Perlorodky na Šumavě chrání proti kaprům elektřina i ploty

Začnou se v národním parku na jihu Čech objevovat perly? Záchrana vzácných škeblí tu probíhá v tichosti už několik let. U soutoku Teplé a Studené Vltavy se projektu věnuje i přírodovědec Milan Muška, odborník na chování a ekologii ryb v údolních nádržích. Vysvětluje rovněž, k čemu jsou dobré umělé plovoucí ostrovy a proč jsou kapři zhoubou českých rybníků.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

V čem jsou perlorodky unikátní?

Je to náš nejdéle žijící živočich. V chladném a málo pohostinném prostředí, které perlorodce říční zpomalí metabolismus, se může dožívat až sto padesáti let.

 

Jsou tito staříci zajímaví ještě něčím dalším?

Aby se z larvy stala malá perlorodka, potřebuje ke svému vývoji lososovité ryby, na které je v daném prostředí dlouhodobě zvyklá. V našem prostředí je to pstruh obecný. Zárodky perlorodky se přichytí na jeho žábrách, kde několik měsíců parazitují. Po přeměně ve škebličku vypadnou a žijí v písku. Zajímavé je, že ryba, která jednou prodělala perlorodkovou „infekci“, si vytvoří imunitu a příště už se napadnout nenechá.

 

Čím se perlorodky živí?

Detritem, což jsou zbytky drobných živočichů a úlomků rostlin, které se do vody dostávají z luk, mokřadů, pramenišť a lužních lesů. Každá perlorodka tímto způsobem denně přefiltruje až padesát litrů vody.

 

Musí být voda čistá?

Ano, to je základní předpoklad. Proto to u nás s perlorodkou říční vypadá nejnadějněji na horním toku Vltavy, konkrétně poblíž Mrtvého luhu, což je první zóna Národního parku Šumava.

 

Právě tady, poblíž mostu u vesnice Pěkná, jsem v létě narazil na zařízení, které má perlorodku chránit, ale jehož účel jsem si nedokázal úplně vysvětlit. O co jde?

Testujeme tady bariéru, která má zabránit migraci kaprovitých ryb z Lipenské nádrže. Ty odtud vytlačují pstruhy, bez kterých se vývoj perlorodek neobejde.

Pstruzi se nechají vytlačit tak línou rybou, jako je kapr?

Jsou to hlavně ouklejové, plotice a jelci, na jaře jich táhnou z Lipna statisíce kusů. Pro pstruhy je to pohroma, protože na ně nezbývá žrádlo - oukleje jsou rychlejší při sběru náletového hmyzu, což je hlavní obživa obou těchto druhů. Pstruh je navíc solitérní a teritoriální ryba.

 

Co to znamená?

Pstruh má rád svoji tůň, ve které bydlí a nechce se o ni s nikým dělit. Tak to zabalí a odpluje třeba až dvacet třicet kilometrů výš proti proudu. Někam, kde má klid. Jenomže vyšší horské oblasti už jsou pro perlorodky málo úživné nebo příliš chladné.

 

 

Celý ten zázrak se tedy může odehrát jenom v určitém úseku řeky?

Ano, perlorodky potřebují souhru spousty okolností: určitou teplotu vody, podobu dna a břehů, skladbu potravy. A úplně na začátku je nutné, aby ve správnou dobu potkaly co nejvíc pstruhů. To se teď neděje, protože jejich pstruží hostitelé jsou masivně vytlačováni zmíněnými migrujícími druhy.

 

Jak vypadá opatření, která má tah ouklejů a spol. otočit a vrátit do Lipna?

Testujeme dvě opatření. Mechanická bariéra je soustava plastových trubek ukotvených ke dnu. Potíž je, že se v takovém plotě zachycuje spousta nečistot, takže ho musíme docela často čistit - pod tíhou větví, listů a útržků organické hmoty by se jinak sklopil a přestal fungovat. Jediným místem přitom může ve vrcholné fázi migrace proplout až dvacet tisíc kaprovitých ryb za den.

 

A druhé opatření?

Jde o elektrickou bariéru tvořenou dvěma řadami elektrod, mezi nimiž vzniká elektrické pole.

 

Co na to ryby?

Jsou to milivolty, takový proud rybám neublíží. Jen se cítí nekomfortně, takže to raději obrátí a odplují pryč. Musíme tam ale instalovat vypínač pro případ, že se přiblíží vodáci.

 

To zní, jako by je to mohlo zabít.

Ono by je to nezabilo, je to proud srovnatelný s ohradníkem na pastvině. Ale můžou zazmatkovat, vyklopit se z lodi a sáhnout přímo na elektrodu. A kdyby měli třeba slabší srdce nebo se prostě jen vyděsili... nechceme nic riskovat.

 

Jakmile se přiblíží kánoe nebo kajak, zařízení se vypne?

Přesně tak. Budou tam instalovaná infračervená čidla, která elektřinu při průjezdu vodáků odpojí.

 

Jak vodáci překonají plastový plot?

Je naklopený směrem po proudu a pod tíhou lodi se snadno ponoří.

 

Kurz na perlu 1 : 1 000

Už se perlorodky nad Lipnem objevují?

Zatím spíš vzácně. Intenzivně se perlorodky podporují teprve posledních dvacet až třicet let. Současná populace je stará mezi čtyřiceti a sedmdesáti lety - věk se dá přesně určit podle počtu přírůstků na lastuře, podobně jako u letokruhů stromů. V tuto chvíli se snažíme udělat maximum pro to, aby v řece žilo hodně pstruhů, což je základní předpoklad pro vývoj perlorodek.

 

Začne perlorodek přibývat?

Odhaduje se to špatně, ztrátovost je obrovská. Na to, aby vznikla jedna jednoletá škeblička, je potřeba několika milionů glochydií, tedy zárodků perlorodek. Po procesu v žábrách také musí vypadnout na vhodném místě, správně se uchytit na dně a tak dále. Těch okolností je opravdu mnoho.

Co vývoj perlorodek nejvíc ohrožuje?

To hlavní už jsme zmínili: nedostatek pstruhů a znečištění vody. V případě meandrů Teplé Vltavy jde sice o nejpřísněji chráněné území, ale přece jen jsou tu rekreační objekty, ze kterých může něco vyšplouchnout - třeba když se porouchá čistírna odpadních vod nebo ji vyplaví přívalový déšť.

 

Kde u nás mají perlorodky šanci kromě Teplé Vltavy?

O vhodnějších podmínkách můžeme mluvit ještě v případě Malše v podhůří Novohradských hor nebo nedaleké Blanice, nicméně na Šumavě jsou asi podmínky aktuálně nejvhodnější.

 

A jinde v Evropě?

Takřka ideální podmínky jsou ve Skandinávii. Jsou tam kratší, prudší řeky a téměř absolutní čistota vody. Na severu kontinentu nikdy nebylo tak masivní znečištění jako u nás.

 

Začnou se ve Vltavě či Malši objevovat říční perly?

Perla se nachází v jedné z tisíce a více perlorodek. Dnes by všechny tuzemské perlorodky možná vydaly jednu perlu. Navíc je potřeba připomenout, že právě jejich lov kvůli perlám byl jednou z příčin katastrofálního úbytku.

 

Nebojíte se, že se zpráva o úspěšném návratu perlorodek rozkřikne, a lidé je začnou v řekách hledat?

Populace perlorodek je zatím tak malá, že šance nějakou najít je minimální. Přes vlnící se hladinu není pořádně vidět na dno, ze břehu už vůbec ne. Lastura stojí na dně, kouká z ní jen úzký otvor, který nasává vodu. Hledá se to docela blbě.

 

Vy to umíte?

Já ne, ale umí to kolegové, kteří perlorodky monitorují. Používají na to takzvaný škeblokuk neboli akvaskop, což je v podstatě trubka s průhledným dnem, ponořená do vody.

 

 

Spoustu škeblí, i obřích, v zimě vidím na zamrzlých dnech vypuštěných rybníků. Co to je za živočichy?

To jsou převážně škeble rybniční nebo čím dál častěji také invazní škeblice asijské. Ani v jednom případě nejde o indikátor čistoty, spíš naopak. Všechny tyto škeble mají téměř opačnou životní strategii než perlorodky – potřebují hodně potravy, které jim přehnojené rybníky nabízejí v dostatečné míře. Naproti tomu perlorodka roste pomalu, hodně potravy jí spíš vadí.

 

Jak se přebytek potravy v případě perlorodek projevuje?

Malinké perlorodky se schovávají hlouběji ve štěrcích, které propouštějí vodu. A přebytek živin je může utemovat bahnem, takže tam pak chybí kyslík a perlorodky hynou.

 

Chovné rybníky jsou tedy také zdrojem znečištění?

Ano. Dostaly se do fáze, ve které byly prasečáky nebo kravíny před třiceti lety. U dobytka se to zlepšuje, s chovnými rybníky je to spíš naopak. Ve většině případů jde o extrémně mechanizované, přehnojené kapří továrny, přizpůsobené úsilí vyprodukovat co nejvíc ryb.

 

Jaké jsou důsledky?

Dřív bývaly rybníky útočištěm zajímavých druhů ryb, dneska tam vinou překrmování nemůže žít nic jiného než kapr. Navíc odtud odtékají přebytečné živiny, což velmi zhoršuje kvalitu vody v potocích a řekách. U takových rybníků se nezdržuje ani vodní ptactvo, mizí obojživelníci.

 

Umělé plovoucí ostrovy

Vaše pracoviště se nevěnuje jen perlorodkám. Mluvíme spolu na břehu Lipenské nádrže, kde jste instalovali několik plovoucích ostrovů. Můžete je blíže popsat?

Jsou to moduly z různých materiálů nadnášené plováky a osázené mokřadními rostlinami, které spojujeme do větších celků. Pod takovými strukturami se shromažďují ryby, a to v množství, které překvapilo i nás – rybího plůdku se tu schovají až desítky tisíc kusů.

 

Proč jsou takové ostrovy užitečné?

V přehradách, jako je Lipno nebo Orlík, převažují na březích písčité pláže nebo kamenitá suť, což většině živočichů nevyhovuje. Proto se snažíme podpořit technickými opatřeními vegetační bujení, aby prostředí víc připomínalo přirozené jezero a byl tam pestřejší život. Jinde podél břehu není kde se ukrýt, takže jakmile se něco takového objeví, shlukují se tam všichni.

 

Všichni?

Zůstane pod tím stát i štika, jsou tam i obojživelníci, hnízdí tu vodní ptáci včetně rybáka obecného.

 

Jak jsou takové ostrovy velké?

Můžou mít až čtyřicet metrů čtverečních, ale obvykle je děláme o trochu menší. Největším nepřítelem je na Lipně vlnobití, které dokáže celou konstrukci účinně rozebrat. Lepší je spojovat jednotlivé díly co nejvíc volně a pružně, aby spoje vydržely.

 

Vaše ostrovy musí být v podstatě těsně u břehu. Jak se na ně dívají provozovatelé kempů či hotelů?

Umísťujeme je stranou rekreačního ruchu a snažíme se vysvětlovat, že rostliny na těchto ostrůvcích odčerpávají přebytečné živiny a tím čistí vodu.

V posledních letech přibývá také jezer, která vznikají napouštěním bývalých povrchových dolů. Jaká je voda tam?

Jsou to unikátní systémy s malým přítokem a nulovým odtokem, ale vodu zatím mají i díky velké hloubce velmi čistou. Zatím je spravují jednotlivé palivové kombináty, které tam dřív těžily uhlí. Nyní mají za úkol jezera rekultivovat a postupně je předávat samosprávám. Důležité je od začátku ovlivňovat rybí obsádku a dbát o dostatek dravých ryb, aby se nezbortila rovnováha. Čili aby tam nebyly jenom kaprovité ryby.

 

A jsme zase zpátky u kaprů, respektive ouklejů, bolenů či plotic.

Kapři ryjí ve dně a tím uvolňují usazené živiny zpátky do oběhu, celé to končí sinicemi. Čistá voda a kapr prostě nejdou dohromady.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama

Mohlo by Vás zajímat

Reklama