Videohry jsou větší než film, točí se v nich stamiliony
20. září 2021
Videoherní průmysl v Česku, to už dávno není pár nadšenců v garáži. Za necelé tři dekády se české hry staly důležitým exportním artiklem, znají je statisíce lidí po celém světě. Odvětví se přitom potýká s nedostatkem lidí. „Je velká disproporce mezi tím, kolik je tu univerzitních programů a jejich absolventů, a tím, jak rychle videoherní odvětví roste. Je to zhruba o řád jinde,“ říká Pavel Barák, předseda Asociace herních vývojářů.
V první řadě jde o relativně silné ekonomické odvětví, které navíc v poslední době hodně roste. Laika by mohlo také zaujmout, že je to v oblasti kulturně-kreativního průmyslu lídr. Nejen u nás, ale celosvětově. To si mnoho lidí neuvědomuje, protože je pořád zažitá představa, že vedoucí roli plní film.
Z pohledu ekonomického jsou hry určitě silnější. Co se týče objemu peněz, počtu konzumentů daných produktů atd… Film je samozřejmě jinak strukturovaný, tam se to točí kolem jednotlivých štábů, tady kolem firem, které mají stálý set zaměstnanců. Ale co se týká obratu, herní průmysl je větší. I v rámci České republiky. Lidé utratí za zábavu v oblasti her násobně víc, než kolik dají za film.
Pochopitelně záleží na rozsahu a typu hry. Vyvinout nějakou mobilní hru bude stát určitě méně než vytvořit velkou hru na počítače a konzole. Ale i ty nejlevnější hry se těžko zrealizují za méně než několik desítek milionů korun.
Určitě. Když u nás studia jako Geewa nebo Madfinger Games dělají mobilní hry, náklady můžou přesáhnout i sto milionů. Je jasné, že když se bavíme o studentském studiu nebo nějakém start-upu, nějaká menší hra jde zrealizovat i za jednotky milionů. Ale to jsou výjimky.
Jak už jsem říkal, i v českých poměrech se bavíme klidně o několika stovkách milionů korun, v celosvětovém měřítku pak o několika stech milionů dolarů. Třeba Assassin’s Creed Valhalla stál něco mezi 300 až 400 miliony dolarů.
Podpořte Reportér sdílením článku
Píše o politice, zejména o Spojených státech.