Staré továrny mají své specifické kouzlo

Lodž je polské město, které má za sebou fascinující dvojitý restart. Na počátku 20. století se z malé obce stalo půlmilionové centrum textilního průmyslu. Dnes jsou po celém městě desítky chátrajících továren, které se postupně obnovují. Radnice totiž pochopila, že industriální dědictví má svou hodnotu. Radní Małgorzata Loeffler koordinuje aktivity pro veřejnost. Nedávno prezentovala proměnu Lodže na veřejné debatě ve Zlíně.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Zaujalo mě, že hlavním impulzem pro restart města byla soukromá investice. O co se jednalo?

Mnoho obyvatel Lodže po generace pracovalo v továrnách. Když postupně výroba v devadesátých letech skomírala, jednotlivé výrobní závody se zavíraly. Jenže nikdo moc nevěděl, co si počít s obřími areály. Jeden z největších továrních komplexů koupil soukromý investor a v roce 2006 otevřel Manufakturu, kde jsou kanceláře, obchody, muzeum i galerie. Primárně to byl jeho zájem, aby vybudoval něco nového ve staré fabrice, ale revitalizaci velmi fandili hlavně mladí lidé, kteří znali podobné projekty ze zahraničí, třeba z Berlína nebo z Nizozemska.

 

Investor měl svůj záměr jasný, ale jak proměnu vnímala radnice?

My samozřejmě můžeme ovlivnit primárně to, co patří městu. Máme tu dvě stě továrních komplexů a patří nám jen desetina, což není mnoho, ale chtěli jsme celkově obnovit centrum Lodže. Zaměřili jsme se nejdřív na činžovní domy na hlavních třídách. Měly původně nádherné secesní fasády a unikátní interiéry, ale byla potřeba kompletní rekonstrukce. V roce 2011 jsme chtěli odstartovat obnovu stovky činžovních domů. Jenže nejdřív bylo potřeba přesvědčit místní, aby se na rok nebo i déle přestěhovali na sídliště.

 

To se jim asi moc nelíbilo…

Zajistili jsme pro ně ubytování v panelácích, ale asi si umíte představit, že to nebyla jednoduchá situace. Když žijete celý život v centru, tak se vám nebude chtít do úplně jiného prostředí. Rekonstrukce domů trvala skoro tři roky, a když skončila, nastala paradoxní situace. Někteří lidé si totiž na sídlišti natolik zvykli, že se jim nechtělo zpátky do centra. Nakonec se vrátilo jen šedesát procent původních obyvatel.

 

 

DŮLEŽITÁ SYNERGIE

V Česku máme řadu měst, kde továrny byly důležitou součástí infrastruktury, ale málokde se podařila proměna. Fabriky jsou buď zbourané, nebo zcela přestavěné. Proč myslíte, že to u vás vyšlo?

Hlavním hnacím motorem je synergie samosprávy, veřejnosti a komerční sféry. Bez téhle spolupráce by nic nemohlo fungovat. Díky Manufaktuře se ukázalo, že změna je možná, a začalo ji podporovat čím dál víc lidí. Mladší generace oceňuje, že v bývalých továrnách jsou kavárny, bistra nebo galerie. Starší generace s námi sdílí své vzpomínky na život ve fabrice. Natáčíme jejich příběhy, máme muzejní expozice o průmyslové historii a vydáváme knížky o Lodži. Jedním z obnovených areálů je Księży Młyn, kde jsou desítky dělnických domků, kam se po revitalizaci vrátili všichni původní obyvatelé. Líbilo se jim hlavně to, že jsme ponechali ráz toho místa, kde prožili tolik let.

 

Jak motivujete developery, aby továrny nezbourali, ale naopak je obnovili?

Samozřejmě, že jsou podnikatelé, kteří by nejradši postavili novou budovu, ale my se jim snažíme vysvětlit, že má smysl ponechat původní stavbu. Čím dál víc investorů už chápe, proč je Lodž unikátní. Fabriky z 19. století mají své specifické kouzlo. Téměř všechny jsou postavené z červených cihel a uvnitř je spousta dobových prvků. Po Manufaktuře vzniklo několik dalších velkých developerských projektů a v současné době je to doslova trend. Investoři pochopili, že místo unifikovaných kancelářských prostor mohou vytvořit originální pracovní místo. Motivujeme je, aby svůj areál co nejvíc otevřeli pro veřejnost. Když tam nejsou jen kanceláře, ale i obchody a restaurace, může jim to generovat další zisk.

 

SPOUSTA NÁPADŮ

Mluvila jste o zapojení veřejnosti. Můžete to vysvětlit na konkrétním příkladu?

V každé fabrice, kterou vlastní město, je kontaktní centrum, kde organizujeme veřejné diskuse. Za pár týdnů dokončíme tříletou obnovu továrny Henryka Wagnera, která je přímo v centru města. Několik měsíců jsme věnovali debatám s obyvateli města. Ptali jsme se, co by si přáli, co si myslí, že by se jim právě na tomhle místě hodilo. Tyto akce se konaly v knihovnách, v divadlech a v dalších kulturních centrech. Sešla se nám spousta nápadů a podnětů.

 

Má při takových diskusích někdo právo veta?

Veřejně prezentujeme jednotlivé projekty a pak se o nich hlasuje. Nakonec zvítězil nápad, že v továrně bude komunitní centrum pro všechny generace. Budou tam prostory pro rodiny s dětmi a sousedské akce. Kromě továren a činžáků opravujeme také veřejná prostranství. Jde nám o to, aby se celkově zlepšila kvalita života ve městě. Dřív se vše podřizovalo průmyslové výrobě, ale teď chceme, aby tu byla zeleň a spousta míst, kde se lidé rádi procházejí a tráví volný čas.

 

Nehrozí, že se budete při jednotlivých projektech opakovat?

To si nemyslím, protože nápadů je pořád dost. Zrovna chystáme galerii současného umění pro děti a mládež a plánujeme novou mediatéku, která zpočátku neměla velkou podporu veřejnosti. Po celé Lodži je osmdesát poboček městské knihovny a lidé moc nechápali, proč potřebujeme něco dalšího. Vysvětlili jsme jim, že mediatéka bude nabízet něco, co jinde nenajdou. Budou tam k dispozici nejrůznější typy médií, od gramofonových desek až po magnetofonové kazety.

 

 

MNOHO NÁRODNOSTÍ

Mluvily jsme hlavně o vaší průmyslové historii, kterou zatím moc lidí v Česku nezná. Spíš si s Lodží spojujeme příběhy z ghetta, kam byli deportovaní Židé z Československa. Jak pracujete s touhle částí historie?

Naše město rozhodně nechce zapomínat na to, co se tu dělo během druhé světové války. Každý rok organizujeme vzpomínkovou akci na výročí likvidace ghetta, na kterou přijíždějí lidé z celého světa. Máme také nejrůznější vzdělávací programy pro děti a mládež, aby znaly tuto pohnutou historii našeho města. Jsme moc rádi, že tady máme velmi aktivní židovskou komunitu, která se podílí na organizaci vzpomínkových akcí i na obnově města. Snažíme se ukazovat, že Lodž byla vždy velmi multikulturní. Žili tu Poláci, Němci, Židé i Rusové a mluvilo se tady několika jazyky.

 

Specifické kouzlo Lodže láká čím dál víc turistů. Co je nejvíc zajímá?

My nabízíme něco úplně jiného než ostatní velká města v Polsku, kde jsou významné historické památky. Nemáme ani hrad, ani zámek, ale máme industriální dědictví. Dlouho byla Lodž vnímaná jako město, kde není nic zajímavého. Díky revitalizaci můžeme ukázat, že má smysl dát nový život starým továrnám. Jezdí k nám statisíce turistů, líbí se jim hlavně ta rozmanitost služeb, které tu máme v továrních areálech. Od gastronomických zón přes umělecké dílny až po muzejní expozice. A je vidět, že se nám tahle strategie vyplatila, protože jsme před pár dny získali ocenění v kategorii Udržitelnost od renomovaného časopisu National Geographic Traveller.

 

DALŠÍ PROPOJENÍ

Nedávno jste prezentovala úspěchy města na veřejné diskusi o industriálním dědictví ve Zlíně. Co jste místním poradila?

Mluvili jsme s odborníky ze Zlína a z Brna, jak pracují na obnově továrních budov. A ukázalo se, že v mnoha směrech řešíme podobné problémy. Myslím, že u nás v Lodži je naprosto klíčový dialog s obyvateli města. Přijde mi velmi důležité, aby radnice brala ohledy na to, co chtějí místní. V Lodži chceme, aby lidé věděli, že se mohou sami podílet na proměnách města.

 

Tak jako je Lodž ojedinělá, i Zlín je unikátní díky továrním areálům. Napadá vás ještě nějaké propojení?

Máme u nás několik uměleckých škol, kde se učí fotografie, design nebo filmové řemeslo. Viděla jsem centrum Zlína a zaujala mě funkcionalistická architektura. Jsem si jistá, že by se líbila umělcům z Lodže. Ráda bych iniciovala studentskou výměnu, a kdoví, třeba vymyslíme ještě něco dalšího. Prostor pro další propojení tu rozhodně je.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama