Němci v českých hotelích? Nejspíš až v roce 2022

Hotely ve velkých městech, závislé na zahraničních turistech, budou i letos patřit v cestovním ruchu k těm nejvíce postiženým. Turisté se do nich vrátí nejdříve v příštím roce, říká Radka Telyčková, Češka žijící v Německu, která se zabývá hotelovým poradenstvím. „Než se Česko dostane na německém seznamu zemí na lepší pozici, bude to trvat,“ říká.

Kromě poradenství poskytujete hotelům i rezervační software. Co se z něj dá nyní vyčíst, pokud jde o rezervace?

V Česku na léto poptávky jsou i přes období nejistoty. Menší ubytovací zařízení jsou a budou poptávaná daleko více. Velkou roli při výběru hotelu či penzionu může hrát velikost s tím, že „čím méně kontaktů, tím lépe“. Situace v Mariánských Lázních, Karlových Varech, Praze, Ostravě, Brně je špatná.

 

Jak moc špatná?

Například v Praze je otevřeno maximálně třicet procent hotelů, měsíční obsazenost je ale bohužel pět až deset procent. Na část nákladů spojených s provozem si vyděláte a jste vidět, to je marketingově důležité, neztratit se. Ale dlouhodobě je tento stav neudržitelný.

 

Všichni asi čekají na léto, že se cestování trochu rozjede…

Samo se nerozjede, turisté nepřijedou, pokud to v Česku nebude lepší. Pokud se nezvýší počet očkovaných a zároveň nesníží počty lidí v nemocnicích. Jsem přesvědčena, že hoteliéři měli vždy vysoké standardy na hygienu a teď jsou ještě vyšší. Pokud můžete fungovat v práci s testem, pak proč by nemohla být možnost jet do hotelu s antigenním či PCR testem. Můžeme dát hostům při příjezdu sadu antigenů, vyčkat, jak jim vyjde, v restauraci mohou být oddělené stoly, bude povinnost mít roušky. Ale teď jsme někde jinde kvůli nynější situaci. Věřím však, že až se oznámí otevření ubytovacích kapacit pro rekreaci, nastane stejný scénář jako loni. Poptávka půjde nahoru, nálada cestovat bude velká.

 

 

Vy jste zpracovali s hoteliéry návrh, jak by mohlo otevření za dodržování nějakých hygienických podmínek vypadat…

Navrhovali jsme už na podzim, že například může být pokoj po odjezdu hosta 24 hodin neobsazený, do výtahu může jen jedna rodina, ta má stále stejný stůl pro sebe v restauraci. Navíc hoteliér musí evidovat podle zákona každého hosta. Odpadá tak povinnost jako v restauracích, že by se museli nově registrovat. V Německu to bylo normální už loni.

 

Jak vypadala situace z pohledu zákazníka v Německu?

Když jsme přišli do restaurace, zaregistrovali jsme se pomocí QR kódu a teprve poté se nám zobrazil jídelní lístek a mohli jsme si objednat. A při odchodu jsme museli udělat check out. U menší restaurace jste se musela zapsat, to není problém, dnes u kadeřníka je to stejné. Mají vaše jméno zapsané třicet dní, pak seznam znehodnotí. V Česku by to mohlo fungovat podobně, kdyby se to lidem vysvětlilo, nebyla by taková nevole.

 

V jaké fázi je v Německu hotelový byznys?

Máme lockdown do 28. března, postupně se uvolňuje. Ale až pak se bude řešit, co s restauracemi a s hotely, ani tady pro ně není situace příznivá. Hoteliéři si ještě dělají naděje, že budou Velikonoce, ale já tomu nevěřím. V Německu se vše řídí počtem pozitivně testovaných na sto tisíc lidí, my máme nyní v Mnichově toto číslo na úrovni 69. Otevírají se muzea, zoo, ale maloobchod, ubytování, cestovní ruch trpí maximálně. Německo se bojí třetí vlny, proočkováno je tady málo lidí, kolem deseti procent. Na druhou stranu po odstranění Mallorky ze seznamu rizikových zemí ji vzaly cestovní kanceláře a letecké společnosti útokem.

 

Restaurace jsou v Německu tedy stále zavřené i při těch relativně dobrých číslech?

Funguje výdejní okénko, i systém click and collect u obchodů, to bylo i dříve. Zavolala jste si do papírnictví, paní připravila zboží, a jen jste si ho vyzvedla. To je dobré, proč platit za balík sto korun nebo čtyři eura kvůli pár věcem. Děti tady v Bavorsku chodí do školy, ale mají střídavou prezenční výuku. Záleží na škole, například u nás tři dny v týdnu chodí, dva další ne, a to mají doma samostudium. Takto se střídají dvě skupiny.

 

Pojďme ovšem zpátky k českým hotelům. Jak rychle jsou schopné se na otevření připravit, když je vláda oznámí?

Pokud by se otevíralo 1. května, musí se už teď chystat. Není jen tak nastartovat všechny procesy, vyvětrat pokoje, vyměnit lůžkoviny, zaměřit se na prach, to neuděláte za den. Je třeba zkontrolovat i kvalitu vody, případně v hotelu zatopit. Nyní jsou ubytovací zařízení jen temperována, jestli vůbec. Když hotel dobře nepřipravíte, nemůžete otevřít. Hosty je třeba přivítat v krásném a navoněném hotelu.

 

Jak hotely vůbec dokážou přežít?

Majitelé udržují hotely už dvanáct měsíců na nule, je to pro ně životní poslání, chtějí vydržet, ale je to psychicky náročné. Podpora z programu Covid ubytování II ještě nebyla vyplacena, ta byla přitom za podzim a zimu. Od půlky ledna nemají žádnou kompenzaci. Ano, zaměstnanci dostávají mzdy z dalšího programu, ale když máte hotel na hypotéku, musíte platit zálohy na elektřinu, koncesionářské poplatky za televize… Mají třeba nasmlouvané množství plynu a elektřiny podle předchozí spotřeby, nyní se jim odběr snížil a budou muset znova vyjednávat o cenách, které se jim mohou zvednout. Ztráty jsou obrovské.

 

 

Zmínila jste, že největší dopady budou na ubytovací zařízení ve velkých městech. To bude asi pokračovat i nadále? Jen Češi je bez zahraničních turistů nenaplní…

To se potvrdilo už loni o letních prázdninách, kdy menší pěkné butikové hotely v Praze či Českém Krumlově měly českou klientelu, ale často za polovinu ceny. Větší hotely zůstaly uzavřeny. Nepočítám, že pro ně by se situace zlepšila dříve než na konci roku 2022. Pokud je teď podíl pozitivních na sto tisíc lidí v Česku 684 (ke dni 19. 3, pozn. red.), tak z toho se padesát nestane za týden. A obávám se, že Německo ani ostatní země neumístí Česko v rámci cestovních semaforů na lepší pozice, pokud u nás počet pozitivně testovaných neklesne minimálně na padesát. Německo nyní uvolnilo Mallorku a tam mají dvacet pozitivně testovaných na sto tisíc. To se v Česku stane nejdříve na konci letošního roku, když na tom budeme hodně dobře. Navíc, zvýšení poptávky má nějakou časovou prodlevu.

 

To znamená co?

Pokud se hypoteticky uvolní hranice pro Němce, kteří jsou pro Česko spolu s Poláky nejdůležitější, v lednu příštího roku, tak Němci začnou cestovat nejdříve o Velikonocích a v létě. Američané si dělají rezervace půl roku dopředu, to znamená, že když budeme vědět o otevření hranic, tak na americkou klientelu to bude mít vliv za půl roku. Poptávka bude vždy zpožděná. Turisté, kteří nebudou moci do Prahy, si svoji dovolenou naplánují jinam.

 

Hodně hotelů je také závislých na kongresové turistice a služebních cestách. Ty se asi na předešlé úrovně nikdy nevrátí, část konferencí i jednání se přesunou online.

Očekávám, že do budoucna klesne poptávka po služebních cestách o dvacet až třicet procent. Naučili jsme se vyřizovat jednání na dálku z domova a zjistili, že i když nám do conference callu vlezou děti, nic se nestane. Poptávka po velkých kongresech je rok až dva zpožděná. Pokud se hranice otevřou v lednu roku 2022, tak kongresy mohou být nejdříve v druhé polovině tohoto roku nebo v roce 2023.

 

Co s obřími kongresovými sály mohou hotely dělat, předělat asi snadno nejdou?

Předěláte je, ale znamenalo by to investovat spoustu peněz. Budou hybridní konference, část lidí naživo, část digitálně. Nutnost fyzické interakce mezi lidmi nezmizí, ale bude chvíli trvat, než se vrátíme do rozumného stavu. Po dvanácti měsících udržování rozestupů, a tady se je lidé maximálně snaží dodržovat, to nebude hned. Dopad na veletržní cestovní ruch bude také velký. Veletrhy se plánují dva až tři roky dopředu. Když nebude jisté, že je Česko otevřené, tak první mezinárodní veletrh u nás může být až v roce 2024. To samé platí pro mezinárodní konference, které se chystají dva až pět let dopředu. Na Prahu bude ve výběrovém řízení prostor až za spoustu let.

 

To znamená, že relativně dobře na tom budou jen hotely, penziony sázející na domácí cestovní ruch?

Domácí cestovní ruch bude relativně dobrý a je potřeba ho nejvíce podporovat v uvolnění, třeba i s restrikcemi. A v tom je velký háček. Uvolnění ubytovacích služeb s negativními testy hostů je bezprostředně navázáno na kompenzační programy. Fakticky to znamená, že můžeme jedné skupině hoteliérů umožnit otevření za určitých podmínek a druhá skupina, ačkoliv bude moci mít otevřeno, zůstane fakticky bez hostů, protože hranice jsou uzavřeny. Hovoříme o ubytovacích zařízeních ve městech, jako jsou Praha, Brno, Ostrava. Taková ubytovací zařízení, s takřka nulovou poptávkou bez zahraničních turistů, by přišla o jakoukoliv formu podpory.

 

Má to řešení?

Nebude jednoduché ho najít. Dokážu si představit nastavit kompenzační programy, které budou vycházet z historických údajů o přenocování zahraničních hostů, které hoteliéři měsíc co měsíc odesílají Českému statistickému úřadu. Domácí cestovní ruch by se začal pomalu obnovovat a hotely závislé na konferenční/kongresové turistice a na zahraničních hostech by mohly ještě po stanovenou dobu čerpat podporu.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama