Velká média kvalitu moc neřeší, v tom je naše šance

Bezmála tři roky už působí na českém trhu nový Deník N. „Výsledky zatím předstihují naše plány,“ říká jeho ředitel Ján Simkanič. Podle něj u čtenářů boduje především kvalitní obsah. To je také důvod, proč nyní Deník N a magazín Reportér vytvořily společnou nabídku výhodného předplatného. V rozhovoru se dočtete i o tom, které politické strany si na důkladnou novinářskou práci stěžují a jakou nejlepší radu dostali čeští novináři od slovenských kolegů. S Jánem Simkaničem se léta známe, proto si tykáme. Rozhovor si můžete poslechnout i ve formě podcastu.

Přestože jsi psával různé texty, žurnalistika pro tebe bývala vždy spíše zálibou. Teď je to tvá práce. Překvapil tě ten obor něčím?

Já jsem byl původně bloger a člověk, který se aktivně zajímá o společenské dění a politiku. Ale nikdy jsem nebyl profesí novinář politického typu. To, co obdivuji na svých kolezích, jsou vysoké nároky, které na sebe a svou práci kladou. Nechtějí nikdy pustit ven věci, které nejsou úplně jasné, podložené, dokázané… Místo toho jdou do hloubky, věnují spoustu úsilí tomu, aby si informace ověřili natolik, že za nimi mohou stát. Když to člověk vidí na každodenní bázi, je to docela zážitek.

 

Jsou na tebe přísní, když něco píšeš ty?

O tom byla velká debata, do jaké míry se má nebo nemá ředitel objevovat na stránkách Deníku N. My jsme si to určili tak, že poslední slovo ohledně obsahu má vždy šéfredaktor. Ten musí mé texty vždy schválit k publikaci. Já to respektuji a rozhodně se nikam netlačím.

 

Už ti nějaký vrátil?

Ano. Ten text pak obrazně řečeno spadl pod stůl a bylo to správně.

 

Nad čím jsi přemýšlel, když jsi dostal nabídku, abys zkusil dát dohromady českou verzi Deníku N? Jaká byla pro a proti, když jsi to třeba srovnával se svým předchozím působištěm?

I když jsem dříve pracoval ve vydavatelství se specializovanějším obsahem, k veřejné debatě jsem měl vždy blízko. Když přišla tahle myšlenka, tak se pro mě spojilo hned několik momentů. Zaprvé silná značka Deníku N a jeho příběh na Slovensku – dodnes chovám k lidem, kteří sebrali odvahu a „enko“ založili, velký respekt a obdiv. Zadruhé pak touha dokázat, že to v dnešní době jde, založit nové a solidní médium. Zatím se zdá, že to byl úspěšný pokus, a my jsme příjemně překvapeni.

 

Kompletní rozhovor si poslechněte zde:

 

 

 

Dobrý obsah prodává

Na jaře 2018 jste začali chystat projekt nového deníku. Bylo od začátku jasné, že převezme název od svého slovenského předobrazu?

Zahájili jsme crowdfunding s názvem Nový Deník, což byla z nouze ctnost, protože doména Deník N nebyla volná. S tímhle jménem přišla moje žena a já jsem byl nadšený, že vůbec něco mám, protože vymyslet deníkový název, pro který je volná doména, je sám o sobě nadlidský úkol. Nakonec jsme si během dovolené někde u Rostocku na dálku plácnuli s chlapíkem, který tu doménu vlastnil.

 

Slovenští kolegové poskytli redakční systém, ale také kompletní vydavatelské know-how. Jaká jejich rada se ukázala v průběhu těch tří let jako vůbec nejužitečnější?

Myslím, že to hlavní je sázka na obsah. Člověk by možná čekal, že bude důležitý marketing. To nejpodstatnější, čím prodáváme, je ale obsah a soustředění se na něj. To, že nemáme uhýbat z téhle myšlenky, je něco, co si beru od svých kolegů nejvíce k srdci.

 

 

A kromě obsahu tam jsou ještě nějaké „fígle“, které jste přebrali?

Spousta jich je přísně tajných! Pokud ale vsadíte na ten nejpoctivější přístup, kterého jste schopni, a nechcete se ničím zpronevěřit profesi a jejím ideálům, tak to je skutečně ten klíč. Samozřejmě už je pak na nás, jak jsme schopni tohle naplňovat a přesvědčovat lidi, že má smysl nás číst a podporovat. Mainstream u nás není liberální, ale spíše ve vleku vládní a hradní moci. Navíc onen mainstream – od komerčních televizí až po velká vydavatelství – se tou zmíněnou kvalitou až zase tak moc neřídí. A já nás vnímám jako alternativu k tomuhle proudu.

 

Odstartovali jste na podzim 2018. Kde se Deník N po třech letech nachází ve srovnání s tehdejšími plány?

Jsme na tom lépe, než jsme plánovali ve všech faktorech. Možná jen prodej na stáncích je o trochu slabší oproti našim představám. Ale to je detail a pro nás tisk není tím hlavním. V současné době máme 21 tisíc předplatitelů, což je rozhodně více, než jsme čekali i po pěti letech provozu. Dosáhli jsme toho po třech letech, takže máme velký náskok. Původní plán byl, že budeme ziskoví, až získáme osmnáct tisíc předplatitelů.

 

A povedlo se to?

Radost je, že máme oproti původním předpokladům o polovinu větší redakci, takže teď cílíme na 25 tisíc předplatitelů, abychom byli na svém. Máme tedy ještě něco před sebou. Věříme, že tuhle cifru zlomíme v blízké budoucnosti a dokážeme, že si takový projekt na sebe dokáže vydělat. Zatím veškeré parametry, které jsme si narýsovali, překračují očekávání a jsem za to vděčný. Hlavně předplatitelům, kteří jsou ochotni v nás vložit důvěru a peníze.

 

Říkal jsi, že redakce je o polovinu větší než na začátku. Co to znamená v přesném počtu?

Začínali jsme ve čtyřiceti lidech, teď už je nás něco přes šedesát. Navíc pro nás je to nejstrategičtější investice, souvisí s oním důrazem na obsah. Díky tomu množství a kvalitě obsahu, který můžeme v tom počtu dělat, jsme schopni přesvědčovat nové předplatitele. Nabírání nových lidí a toho nejlepšího, co na trhu je, vnímáme jako klíč k dalšímu růstu a úspěchům.

 

Jak je na tom „Enko“, co se tematického záběru týče? Drží se původního plánu, nebo vás realita naučila, že bylo potřeba se poněkud přizpůsobit?

Prioritou je politika. To trvá a bude to tak i nadále. Možná nás zaskočil úspěch sekce týkající se vědy, za což vděčíme nejen Petru Koubskému, ale i dalším kolegyním a kolegům. To, že máme nejlepší vědeckou redakci v zemi, oceňuje mnoho našich čtenářů.

 

Redakce získala podíl

U zrodu českého Deníku N stála skupina podnikatelů, kteří chtěli podpořit nezávislou žurnalistiku na denní bázi. O koho šlo?

Byli to lidé z okruhu podporovatelů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky – jmenovitě Martin Vohánka, Libor Winkler, manželé Jaroslav a Silke Horákovi a Jan Žůrek. Poté se k téhle první skupině přidali Ondřej Fryc, Martin Hájek a Libor Malý. Ti všichni už ale dnes vlastníky nejsou. Věnovali své podíly do nadace Independent Press, která je většinovým vlastníkem Deníku N. Tím menšinovým vlastníkem jsou potom slovenští kolegové z tamního Denníku N. A teď můžeme říct poprvé veřejně, že i velká část redakce je majiteli akcií Deníku N, což se stalo během letošního léta. Jde o zhruba šestnáct procent akcií.

 

Jaká byla motivace původních mecenášů?

Chtěli skutečně nezištně podpořit nezávislou žurnalistiku v Česku. Což myslím dělali svými kroky prostřednictvím Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, ale i poté, když z fondu odešli a soustředili se na Deník N. A ona nezištnost se projevuje nejen tím, že vložili své vklady do nadace a zbavili se vlastnických práv, ale také tím, že nechtějí svůj původní vklad vrátit a zatěžovat tím provoz média. Žádný závazek vůči nim v tomto směru neexistuje.

 

Dá se prozradit i konkrétní suma, kterou měli připravenou na rozjezd nového média?

Jsou to desítky milionů korun. Konkrétně více než padesát milionů, ale dál už to nechci zpřesňovat.

 

Zbylo z těch peněz ještě něco?

Počítali jsme s tím, že budeme ztrátoví ještě příští rok. Takže máme ještě rok rezervu, byť jsme v lepší situaci díky tomu, že ta ztráta není tak vysoká, jak jsme očekávali. Když ty peníze všechny nevyčerpáme, budu jenom rád.

 

Jak se vaši donátoři podíleli na vedení vašeho vydavatelství?

Vlastně nijak. My jsme si dali určité základní kontury a parametry, co můžeme považovat za případný úspěch. Dva z nich jsou dodnes ve správní radě nadace, takže spolu komunikujeme a probíhá debata o všem možném. Na chodu vydavatelství se ale nepodílejí, to je pravomoc moje a šéfredaktora Pavla Tomáška. Marketingové a obsahové věci více konzultujeme s kolegy ze Slovenska a také navzájem sdílíme část obsahu.

 

Stěžují si všechny strany

Letošní volby jsou první sněmovní, které v redakci nového média prožíváte. Nastavili jste si nějaká pravidla, jak budete během kampaně fungovat?

Většina obsahu se točí kolem bilance posledních čtyř let. Proto teď děláme šest velkých pátečních speciálů, kde se hodnotí nebo představuje, s čím jdou jednotlivé partaje do voleb. Na tom teď kolegové doslova potí krev.

 

V novinách se u nás už léta vedou diskuse o tom, zda by měly redakce dávat nějaký endorsement, tedy doporučení, koho volit. Budete se do nějakého pouštět?

Myslím, že to necháme na čtenářích. Vzhledem k tomu, kolik jsme toho už o politice napsali, se jen těžko přidává něco speciálního navíc. Čtenáři podle mě nepotřebují razítko od redakce ve smyslu běžte volit toho a toho. Oni si ten názor umí udělat sami.

 

Politici rádi zejména před volbami obviňují noviny, že jsou zaujaté, ne-li dokonce podplacené. Už se s tím také setkáváte? Koho všeho už jste za tu dobu „poškodili“?

No, kancelář prezidenta republiky nás dala na černou listinu. Podali jsme za ně na to žalobu. Do speciálu o státní správě jsme se ptali na vyjádření Andreje Babiše, ten nám vzkázal, že jsme „antibabišovští“ a že se s námi bavit nebude. Je to od těch politiků vlastně docela chytrá taktika, protože když nejsou konfrontováni s otázkami redaktorů, nemůžou z toho vyjít špatně. Zároveň je ale smutné, že to jejich voličům vůbec nevadí. Přijde mi fascinující, že voliči často nestojí o to, aby politici skládali účty veřejnosti.

 

A stěžoval si ještě někdo?

Ano, například Piráti nebo Okamura, ten pravidelně. SPD s námi vlastně taky vůbec nemluví. KSČM rovněž. ODS s řadou našich výstupů také nebyla spokojená. Sociální demokracie, no, co si budeme povídat... Ty nepříjemné emoce chodí ze všech stran. Pro mě je to důkazem, že měříme všem stejně a držím tenhle prapor, že bychom neměli koukat na to, zda někomu pomůžeme, nebo ublížíme v tom smyslu, že pokud jsou informace pravdivé a důležité, tak mají jít ven. Taktizování už není novinařina, ale politika.

 

Ve výčtu jsi nezmínil T0P 09, přitom to byla vaše redakce ve spolupráci s Alarmem, která vynesla na světlo kauzu Dominika Feriho. Tam negativní emoce od mnohých příznivců strany také nechyběly. Udělali byste to znova?

Jednoznačně. Byl to výborný a potřebný výstup. To, co se kolem toho odehrálo, mělo nějaké konotace, které příjemné nebyly. Na druhou stranu TOP 09 samotná zareagovala ještě relativně rychle, a nakonec i celkem jasně. To, co mě překvapilo, byla nechuť některých fanoušků té strany akceptovat, že by to tak vůbec mohlo být. Odmítám, že by to byl nějaký likvidační načasovaný útok. To je nesmysl.

 

Společné předplatné

Domluvili jsme se, že nyní nabídneme čtenářům společné předplatné Deníku N a magazínu Reportér. Pojďme nyní říct, proč to děláme a také o kolik bude tento balíček výhodnější…

Kombinace deníku a měsíčníku je ideální. Navíc se naše obsahy krásně doplňují – myšleno ten každodenní, rychlejší s pomalejším a důkladnějším čtením na víkend někde na horách, u moře nebo o víkendu u krbu. Čtenáři se občas ptají, jak se dostat k více titulům za jednotnou cenu, takže jsme chtěli vyslyšet tuhle poptávku. Nejde to přitom udělat hromadně, protože tyhle modely se neosvědčily. Ale vymyslet nějaké podobné kombo smysl dává. Úspora je nejen časová při objednávání, ale i finanční a tam je to zhruba patnáct procent. (Podrobnosti viz vložený box.)

 

Ještě můžeme říct, že máme dvě verze společného předplatného. Jedna je základnější a jedna velmi bohatá.

Přesně tak.

 

Kde si mohou čtenáři společné předplatné objednat? A proč by to měli udělat?

Můžou tak učinit na platebních bránách našich médií, tedy eshop.reportermagazin.cz a predplatne.denikn.cz. Stačí pár kliků. A proč? V našem případě máme heslo „rozumět lépe světu“, takže pokud chcete lépe rozumět světu, tak Deník N i Reportér to umožňují, právě proto je to dobrý balíček. Samozřejmě to předpokládá chuť něco se o věcech dozvídat a přemýšlet nad nimi, takže pokud tohle člověk splňuje, nemůže sáhnout vedle.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama