Plavání nesmí být dřina, s vodou se musíte sžít

Češi se považují za národ plavců. Možná i vy sami byste se za plavce bez váhání označili. Stačí ale pár minut povídání s Jakubem Kulhánkem, který víc než dekádu vyučuje plavání a je zakladatelem plavecké školy Shut up and Swim!, a o tuhle iluzi nejspíš přijdete. V počtech utopených dokonce předháníme i některé přímořské státy.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Jste vystudovaný učitel tělocviku. Jakou známku z plavání byste dal Čechům a Češkám?

Nemám rád paušalizování a většinou přicházím do styku s lidmi, kteří chtějí své plavání zlepšit, zapracovat na něm. Takže bych byl hodný učitel a ohodnotil je chvalitebně.

 

A tímhle hodným učitelem zůstáváte i v situaci, kdy se v létě ocitnete u vody a vidíte Čechy a Češky v „akci“?

To už tolik ne. Jsou bazény, kde devadesát procent lidí plave jediný způsob, a to prsa, navíc s hlavou nad vodou. Domnívají se, že plavou správně, ale ve skutečnosti si přetěžují krční i bederní páteř. Nejen při prsou, ale i při dalších plaveckých stylech máte vydechovat do vody, tedy hlavu ponořit. Nemůžete plavat správně prsa, aniž byste zvládli elementární plavecké dýchání. Další komplikace u prsou je, že jsou náročná na provedení. Vídám lidi, jak špatně pohybují nohama, s vodou se perou a po pár minutách plavání jsou vyčerpaní. Vynechávají splývavou fázi, nedostatečně dýchají do vody a ponoří pouze obličej.

 

Proč je u plavání tak důležitý výdech do vody s potopením hlavy?

Plavecké dýchaní je specifické a trvá to, než se ho člověk naučí opravdu správně. Nicméně je potřeba ho zvládnout, protože bez něj se neobejde žádný plavecký způsob. Díky správnému dýchání budete mít z plavání příjemnější pocit a vydržíte plavat déle. Do schopnosti správně dýchat se promítají i emoce a celkové naladění plavce. Jakmile se necítí dobře, je ve stresu, má stažený hrudník, není schopný se plnohodnotně nadechnout.

 

 

Řada lidí má ale z potopení hlavy obavy. Jak to překonat?

Ty bloky bývají psychické a je potřeba rozklíčovat jejich příčiny. Obvykle to jsou negativní zkušenosti z dětství, při kterých se člověk dostal do situace, kdy se topil, nebo ho někdo nečekaně strčil do vody a on v ní zazmatkoval. Je potřeba postupně získávat jistotu, nespěchat na sebe.

 

Pokud prsa nejsou ten nejlepší plavecký styl, jak tedy plavat?

Prsa nejsou špatná, ale musíte je plavat správně. Býval to primárně vyučovaný plavecký způsob, což je důvod, proč většina lidí plave právě jen je. V naší plavecké škole začínáme znakem.

 

Proč?

Je nejzdravější, i když se ho lidé bojí, protože jim teče do nosu a nevidí, kam plavou. Na vodu se při něm pokládáte ve vzpřímené poloze, což mnoho lidí ze začátku nezvládne. Jakmile pochopí, že se mají vytáhnout a uvolnit, bude jim ta poloha komfortní. A jejich záda jim poděkují.

 

Pak je tu samozřejmě ještě kraul. V čem jsou jeho výhody?

Mezi ty hlavní patří – při správné technice – nízká energetická náročnost, zároveň kraulem zvládnete plavat nejrychleji ze všech plaveckých způsobů. Zlepšuje funkci kardiovaskulárního systému, posiluje plíce a vylepšuje držení těla. Lidé ale mají velký respekt z kraulového dýchání. To není tak náročné, ale je nutné zapojit plavecké dýchání do konkrétní fáze kraulového záběru. Takže první se musíte naučit techniku dýchání a pak zapracovat na střídání nádechu do levé a pravé strany.

 

Nezmatkovat, šetřit síly

Čím to je, že má tolik lidí pocit, že plavat umí, ač tomu tak není?

Většina lidí má rozdílné vnímání významu slova plavat. Pro někoho to je přeplavat bazén, jezero, pro jiného udržet se na hladině. Nemají představu, jak plavou, nikdy se neviděli a netuší, co by mohli zlepšit. Chybí jim dostatečný respekt k vodě. Je zajímavé, že u nás máme podle statistik víc utopených než v některých přímořských státech, jako je například Španělsko, kde bych čekal to riziko výrazně vyšší. A ještě jedna zajímavá věc z těchto statistik vychází – až skoro trojnásobně mezi utopenými dominují muži. Často je příčinou alkohol. Je možné, že muži více konzumují alkohol, a proto těm statistikám kralují.

