESA, které tam chtějí vyslat rovery. Mise se už sice připravují, ale bude trvat deset patnáct let, než se to vyvine a přistanou. Takový rover (samočinné vesmírné vozítko řízené na dálku – pozn. red.) je navíc hrozně pomalý. Než vůbec objeví nějakou jeskyni, vjede do ní a prozkoumá ji, bude trvat strašně dlouho.

 

 

3D mapu podzemí

V čem budete vy jiní?

My tam naopak vyšleme Orbiter – sondu, která bude Měsíc oblétat. A pomocí vědeckých přístrojů, které vyvíjíme ve spolupráci s Akademií věd, vytvoříme sken Měsíce díky radaru a laseru. Tedy 3D mapu celého podzemí. Tu můžeme poskytnout všem misím, aby přistály na konkrétním místě. V tom chceme, aby měla Česká republika prvenství.

 

Kdy chcete toho prvenství dosáhnout?

V roce 2030. Misi máme naplánovanou tak, aby se v roce 2028 chýlila ke konci a v roce 2030 už byl Měsíc oskenovaný. Až to Orbiter zvládne a dokončí svoji službu, odhodí jednu ze svých částí, na které bude česká vlajka. Ta dopadne na Měsíc.

 

Na kolik taková mise vyjde?

Počítáme předběžně s rozpočtem kolem 100 milionů eur, což není zas tolik. My totiž všechny přístroje dokážeme udělat docela malé, přesto funkční. S rychlým vývojem technologií dokážeme věci zmenšovat. Cílem je, aby sonda neměla víc než 100 kilogramů. To je převratná věc, díky tomu bude levnější ji dostat k Měsíci. Druhá věc je, že když bude takhle malá, nemusíme letět sami, což by bylo hrozně drahé. Připojíme se k nějaké velké misi, která nás může vzít s sebou jako takový balíček navíc.

 

Vstupujete do světového kosmického průmyslu jako ryze česká firma s velkými ambicemi. Jakou roli podle vás může hrát Česko na globální úrovni?

Významnou. Můžeme být v top 10. Máme na to technologicky, vědecky i v průmyslu, jen nám chybí ambice a propojení těch subjektů. Proto vznikla i naše vesmírná mise. Jsme špičkovou zemí v tom celém vesmírném řetězci, dodáváme unikátní technologie do různých misí. Potřebujeme ale posbírat všechno, co umíme, a dát to do jednoho hotového produktu – například družice.

 

Bez vesmíru by nefungoval život na Zemi

Než jste založil novou firmu, působil jste v SAB Aerospace, se kterou jste loni dostali do vesmíru nosič satelitů. Už to byl pro český vesmírný průmysl velký úspěch. Vám to ale nestačilo…

Odejít ze SAB byl pro mě těžký krok, považuji tu firmu za své dítě, stále tam mám i svůj podíl. Ale moji společníci chtějí pořád dělat pro Evropskou kosmickou agenturu, což je v podstatě taková bezpečná cesta. Já mám větší ambice. Sehnat jiného platícího zákazníka než ESA, vymyslet něco, co generuje zajímavá data. Jako je to u Měsíce. Nejde jen o to, dostat tam českou vlajku. Hlavní jsou data, která získáme, ta mají obrovskou ekonomickou hodnotu. Neměl jsem přímo touhu mít svoji firmu, ale mé poslání pro mě bylo nakonec větší.

 

Co byste laikovi řekl, že umíte? Co dokážete poslat do vesmíru?

Naše hlavní doména je, že zákazníkovi můžeme dodat celou družici. Už na jednom takovém projektu pracujeme. Pokud zákazník potřebuje nějaká data, něco zkoumat, my mu dokážeme v propojení s průmyslem ze zařízení, které v Česku máme, dodat hotovou družici. Je to kompletní zařízení včetně úplného servisu, nikoli pouze návrh nebo nějaká součástka. Když budeme mít dvě tři družice, je to obrovský úspěch. Ale mezitím můžeme zákazníkům z celého světa dodávat malé produkty, které jsou potřebné pro život družice.

 

Když k vám zákazník přijde, jakou částku si má orientačně připravit?

Záleží, co má družice dělat. Jestli jen snímkovat zemi, nebo udělat hloubkový průzkum. Ale řekněme, že mise stokilové družice se bude pohybovat někde kolem 250 milionů korun. Může se to zdát hodně, ale musíte vědět, jak funguje trh s daty, a že bez vesmíru by nefungoval život na Zemi. Všechny aplikace, telefony… Ráno, když si pustíte televizi a díváte se na předpověď, to všechno řídí družice. Vesmír je stejný jako elektřina. Pokud by zkrachovaly všechny družice, je to stejný chaos a blackout. Takže těch 250 milionů má dobře spočitatelnou návratnost.

 

Jak může ryze česká firma uspět v tak vysoké vesmírné konkurenci?

Chceme dostat naše produkty a služby na všechny kontinenty. Naší prioritou jsou Afrika a jihovýchodní Asie. Oba regiony potřebují data. Osmdesát procent produkce Afriky tvoří zemědělství. To je jedním z největších klientů vesmírného průmyslu. Družice totiž zemědělství dokážou dodat data. Území tak velká, jako jsou tam, nemůžete objíždět na kole a kontrolovat.

 

Důležitý je i úklid

Satelitů létá do vesmíru hodně. Nebude oběžná dráha brzy zaplavena? Je to vůbec dlouhodobě udržitelné?

Říká se, že na nižší orbitu Země se vejde až deset milionů družic. Teď jich je tam několik tisíc. I tak je to ale problém, který také řešíme. Spousta firem se snaží dostat staré družice, které už nefungují, zpátky na Zem. Je důležité umět družice taky uklízet. My chceme ale jít trochu jinou cestou – takzvaným space-traffic managmentem. Jde o to, aby družice samy dokázaly monitorovat své okolí a vyhnout se kolizím. Jde o to mít přesně určené, kde satelity jsou, což zvládneme díky laseru, který je nejpřesnější. Na tom taky spolupracujeme s Akademií věd.

 

I válka na Ukrajině se podepsala na vesmírném průmyslu, Rusko se už nemůže podílet na některých projektech. Vnímáte to?

S Ruskem jsme nikdy nechtěli sdílet technologie nebo tam nějaké dodávat. Bylo pro nás ale dobrým partnerem ve vynášení nákladu do vesmíru. Jejich raketa Sojuz je jednou z nejlepších, má obrovský výkon a je spolehlivá. Samozřejmě jsme teď spolupráci ukončili. Přišli jsme ale spíše o dopravní prostředek než ekonomickou spolupráci.

 

Hackerské útoky ve vesmíru

Co jsou další problémy vesmírného průmyslu?

Jsou dva. První, kterým se také zabýváme, je kyberbezpečnost, šifrovaná komunikace. Řešíme to sice na Zemi, ale říká se, že ve vesmíru je každý den nějakých pět hackerských útoků na satelity. Chceme tedy vyřešit šifrovanou komunikaci a klíč, aby satelity byly v bezpečí. Nejde jen o data, ale i jejich význam pro fungování služeb na Zemi, je to obrovská hrozba. Zabývá se tím celý svět.

 

Proč se to dosud tolik neřešilo?

Je to tím, jak rychle přišel pokrok. Asi jako když se zničehonic objevily počítače nebo mobily. Všechny dopady kybernetických útoků se řeší až zpětně, protože v tom rozmachu se tím nikdo nezabýval.

 

A ten druhý problém?

Politika a legislativa. Pokud budeme létat na Měsíc a budeme těžit tam nebo na asteroidech, potřebujeme globální dohodu. Jinak to bude tak, že kdo to obsadí, toho to je. To by byla katastrofa, S tím bychom rádi pomohli.

 

Jakou byste vy osobně chtěl nechat ve vesmíru stopu?

Jak už padlo, chci dostat českou vlajku na Měsíc. To je ta viditelná stopa. Ale chtěl bych, aby vesmír sloužil k lepšímu životu na Zemi a podařilo se nám tam zvládnout legislativu. Nechtěl bych se dožít toho, že na Měsíci vznikne stejná ekonomika jako na Zemi. To znamená, že nejdřív tam přiletí, a teď to nemyslím vůbec špatně, USA a Čína, vezmou si nejlepší oblasti, kde svítí dost sluníčka, takže budou mít dost energie ze solárních panelů, vytěží nejlepší suroviny a ostatní země si to od nich budou kupovat. To by byla škoda. A také abychom se vyhnuli všem hrozbám, aby se z vesmíru nestala zbraň. Aby to bylo moře, které bude sloužit všem.

 

Vy osobně byste se chtěl podívat do vesmíru?

Ne, velmi rád tam budu posílat lidi, zařízení a klidně vlastníma rukama dotáhnu poslední šroubek na vesmírné lodi, ale nemám tu ambici. Ne, že bych se bál, ale mně se na Zemi líbí a moc rád bych uchoval tu nádheru, co tady máme. Vesmír mě neláká.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement