Jak se stát profesorem? Najděte si obskurní téma

7. ledna 2022

archiv

Jeho oborem je matematika. Zajímá ho, jak se chovají kapaliny v porézním prostředí nebo jak matematicky postihnout nestacionární jevy při hydrodynamické kavitaci. Kromě toho je ale Tomáš Fürst vášnivým pozorovatelem a analytikem českého vysokého školství. Coby někdejší student americké střední i vysoké školy přemýšlí nad tím, proč to na českých univerzitách nešlape tak dobře jako na těch amerických a čím se české akademické prostředí odřízlo od okolního světa.

V jaké kondici se vám na podzim po třech semestrech doma vrátili studenti do školy?

Čekal jsem, že lockdown na ně bude mít hodně špatný vliv, ale snášeli to překvapivě dobře. Každého, koho jsem zkoušel, jsem se poctivě vyptával, jaké pro něj byly ty uplynulé měsíce, a překvapivě mnoho studentů se zamyslelo a řeklo mi: Hele, mně to hrozně vyhovovalo. Byl jsem rád, že nemusím nikam chodit, že nemusím s nikým mluvit.

Člověk někdy nerad opouští svou komfortní zónu…

Možná, ale vyhovovalo jim i to, že přednášky byly nahrané. Sedli si k nim večer, udělali si kafe, a když něco nechápali, tak si to zastavili a pustili znovu. Řekl bych, že vysokoškoláci to z mého pohledu šílené zavření škol přežili velmi dobře. Co se měli naučit, se naučili.

Každá země přistoupila k zavírání škol trochu jinak. U nás byly vysoké školy zavřené tři semestry, například v Anglii ale zavřeli univerzity s vysokoškoláky uvnitř. Čím je daný ten rozdíl?

Je to věc společenské atmosféry. U nás by se dala shrnout slovy: zavřeme školy, protože to je stejně každému úplně jedno. Nikdo to neřekl nahlas, ale všichni si to mysleli.

Čím to je?

Čím déle ty systémy pozoruju, tím víc mám dojem, že hlavní rozdíl je v základním nastavení. V Česku je vysokoškolské vzdělání svým způsobem součástí státní správy. Musíte ho přežít, přetrpět, oni vám dají papír, a vy to pak všechno zapomenete a půjdete si hledat práci na ministerstvo. Americká představa je jiná: Běž na dobrou školu, něco se tam nauč, založ firmu a zbohatni jako Bill Gates. Anglosaský svět to vzdělání považuje za skutečnou investici, nikdo by nečekal, že ho někdo bude kvalitně vzdělávat zadarmo, a ty školy podle toho vypadají. Ne všechny, v Americe jsou i mizerné školy, ale když se podíváte na dvacet nejlepších světových univerzit, tak budou až na výjimky všechny americké.

Problém ve financování

V jednom svém článku jste popsal, že problém s českými vysokými školami je i ve způsobu jejich financování. V tom, k čemu školy motivuje a k čemu je naopak nemotivuje.

Je to takhle: financování českých vysokých škol stojí na čtyřech nohách. Dvě teď pominu, jsou to jednak peníze, které si vyděláme komerční činností, a jednak grantové prostředky. Požádám si o grant, ten dostanu, splním, tečka. Problematické jsou zbylé dvě finanční opory. Paušál, který dostává škola za studenty, a peníze za to, že dělá nějaký výzkum, že plní vědecké časopisy odbornými texty.

V čem je problém?

Podpořte Reportér sdílením článku