 

Kdo tedy je plavec?

Definic je několik, u nás je nejrozšířenější ta, která za plavce považuje člověka, který zvládne uplavat dvě stě metrů bez výrazných známek únavy. Doplňují ji další dovednosti jako skok do vody, skok do neznámé vody, záchrana tonoucího, orientace pod vodou bez brýlí, zvládnutí plaveckého dýchání a mnoho dalšího. Pro mě osobně je plavec ten, kdo se s vodou nepere, dokáže kontrolovat svůj pohyb. A zvládá krizové situace, které ve vodě mohou nastat.

 

Jaké to jsou?

Řada lidí plave jen párkrát do roka, v létě o dovolené, a někdy neodhadnou svoji fyzickou kondici a plavecké schopnosti a pak jsou překvapení. Na otevřené vodě doplavou dál od břehu a zjistí, že už nemají moc sil na cestu zpátky. Na moři je překvapí odliv a mají problém ho překonat. Dostanou křeč a nevědí co dělat, nebo vdechnou vodu a začnou zmatkovat, protože je překvapila vlna.

 

Co tedy v takových situacích dělat?

Určitě nezmatkovat a šetřit síly. Umět si lehnout na záda, snažit se uklidnit pravidelným nádechem a výdechem. Rozhodně je vhodné vždy někomu sdělit, kam plavete, na jak dlouho. A vůbec nejlepší je, když neplavete sami. Elementární věc, kterou bych používal vždycky na otevřené vodě, je plavecká bójka. Není to drahá investice a v situaci, kdy nebudete mít síly a potřebujete pomoc, jste díky její výrazné barvě vidět a můžete se o ni opřít a nabrat sílu. Často na té bójce bývá i píšťalka pro přivolání pomoci. Ideál je to spojit ještě s barevnou plaveckou čepicí.

 

Souznění s vodou

Možná právě takovýhle kritický zážitek přinutí někoho přihlásit se do kurzů plavání pro dospělé. Co na nich zájemce čeká?

Naučí se plavecké dýchání, skoky, obrátky, všechny plavecké způsoby a různé metody tréninku. Pro nás je důležité rozebrat s každým, jak se ve vodě cítí, jak ji vnímá a jaké má cíle, motivaci. Naučit vás techniku zvládne každý schopnější pedagog. Efektivní plavání je ale o souznění s vodou. Měli byste po ní klouzat, spolupracovat s ní, nebát se jí. Realita bývá taková, že lidi s vodou bojují, překonávají ji silou, minimálně splývají a neumí střídat svalové napětí s uvolněním. To jim ubírá sílu, nemají výdrž. Respektuji a vážím si každého plavce, který si řekne, že chce zlepšit své dovednosti ve vodě, ať je mu dvacet, nebo osmdesát.

 

Přicházejí k vám i dospělí, kteří neumí plavat vůbec?

Je jich dost. Vypráví mi třeba, že jezdili roky na dovolenou se známými, ve vodě chodili po dně, rukama mávali po hladině a dělali tak, že plavou. Jejich kamarádi předstírali, že tu hru na plavání nevidí, a tomu dotyčnému to bylo víc a víc nepříjemné, cítil se blbě. Nebo ti lidé měli strach, špatný zážitek, který je od plavání odradil a najednou se to rozhodli překonat. Moje nejstarší klientka byla čtyřiaosmdesátiletá paní, která přišla s tím, že než odejde z tohoto světa, chce se naučit plavat. Rozklíčovali jsme, že jako malá spadla zády do vody, někdo ji strčil. Rozhodla se naučit znak, za což jsem ji velmi respektoval.

 

 

Dá se naučit plavat opravdu každý?

Myslím, že ano. Je to jen otázka času, kdy to zvládne, a o frekvenci tréninků a metody, jakou použijete.

 

Zmínil jste strach z vody. Znám ve svém okolí několik lidí s ambivalentním vztahem k plavání kvůli povinným kurzům plavání ve škole. Setkáváte se s tím?

Bohužel ano. Zažil jsem klienty, kteří mi řekli, že deset patnáct let od plavecké výuky nebyli v bazénu. Ta traumata mají na svědomí učitelé, kteří už radost z plavání ztratili. Výuku berou jako nutné zlo, jsou vyhořelí, otrávení a neschopní se sami odlepit od břehu. Když chcete učit děti plavat, musíte být s nimi ve vodě. Minimálně v začátcích, kdy ještě nemají jistotu a potřebují překlenout fázi strachu.

 

Co byste poradil rodičům, kteří své dítě učí plavat sami?

Netlačte na děti, že se to musí naučit hned teď, protože vy zrovna máte čas a očekáváte výsledky okamžitě. Dejte jim čas. Vídám rodiče, kteří drží dítě pod břichem, to má zakloněnou hlavu, protože se bojí vody v obličeji, rodiče jsou po chvíli nervózní, děti jsou z toho nešťastné. Trápí se tam všichni. Zkuste místo prsou na začátek znak. Položte dítě do klidové polohy na zádech, ať se s vodou sžije. U znaku dítě nemusí začínat plavání se strachem, že bude muset ponořit hlavu. Při učení vymýšlejte hry, ať to není jen dril, nesrovnávejte ho s ostatními dětmi. A zkuste používat co nejméně nadlehčovacích pomůcek.

 

Proč?

Dítě se na ně fixuje a ten proces výuky je delší. Nezvládne pořádně splývat bez nich, neumí se ve vodě uvolnit. Občas má dítě na sobě tolik pomůcek, že jeho pohyb ve vodě připomíná akvazorbing. Někdy to ale bez nich nejde. Pomůcka by měla být pomocník v situaci, kdy to dítě má opravdu strach nebo dělá technické cvičení, které pomůže zdokonalit techniku. Pak bych na dítě zase netlačil, že tu pomůcku už nepotřebuje. Má to být jeho rozhodnutí. Spíš využijte různé hry a cvičení ve vodě, když získá jistotu a dojde mu, že už ji nechce.

 

Jsou tolik oblíbené kurzy plavání miminek zárukou, že dítě bude brzy plavat?

Četl jsem výzkum, kde srovnávali děti, které prošly vaničkováním, miminkovskými kurzy, s dětmi, které s plaváním začaly v předškolním věku. Vědci neshledali zásadní rozdíl v jejich plaveckých schopnostech. Na druhou stranu slavný lyžař Bode Miller přišel před čtyřmi lety o dvouletou dceru, utopila se v bazénu. S manželkou založili nadaci, která se snaží pomoci, aby se podobné tragédie neopakovaly. Dávali dohromady podklady, zda lze tak malé děti naučit si ve vodě lehnout na záda a vydržet v téhle klidové pozici. Mám za to, že ano, ten čas dosahoval délky kolem minuty a půl. Sám bych tohle téma ze své zkušenosti shrnul asi tak, že plavání v raném věku dítěte je spíš socializační prvek pro rodiče. Dítě samotné není moc schopné pobrat něco z plavání, je to spíš takové cachtání ve vodě. Nedělal bych ani závěry z toho, když se malému dítěti ve vodě nelíbí, že k plavání nebude mít vztah. Každý má svůj čas, někdo s plaváním začne brzy, někdo mnohem později.

 

V kolika letech tedy doporučujete, aby dítě přišlo do kurzů plavání?

Ideálně kolem pátého roku, protože v ten moment je připraveno nejenom absolvovat, ale také pochopit, co se po něm chce. Pokud dítě bojuje se strachem z vody, radil bych začít privátní lekcí a postupně se přidat do skupiny, aby se trauma zbytečně neprohlubovalo.

 

Jak dlouho trvá, než se dítě obstojně naučí plavat?

Každé dítě je specifické. Měl jsem holčičku, které jsem řekl udělej tohle, ona skočila do vody, udělala to a plavala sama kraul během první lekce. Pak jsou děti, které začnou kopat nohama a couvají. Rámcově ale můžeme mluvit o deseti hodinách na základní dovednosti, to je takzvaná přípravka na plavání, dalších deset hodin jeden plavecký způsob, deset hodin na druhý a pak můžeme říct, že to dítě zvládá. Pak může pokračovat dál zdokonalovací fází.

 

Přiznám se, že jako mladou mě od plavání okolí zrazovalo, že holkám dělá moc široká ramena. Je to pravda?

Ramena jsou nejvíc zapojená, ale když chodíte plavat jednou dvakrát týdně, tak vám nevyrostou. Tahle představa je mezi lidmi závodních plavců a plavkyň, kteří stráví spoustu času v bazénu a v posilovně. Jsou šest sedm hodin denně v aktivním procesu. To rozhodně není případ člověka, co si jde zaplavat pro radost, pro zlepšení kondice. Plavání je sport, který vás posílí nejen fyzicky, ale mentálně. Není podstatné uplavat mraky kilometrů, ale každé tempo náležitě užít a bavit se pohybem ve vodě.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement